Od fasády vzhledem k nemalým pořizovacím nákladům očekáváme dlouhou, bezproblémovou životnost a co možná nejsnadnější údržbu. Fasáda by také měla snižovat náklady na vytápění, tlumit hluk přicházející zvenčí a samozřejmě také chránit obvodové stěny i vnitřek domu před vlhkostí. A kromě toho by měla odolávat slunečnímu záření i destruktivnímu vlivu mrazu.
V každém případě není lhostejné, jaký fasádní systém pro svůj dům zvolíte nebo jakým způsobem fasádu opravíte. Obálka domu neslouží pouze pro okrasu, i když pro architekta je struktura a barevnost fasády účinným prostředkem pro výsledný dojem z celé stavby. Vraťme se však k požadovaným vlastnostem fasády, protože víc než často se můžete setkat s popraskanými a vydrolenými fasádami, vybouleninami, solnými výkvěty, skvrnami či plísněmi.
Správná diagnóza
Vlastní úspěšné rekonstrukci fasády musí předcházet důsledná diagnóza stavu omítek a podkladu. Vystačíte si při tom s obyčejným šroubovákem, lahví vody a kladívkem. Nejprve fasádu na „podezřelých“ místech proklepejte a na dutých místech, tedy tam, kde je porušena přilnavost k podkladu, omítku odstraňte.
Další veličina důležitá při diagnostice stavu fasádní omítky je savost podkladu. Tato zkouška probíhá tak, že povrch fasády namočíte čistou vodou a pozorujete, jak se voda chová. Voda by se měla vsakovat pomalu a rovnoměrně, pokud tak tomu není, je třeba omítku odstranit.
Poslední zkouškou je diagnostika pevnosti povrchu omítky vrypem šroubováku. V případě, že šroubovák „zajede“ až k podkladu, je omítka zralá na výměnu, pokud vytvoříte jen mělké vrypy, postačí povrch fasády natřít vhodným nátěrem, popřípadě předtím drobné praskliny vyspravit fasádním tmelem či napustit penetrací.
Než začnete natírat
Pokud omítka z větší části dobře drží na podkladu a bylo by zbytečné ji odstraňovat, můžete přistoupit k nanášení fasádní barvy. Pro tuto operaci platí malý paradox, že poměrně jednoduchému natěračskému úkonu předchází poměrně náročná příprava. Ta spočívá v odstranění závad, na které by samotný nátěr nestačil. V podstatě jde o zednické práce, kdy je třeba vyspravit všechny praskliny, hlubší šrámy a všechna defektní místa s vypadlou či otlučenou omítkou.
Aby se fasádní nátěr dobře k vyspravené omítce chytil, musí být veškerý materiál použitý na opravy fasády takzvaně vyzrálý. To znamená, že lokálně nanesené omítky musí 3 až 4 týdny odpočívat, aby se dokonale spojily s podkladem, došlo v nich k potřebným chemickým reakcím a nereagovaly s předčasně naneseným nátěrem. Potom už nic nebrání k provedení fasádního nátěru.
Dobrý tip |
Pokud jste během rozsáhlejší rekonstrukce některé části domu dozdívali, třeba když jste rušili některé stavební otvory, je velmi důležité nechat doplněné části konstrukčního systému dostatečně vyzrát, hlavně před aplikací nového omítkového systému. Pokud totiž konstrukce nebude dostatečně vyzrálá, může dojít k jejímu smršťování a tvorbě prasklin a trhlin na omítkové vrstvě. Proto vám doporučujeme nechat konstrukci vždy minimálně 30 dní schnout (pokud výrobce nedoporučuje více). |
Ochrana oken a dveří
Při renovaci fasády nejprve zakryjte okna a dveře. Postačí k tomu obyčejné fólie a plachty. Zakrytí oken je důležité a praktické, nedojde tak k tomu, že by se nátěr fasády dostal přímo na skla oken, což by vám přidělalo další práci s jejich mytím. Kapky od fasádního nátěru lze ze skel dostat velmi obtížně.
Kupujeme barvu na fasádu
Na fasádní barvu máme jiné požadavky než na barvu určenou do interiéru. Důležitá je vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům a paropropustnost, druh fasádní barvy vybíráme v závislosti na místě a odstínu.
Akrylátová barva má delší stálobarevnost a využívá se zejména u tmavších odstínů barev, kdežto silikonová nebo silikátová barva má zase delší životnost a je odolnější přírodním vlivům. Avšak je výrazně dražší než barva akrylátová.
Až na výjimky jsou fasádní barvy vodou ředitelné, takže doporučujeme pracovat při teplotách +15 až +25 °C s tím, že by teplota neměla klesnout pod +7 a překročit +30 °C. Nežádoucí je vysoká vlhkost, déšť a mrholení, sálavé, parné slunečné počasí, silný vítr.
Nabídka barev je velice pestrá jak co do typu, tak co do odstínové palety. Platí zde zásada, že čím delší je požadovaná životnost a vyšší náklady na případnou opravu, tím kvalitnější barvu volíme.
Natíráme fasádu
Nejprve je důležité fasádu očistit, což se nejčastěji provádí tlakovým čističem (wapkou). Poté je potřeba opravit různé praskliny, odpadlé části a další nerovnosti povrchu. Asi nejdůležitějším krokem při natírání fasády je penetrace, kdy se musí natřít opravdu každý kousek povrchu, jinak hrozí (zejména u starších fasád) vysoká prašnost podkladu a již do roka nebo dvou se může začít nátěr odlupovat.
Po pečlivé penetraci již naneseme vybranou fasádní barvu nejméně ve dvou vrstvách. Barvu můžete nanášet fasádním válečkem nebo vysokotlakovým stříkacím strojem.
Tři kroky k nátěru
K nanášení barvy na povrch fasády budete potřebovat kvalitní štětku a fasádní váleček. Nezapomeňte, že fasáda je porézní materiál, takže prvním úkonem by měla být stabilizace povrchu, tedy penetrace. Tu je nejlepší provádět štětkou, protože pomocí válečku nedostanete do fasády tolik penetrační směsi. Již druhý den můžete přistoupit k prvnímu nátěru fasádní barvou. Zde je naopak vhodnější váleček, s výjimkou nepřístupných míst, která dobarvíte štětcem. Po zaschnutí – zpravidla po jednom dni, je možné nanášet druhou, finální vrstvu.
Použijte sůl
Jednou z možností, která nám pomůže urychlit zrání čerstvě opravovaného místa na fasádě, je využití neutralizační soli. Roztok soli nanesete na opravovanou plochu a po zaschnutí nastupuje běžný postup – penetrace a dva nátěry.
Zateplená fasáda
Při rekonstrukci se majitel domu často rozhodne dům zateplit, a to nejčastěji vnějším zateplovacím systémem. Podle způsobu provedení se tyto vnější zateplovací systémy dále dělí na kontaktní a bezkontaktní (také nekontaktní, odvětrávané či provětrávané). Kontaktní zateplovací systém je nejrozšířenější, ve většině případů nejvhodnější a často i nejlevnější způsob řešení zateplení. Zateplovací materiál těsně přiléhá k ploše obvodového pláště. Izolace se lepí a kotví na připravený povrch obvodového pláště budovy z exteriéru a je v kontaktu s krycí vrstvou. Tím vzniká nepropustná bariéra pro vodní páry.
Výhody a použití
Výhody kontaktního zateplení spočívají především v jeho jednoduchosti a výkonnosti. Kontaktní zateplovací systémy se hodí pro tepelnou izolaci rodinných, bytových i panelových domů, umožňují využít téměř neomezenou barevnou škálu a lze je snadno opravit. Na rozdíl od provětrávaných systémů se však nehodí do vlhkého prostředí. U objektu určeného k zateplení musí být navíc ukončeny všechny mokré procesy – celý objekt musí být přiměřeně vyschlý.
Bezkontaktní fasády
Systémy označované jako bezkontaktní se hodí zejména jako dodatečné zateplení budov s vyšší vnitřní vlhkostí. Odvětrávací vrstva, kterou je volný prostor mezi předsazenou (pohledovou) vrstvou a tepelnou izolací připevněnou na obvodovou stěnu, pomáhá odvádět vlhkost mimo konstrukci. Bezkontaktní systém je vhodný také pro budovy, jejichž fasáda se obkládá deskovým materiálem.
Bezkontaktní řešení je časově náročnější na realizaci stavebních detailů, skládá se z nosného roštu, izolačního materiálu, kontralatě, vzduchové mezery (která zajistí provětrání fasády) a vnějšího obkladu.
Před omítkovými pracemi musí být všechny pohledové prvky a konstrukce ukotveny ve fasádě. Kotvení prvků do fasády po ukončení finální omítky může mít za následek poškození omítky. Následná oprava bývá zpravidla vždy trvale viditelná.
Obnova režných fasád
U některých starších rodinných domů a vil se setkáme s fasádami z lícového zdiva. V tomto případě nebývá problém s lícovkami, ale spíš se spárovací hmotou. Ta má nižší pevnost než zdicí materiál, větší nasákavost a podléhá destrukci mnohem dřív. Opravy spár jsou proto u lícového zdiva prováděny zpravidla stejně často jako jeho čistění.
Po mechanickém očistění povrchu zdiva (za sucha nebo za mokra) od nečistot a usazenin je třeba odstranit narušenou spárovací hmotu až na pevné jádro a spárovací maltu se doplnit až po líc zdicího materiálu či obkladu, zvláště při dolním okraji spáry. Spárovací malta by měla odolávat mrazu, dešti i solím, ale pevnost vyzrálé spárovací malty musí být podstatně nižší, než je pevnost materiálu zdiva.
Spárování se provádí většinou ručně pomocí spárovacích lžic různých tvarů a šířek. Nakonec je vhodné zejména u porézních fasádních materiálů provést transparentní ochranný hydrofobní nátěr.
Nezapomeňte |
– U fasádních prací dejte pozor hlavně na úrazy. Zejména u vyššího patrového domu je zapotřebí lešení, pokud to terén dovolí, tak je nejlepší pojízdná plošina. – Pokud chcete svěřit nátěr fasády odborníkovi, vybírejte malířskou firmu pečlivě. Zákonem daná záruční lhůta u nátěrů fasád je 6 měsíců. Většinou se ale reklamace projevují až rok nebo dva po dokončení prací, proto se důkladně informujte o malířské firmě, jejich referencích a hlavně o záruční době. |
Text: Adam Krejčík, Foto: Thinkstock, Archiv firem a redakce