Při osazení nového okna do stávající střechy se rozměry a umístění oken přizpůsobují krovu, zejména vzdálenosti mezi krokvemi, a montáž vyžaduje určité konstrukční úpravy (tzv. trámová výměna). Podstatné je také správně těsné zapojení do střešního pláště, které zabrání únikům tepla a pronikání vlhkosti. Kromě konstrukčního řešení je proto zásadní i kvalifikovaná montáž.
Pamatujte na to, že osazení nového okna do stávající střechy znamená změnu vzhledu stavby a z hlediska stavebního zákona je nutné stavební povolení.
Z nabídky výrobců
K výrobě okenních rámů se používá dřevo, hliník, plast nebo kombinace materiálů. Okno jako celek musí splňovat tepelně i zvukověizolační požadavky. Požadované množství světla v prostoru je schopna zajistit okenní plocha, která – s čirým sklem – ve vztahu k ploše podlahy činí asi 10 %. Skrze střešní okna totiž do interiéru vstupuje o 30 až 40 % více světla než okny fasádními.
Rozměry okna a jeho prosklené plochy závisí na sklonu střechy (čím menší sklon, tím delší, přesněji vyšší okno). Ve strmějších střechách k témuž efektu stačí okno kratší. Vzdálenost horního okraje okna by měla být asi 185 až 200 cm od podlahy, spodní hrana pak v rozmezí od 126 do 166 cm od úrovně podlahy. Výšku volte s ohledem na pohodlné otevírání okna, případně na výhled ven.
Výrobci prakticky nabízejí tři základní typy střešních oken: s kyvným křídlem, s výsuvně-kyvným křídlem a s výklopně-kyvným křídlem, existují i řešení střešních balkonů a teras (např. Velux), s možností vzpřímeného postoje či přímého výstupu člověka „na střechu“.
Ostře sledované detaily
Nároky na střešní okno jsou podstatně vyšší než na okolo svislé. K největším problémům patří nedostatečná izolace rámu a nadměrná tvorba kondenzátu.
Důležitým detailem je napojení všech vrstev střešního pláště na rám okna, neboť okno kvůli latím a kontralatím leží podstatně výš než rovina tepelné izolace. Proto se používá tzv. zateplovací blok (zajišťuje tepelnou izolaci i hydroizolaci a součástí je i límec parotěsné fólie pro dokonalé napojení parozábrany střešního pláště na rám okna – např. okna Roto), který izoluje celou výšku okna, tedy i tu část, která vystupuje nad rovinu střešní krytiny.
K rosení oken je třeba zmínit, že jakékoli izolační dvoj- či trojsklo je v porovnání s parametry izolace střechy vždy slabším místem. Na vnitřním povrchu okna je proto nutné zajistit aktivní cirkulaci teplého vzduchu. K tomu je nutné správné provedení ostění – dole pod oknem svislé, nahoře nad ním vodorovné a také vhodné umístění tepelného zdroje.
Důležitá je i těsnost spár mezi rámem a křídlem. Základem je kvalitní těsnění a také možnost dodatečné rektifikace. Okno by mělo mít i účinné stínění.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce