Teplo z domu prakticky neustále uniká slabými místy stavebních konstrukcí. Tyto víceméně přirozené ztráty lze snížit na minimum především pomocí kvalitní tepelné izolace. Samozřejmě správně zvolené a aplikované...

Obvodový plášť, tedy zejména vnější stěny, ale i základové konstrukce a střešní souvrství, tvoří hráz nepřízni počasí. Existuje několik systémů: jednoduchá stěna, zavěšená fasáda, tepelněizolační sendvičová konstrukce, stěna z lehkých stavebních prvků a pak také vnitřní či vnější izolace. Nejrozšířenějším způsobem je takzvané kontaktní zateplení, přičemž se tepelná izolace téměř výhradně umisťuje na vnější, tedy chladnější stranu stavební konstrukce.

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Pěnový polyuretan i při malých tloušťkách (160 mm pro NED) vyhovuje požadavkům zateplení střech (BACHL).Základní dělení systémů

Podle způsobu provedení se vnější zateplovací systémy dělí na kontaktní a bezkontaktní (uvádí se rovněž nekontaktní, odvětrávané či provětrávané). V prvním případě izolace (zateplovací materiál) těsně přiléhá k exteriérové ploše obvodového zdiva, tedy je v přímém kontaktu s krycí vrstvou pláště budovy. Nespornou výhodou řešení je jednoduchost a „výkonnost“ zateplení. Má-li ovšem skutečně plnit svůj účel, v objektu určeném k zateplení musí být bezpodmínečně ukončeny všechny mokré stavební procesy (betonáž, omítání, zdění).

Naproti tomu bezkontaktní systém je vhodný jako dodatečné zateplení budov s vyšší vnitřní vlhkostí a na fasádách obložených deskovými komponenty. Minimální šířka (tloušťka) mezery je 40 až 50 mm při minimální ploše větracích otvorů 1/400 plochy odvětrávané fasády. Obvodové izolační pláště se pak dále dělí podle plošné hmotnosti na těžké (s plošnou hmotností nad 100 kg/m2) a lehké (do 100 kg/m2). Základní dělení dále vychází ze způsobu aplikace a na základě vlastností jednotlivých izolačních materiálů.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Napěněno, vytvrzeno

Podle hlavní použité suroviny lze tepelné izolace rozdělit na pěnové, minerální a čistě přírodní. Mezi pěnové izolace patří zejména polymerní pěny – polystyreny (EPS bílý se součinitelem tepelné vodivosti od 0,035 W/mK a EPS šedý – Neopor, NeoFloor, GreyWall či Lambdapor), polyuretany, PE, PVC, pěnové sklo nebo pryskyřice aj. – s objemovou hmotností 15 kg/m3, součinitelem tepelné vodivosti 0,032 W/ mK a s přídavkem uhlíkových nanovláken před vypěněním. Ve stavebnictví se už delší dobu používá rovněž tvrdá polyuretanová (PUR) pěna a také polyizokyanurátová (PIR) pěna, osvědčily se soklové desky Perimeter EPS či desky z extrudovaného polystyrenu XPS a další.

VÝHODY A NEVÝHODY ŘEŠENÍ

Vnější zateplení

 + Výhodou je celistvost. Systém snižuje namáhání obvodových konstrukcí a eliminuje teplotní výkyvy, disponuje dostatečnou tepelnou setrvačností (akumulací) zdiva, chrání povrchovou slupku fasády. Z hlediska výsledného „efektu“ je výhodnější lepení. Nevnáší totiž do izolační vrstvy tepelné mosty. Všechny tzv. mechanické kotvicí prostředky naopak tepelné mosty vytvářejí. Je vhodné kombinovat oba způsoby (lepení + mechanický).

Vnitřní zateplení

 + Výhodou je rychlý náběh ustálené vnitřní povrchové teploty po změně termodynamických podmínek, zejména po spuštění dodávky tepla.

 - Jistou nevýhodou je nebezpečí kondenzace vodních par v izolaci a nosné vnější zdi, která je v chladném období na úrovni venkovního vzduchu.

Ze skla a minerálů

Minerální izolace se získávají tavením hornin (hlavně čediče) nebo recyklací skleněných střepů. Za zmínku zde bezesporu stojí ECOSE Technology (Knaufinsulation) bez formaldehydu, fenolů, akrylátů nebo umělých barviv a bělidel, dále minerální desky z křemičitanu vápenatého (PURA) a tuhé desky z minerální plsti (Inrock).

Ryze přírodní produkty

Tyto izolace jsou paropropustné, v konstrukcích fungují jako savý papír (pohlcují a rozšiřují vlhkost, aniž by samy byly mokré), zaručují zdravé mikroklima, nehrozí jim napadení škůdci a kromě toho jsou hlavně ekologické (vyrobené bez použití lepidel a dalších chemických látek). Patří sem ovčí vlna, konopí, dřevovlákno (odpad, vznikající při zpracování jehličnanů, jako příklad lze uvést dřevovláknité desky UdiIN RECO).

IZOLACE UVNITŘ CIHEL

Mnoho stavebníků si pod pojmy zateplení a úspory představí hlavně „oblékání“ domu do vatovaného kabátu. Staví-li však z moderních konstrukčních systémů (např. cihelný blok Porotherm 36,5 T Profi s minerální vatou, cihla Heluz Family 50 2in1 zase s polystyrenem apod. ) a pokud dodavatel dodržuje stanovené postupy, dílo dostává do vínku parametry úsporného či nízkoenergetického domu (povinné označení stavby energetickým štítkem žádnou jinou alternativu ani nedovolí).

Nastříkáno, nafoukáno

Polystyren s příměsí grafitu („šedý EPS“) dosahuje výborných hodnot tepelného odporu.Foukané izolace se osvědčily v podlahách, ve stěnách i ve stropech, v půdních prostorách a ve střešním souvrství. Garantují dokonalou funkci i v těžko přístupných místech, nevyžadují žádné montážní práce. Používá se například recyklovaný novinový papír – celulózové vlákno, aplikované za sucha nebo jako nástřik do tloušťky 15 cm (objemová hmotnost zhruba od 30 kg/m3 u vodorovných až do asi 70 kg/m3 u svislých konstrukcí). Existuje také foukaná izolace z minerální vlny (např. Climastone), polystyreny s příměsí grafitu (Easy-fill) zafoukávané do konstrukcí trvale vystavených vlhkosti apod.

Kromě toho…

Nabízí se třeba voštinové panely (průměrná hodnota U menší než 0,1 W/m2K, což je srovnatelné se zhruba 40cm vrstvou polystyrenu). Vzduch v malých dutinách panelu (v řezu připomíná obalový karton) prakticky nemůže proudit a odvádět teplo směrem ven. Pokud jde o tepelné vyzařování, ven se dostanou jen ty paprsky, které vychází v ose dutiny, mezi voštinami. Materiál voštin (papír, plast) je rovněž málo tepelně vodivý. K mání jsou i tepelněizolační nátěry, stěrkové izolace a další varianty.

text: Petr Saulich, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem