Krby a kamna v pasivním domě

Od roku 2020 bude možné podle nových předpisů stavět pouze budovy s tzv. téměř nulovou spotřebou energie anebo pasivní domy. Kromě obecně známých kladů v dopadu na životní prostředí, úspory energií a rozvoj obnovitelných zdrojů má toto rozhodnutí dopad i na další oblasti. Například na topení krby či krbovými kamny.

Výkon směrem naopak

Hlavní předností nových topidel už nebude maximum vyrobeného tepla při co nejmenší spotřebě paliva neboli efektivnost. To už je považováno za standard. Vzhledem k tomu, že spotřeba energie na vytápění pasivního domu je již z jeho podstaty takřka nulová, postačí pořízení topného zdroje s velmi nízkým výkonem. Podstatným kritériem při výběru topidla či systému budou možnosti a rozsah regulace.

Při vytápění elektřinou anebo plynem v nízkoenergetickém, téměř nulovém či pasivním domě žádný problém mít nebudete. Rozsah regulace a možnosti výdej tepla naprogramovat jsou vskutku velké a vyhovující. Pokud se rozhodnete pro vytápění či přitápění krbem s krbovou vložkou nebo krbovými kamny, problémem se stane regulace především v oblasti spodní hranice výkonu. Jinými slovy: aby se dům zbytečně nepřetápěl, je třeba zajistit, aby krb hořel při minimálním výdeji tepla.

Živý oheň je krásný

S výhledem na výše uvedená fakta, čísla a požadavky se zdá, že budoucí generace poznají živý oheň spíše jako plamen svíčky než romantické posezení u krbu. Nebo třeba někdo vymyslí plamen „light“. Proč? Ve starších domech, ale i v těch relativně nedávno postavených, se většinou používají krby nebo krbové vložky s výkonem 7–15 kW. V úsporných novostavbách realizovaných podle aktuálních požadavků ale bude potřeba hodnota nominálního výkonu nejvýše 5 kW (a v praxi ještě nižší).

Jak topit pomalu

Problematika topení živým ohněm v energeticky úsporném domě ale nakonec nemusí být tak horká, jak se dnes zdá. Alespoň si to myslí Ing. arch. Bohumil Brůža, jehož projekt zvítězil v soutěži e4 cihlový dům budoucnosti, kterou pořádala společnost Wienerberger:

„Není smyslem minimalizovat spotřebu energie na úkor enormně vysokých realizačních nákladů a vysokých nákladů na údržbu technologie. Dům budoucnosti by měl být technologicky jednoduchý a nebude zásadně složitější než domy, které se staví dnes. Bude jen v souladu s koncepcí budoucí vyhlášky pro rodinné domy platné od roku 2020 zaměřující se zejména na pokrytí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. A krb je právě jeden ze zdrojů, které nové koncepci odpovídá. Nebude tedy přepychem, ale naopak spíše nutností,“ předpokládá.

Kromě nižšího nominálního výkonu čeká moderní krby ještě další výrazná změna – změna poměru mezi sáláním a konvekcí. Cílem bude jen část vzniklého tepla vypustit do prostoru a zároveň větší část naakumulovat a následně postupně uvolňovat. Výkon krbu se tak rozloží do delšího časového úseku. Nakolik bude uvolňování tepla řízené, bude záležet na konkrétním typu a materiálech krbové vložky i krbové obestavby.

V každém případě již dnes výrobci krbových vložek pracují s konstrukcemi, které zvýšenou akumulační schopnost mají. I když samotná krbová vložka nebude příliš drahá, s příplatkem na akumulační obestavbu je nutné počítat. Přikládat pak budete jednou za šest nebo dvanáct hodin.

O slovo se ale určitě přihlásí i další možnosti, jak využít vzniklé teplo. Jednou ze zajímavých technologií je třeba princip hypokaustu.

Co je hypokaust

Hypokaust je založen na přenosu tepelné energie vzduchem. Vzduch působí v uzavřeném prostoru jako médium, které odebírá teplo z tahového systému (roura vedoucí od ohniště k vyústění do komína) a přenáší jej na stěny krbového pláště. Vzduchová mezera mezi vnější stěnou tahového systému a vnitřní stěnou krbového pláště může mít tloušťku 5 až 50 cm.

Hypokaustní vytápění je uzavřeným systémem. Na tělese krbu nenajdete žádné výdechové mřížky ani výdechové otvory, systém nepřisává vzduch a produkuje pouze sálavé teplo. Jeho nevýhodou je poměrně dlouhá doba zahřátí, jeho obrovskou výhodou je postupné rovnoměrné sálání, které zajišťuje právě přenosové médium – vzduch.

Cílem celého kamnářského umění je pak naakumulovat co nejvíce energie právě do tahového systému. Zde hraje klíčovou roli materiál, ze kterého je tahový systém vyroben: jeho schopnost rychle přijímat a postupně do interiéru krbem vytápěného objektu uvolňovat energii, která by jinak bez užitku „vyletěla komínem“.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem