Stínění je obzvlášť významné u staveb z moderních materiálů (sklo, kovy, různé prefabrikáty) a u návrhů obytných domů, které v současnosti často pracují s velkoplošnými průhlednými prvky. Zde totiž má přímé slunce mnohem větší vliv na vnitřní prostředí, než tomu bylo u staveb z klasických materiálů (kámen, cihla, omítka) a spíše menšími okny. Možná ještě významnější než světelná pohoda je přitom energetický účinek stínicích prvků u moderně koncipovaných staveb. V letním období totiž mohou do značné míry příznivě ovlivňovat teplotu uvnitř místností a snižovat tak náklady na klimatizaci nebo chlazení.
Markýzy, sluneční clony, pergoly a další ochrana proti slunci ale nemají jen praktický užitek. Jsou také významným estetickým faktorem dotvářejícím celkovou podobu objektu. Proto by mělo být jejich navrhování nedílnou součástí projektu novostavby, ale i každé důkladněji pojaté rekonstrukce. Při rekonstrukcích se však obvykle nevyhneme dodatečným instalacím, protože v minulosti se stínicím prvkům věnovala jen malá pozornost. I v těchto případech je samozřejmě nutné přihlížet nejen k jejich funkční stránce, ale i k estetickému vyznění.
Stínicích zábran a dalších prvků regulujících tok světla do oken, na balkony, terasy atd. je dnes na trhu velké množství různých typů. Rozeznáváme zastínění vnější a vnitřní, zábraby umístěné uvnitř budovy však vykazují nižší účinnost. Zde se proto budeme zabývat jen vnějšími slunečními clonami, které nejsou integrované do systému okna.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Markýzy
Markýzy jsou stínicí prvky, které se z vnější strany zavěšují před jižní fasádu v oblasti okenních překladů. Mohou být průsvitné i neprůsvitné. Ochraňují interiéry před přemírou slunečního světla, aniž by výrazně bránily výhledu ven, netvoří tedy překážku v optické komunikaci mezi interiérem a exteriérem. Stále častěji se využívají také jako estetický prvek dotvářející vnější podobu budovy. Většinou je rozdíl mezi okenními markýzami, které jsou relativně malé, a typy, které zakrývají větší plochy (balkonové markýzy, zastínění teras, fasádní markýzy, zastínění částí obytných zahrad a podobně).
Pro zastínění ploch na zahradách a velkých terasách se používají tzv. motýlkové samostatně stojící markýzy. Jde o dvojici rovnoběžně umístěných navíjecích válců, z nichž se vysouvají fólie – každá na opačnou stranu. V krajní poloze tak pod sebou vytvoří zastíněný prostor v podobě jakéhosi stanu s odkrytými bočními stěnami.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Pevné markýzy jsou jednodušší a levnější
Existují pevné a pohyblivé typy markýz. Pevné markýzy jsou obvykle jednodušší a levnější a jejich instalace nevyžaduje velkých zásahů. Nedokážou se však přizpůsobovat měnícím se potřebám v závislosti na roční době a na změnách počasí. Proto je stále častěji dávána přednost pohyblivým markýzám, ať už s ručním nebo motorickým pohonem. Ručním pohonem se rozumí ovládání klikou, motorický využívá sílu elekřiny. Udává se, že přibližně polovina všech markýz v Evropě využívá motorického pohonu. I u těchto typů ale zůstává obvykle zachována možnost manuálního ovládání pro případ výpadku proudu nebo jiné neočekávané okolnosti. Někteří výrobci nabízejí i markýzy s ručním pohonem, které lze vybavit elektromotorem dodatečně.
Klasická pohyblivá markýza se skládá z navíjecího válce, přední lišty, kloubových ramen, pohonu a potahu. Potah musí být zhotoven ze speciální vysoce odolné tkaniny, nebo fólie, která dokáže beze změn mechanických vlastností i barvy vzdorovat UV záření, dešti i plísním. Lišty a kloubová napínací ramena po stranách tvoří kovové prvky s důkladnou protikorozní ochranou (elox na hliníkových slitinách, práškové barvy atd.), které udržují fólii vypnutou v každé poloze. Z přední lišty často volně visí ozdobný závěs, tzv. volán.
Barevné řešení povrchu potahu obvykle firmy nabízejí v mnoha variantách. Protože markýzy představují nepřehlédnutelný velkoplošný prvek na fasádě domu, je vhodné se o volbě barvy či vzoru poradit s odborníkem.
Nejvýznamnější vnější stínicí prvky |
| – markýzy (pevné nebo pohyblivé) – svislé sluneční clony – pohyblivé stínění zimních zahrad – pergoly – usměrňovače světla |
Solární energetika a sluneční clony |
| Možnost využívat stínicí plochu markýz výhodně umístěných na jižní fasádě k výrobě energie se nabízí skoro sama – tím spíš, že ceny energií neustále rostou. Solární markýzy jsou pevné konstrukce, protože je pokrývají fotovoltaické články z neohebných křemíkových desek, pevně zabudovaných do pouzder odolávajících povětrnostním vlivům. U větších může být takto získaná elektrická energie prodávána do rozvodné sítě za státem garantované zvýhodněné ceny. U menších objektů je energie shromažďována prostřednictvím akumulátorů a v kombinaci s ovládáním podle intenzity denního světla pak může sloužit třeba pro noční osvětlení vchodu, terasy atd. Ukládání do akumulátorů je ovšem značně ztrátové. Dnešní řešení fotovoltaických markýz a dalších stínicích prvků je poměrně drahé a díky stávajícím typům článků těžkopádné. Předpokládá se však, že během několika let přijdou na trh levné a odolné fotovoltaické fólie, které by mohly nahradit běžnou fólii dnešních motorizovaných markýz. |
Ovládání pohyblivých markýz
U většiny moderních konstrukcí pohyblivých markýz je motor společně s dalšími prvky integrovaný do navíjecího válce, takže je zvenčí prakticky neviditelný. Požaduje se, aby byl bezhlučný, s minimální potřebou údržby a vysoce odolný vůči nepříznivým vlivům prostředí, zejména případné vlhkosti a prachu. Je vybavený převodovkou, koncovými spínači a elektromagnetickou brzdou, která zaručuje plynulý doběh. Díky tomu nedochází k nepříznivému namáhání potahu při navíjení a zvyšuje se tak jeho životnost.
V nejjednodušším případě se motorem poháněná markýza ovládá prostřednictvím vypínače. Pohon přitom může mít nastavitelnou mezipolohu, která umožňuje jen částečné vysunutí markýzy podle okolností a potřeby uživatele.
Stále častěji však jsou pohyblivé markýzy vybavovány i dalšími elektronickými prvky, které z nich dělá vysoce sofistikované zařízení. K nejčastějším patří větrné čidlo reagující na rychlost větru. Pokud vzdušné proudění překročí určitou mez, čidlo samo vydá pokyn ke stažení markýzy. Zabrání se tak jejímu poškození větrem i v případě, že majitel je nepřítomný a nemůže tedy provést příslušný zásah. Podobně mají některé markýzy i čidlo vlhkosti. Je totiž třeba si uvědomit, že primárně nejde o dešťovou zábranu a že příliš prudký déšť by ji tedy mohl poškodit.
Zákazníci se také už mnohdy nespokojují s prostým ovládáním pomocí elektrického vypínače na stěně a požadují dálkové ovládání, na jaké jsou zvyklí z televize a dalších elektronických zařízení. V takovém případě pak je součástí pohonné jednotky i přijímací a ovládací elektronika. Ta má často i možnost uživatelského programování podle nejrůznějších denních, týdenních či jiných režimů.
Výhodou dálkového ovládání je mimo jiné i to, že minimalizuje nutné stavební zásahy při instalaci markýzy. Jediný kabelový přívod je pak nutný vybudovat k motoru, zatímco všechno ostatní se děje bezdrátově. Samotné dálkové ovladače jsou napájeny bateriemi či akumulátory. Nezřídka obsahují displej graficky znázorňující nastavené režimy i další funkce.
Baldachýny, slunolamy a další prvky
Baldachýny jsou vlastně – zjednodušeně řečeno – markýzami vysouvajícími se po vodicích prvcích. Používají se obvykle k zastínění povrchu zimních zahrad, zasklených krytých bazénů atd. Pro jejich řešení, ovládání a požadavky na materiály platí stejné zásady jako u markýz. Na rozdíl od markýz se zde však pohyblivá část obvykle posouvá ve vodicích lištách nebo po nerezových lankách. Nejsou zde tedy napínací ramena. Baldachýn je možné navrhnout tak, aby byl schopen pokrýt povrchy nejrůznějších tvarů a velikostí. Zejména u zimních zahrad je téměř nezbytný, protože jinak by se ve slunných dnech letních měsíců interiér proměnil ve skutečné peklo.
Dalším prvkem sloužícím k zastínění jsou tzv. slunolamy – buď svislé, nebo vodorovné. Jsou pevné předsazené, nebo naklápěcí (polohovací). Svislé slunolamy představují jakési kolejnice upevněné do fasády, v nichž jsou vodorovně uchycené tenké kovové lamely s důkladnou protikorozní ochranou. Jinou variantou tohoto řešení jsou horizontální slunolamy. Jde o konzoly, které z fasády vyčnívají vodorovně. V nich pak jsou buď pevné, nebo natáčecí kovové lamely. V případě pohyblivého řešení je možné nastavením úhlu lamel regulovat množství pronikajícího světla. Ovládání lze opět řešit podobně jako u markýz: ruční, motorové, dálkové, prostřednictvím čidel, časových spínačů, automatiky s různými programy atd.
Jakousi obdobou žaluzií, jenže s poněkud odlišnou funkcí, jsou takzvané usměrňovače světla. Jde o systémy kovových nebo skleněných lamel upevněných na vnější fasádě, jejichž základním úkolem není bezprostředně stínit, ale usměrňovat světlo žádoucím směrem. Mohou být pohyblivé i nepohyblivé. Umožňují především dostat více světla tam, kam by za normálních podmínek neproniklo.
text: Jan A. Novák, foto: archiv firem
