Pan Černý si splnil sen. Na nádherném místě v Chocni postavil soběstačný dům, navíc s minimálním rozpočtem. Stavba získala druhou cenu v jedné z pěti kategorií soutěže Obnovitelné desetiletí, kterou pořádají Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace. Do soutěže byl přihlášen pod názvem Soběstačný dům v Chocni.
Projekt Obnovitelné desetiletí |
Projekt Obnovitelné desetiletí vznikl v r. 2016 pod hlavičkou Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. Jeho cílem je ocenit nejlepší projekty šetrné energetiky, které za posledních deset let vznikly na území České republiky, a zároveň upozornit na zajímavé a inovativní projekty využívající obnovitelné zdroje v ČR. |
Cesta k nezávislosti
„Jsem kluk z vesnice, spousta přírody a takové to domácké hospodaření. U obou prarodičů byla zvířata, dělaly se sena, včely, zelenina, topení dřevem i uhlím. Odmala mě příroda táhla, hodně jsem trávil čas v lese, kde mi bylo krásně. Po spoustě stěhování si naši postavili řadový dům, kde jsou doteď. Já po maturitě odešel bydlet s babičkou do Vysokého Mýta, kde jsme tenkrát koupili asi 120 let starý dům, 80 cm silné kamenné zdi, člověk tam chodil ve svetru i v největších vedrech. Bydlelo se tam fajn, jen účet za plyn trochu větší.
Po smrti babičky jsme všechny úspory investovali do rekonstrukce a nedlouho poté i do malé (1,5kWp) síťové FVE. Domek byl fajn, měl nové plynové topení, které také hodně uspořilo, byl zateplen, nechali jsme postavit nový krb, ale pořád tomu něco chybělo, a to vhodnější místo pro bydlení. Cítil jsem, že potřebuji změnu, víc přírody, více souladu s prostředím a méně moderního hluku,“ shrnuje pan Černý okolnosti, které vyústily v touhu bydlet jinak. A tak přišel na nápad postavit si vlastní dům na přírodní bázi.
Úsporná stavba
Celý dům se stavěl s ohledem na rozpočet, takže byla použita spousta recyklovaných materiálů. Dřevěná konstrukce je ze starých trámů z rozebraného seníku otce pana Černého, starou pálenou dlažbu (půdovky) si dovezli z Jihlavy, prkna na stropech přízemí jsou také ze seníku, jen jsou obroušená. Hrubé hliněné omítky i většinu vnitřních příček vyrobili z místního jílu, tepelná izolace ve stěnách je z foukané celulózy.
Domek s půdorysem 8,5 x 12 m s podkrovím je postaven v nízkoenergetickém standardu, pokud by měl okna zasklená trojskly, dosáhl by pasivního standardu. Letošní zimu majitel protopil zhruba 4 m3 dřeva.
Stavitel pro svůj dům využil jak tradiční materiály a techniky (dřevo, hlínu i slámu), které daly domu onen pocit domova a útulna, tak i nové technologie na výrobu energie, která je třeba pro dosažení určitého životního komfortu.
Střešní elektrárna
Fotovoltaickou elektrárnu si pan Černý navrhoval i montoval sám. „Měl jsem zkušenosti se síťovými systémy, jelikož jsem i elektrikář a za doby solárního boomu jsem kamarádovi pomáhal zapojovat rozvaděče.“
Elektrárna je čistě ostrovní s možností dobíjení z centrály, dům je osazen patnácti panely s výkonem cca 3,5 kWp, celkový výkon činí 5,5 kWh, na výstupu jsou dva střídače 48V–230V, jeden je pro nízké odběry a nepřetržitý chod, druhý je vyhrazen pro velké odběry (čerpadlo, pračka) a zapíná se automaticky, když je třeba.
Zkušenosti s elektrárnou
„Elektrárna za cca 18 měsíců, co tu bydlíme, vyrobila 2 MWh. Většina energie jde do ohřevu teplé vody, která se ohřívá, pokud je plně nabitá baterie. V zimních měsících se voda dohřívá výměníkem ve sporáku na dřevo,“ popisuje fungování energetiky domu majitel.
„Komponenty jsem volil s ohledem na životnost, a tudíž i cenu. Jediné, co bych dnes měnil, je střídač – místo střídače Victron 3000 VA bych volil verzi 5000 VA, protože řešení priorit spotřebičů je dosti komplikované.“ Podle pana Černého se provozem potvrdilo, že tato elektrárna vyrobí po většinu roku takřka plnohodnotnou náhradu energie sítě, ovšem při dodržení určitých pravidel: „V zimním období se musí více hlídat stav baterie, což je méně komfortní, pere se při lepším počasí a věci, jako je fén, jsou tabu.“
Jasná volba
Podle pana Černého fotovoltaická elektrárna neznamená, že budete mít elektřinu zadarmo, a to už z důvodu počáteční investice (zde šlo o cca 300 tisíc Kč). K tomu je rovněž třeba připočítat i omezenou životnost některých prvků elektrárny. Nicméně důvod pro zřízení ostrovní elektrárny byl vzhledem k okolnostem jasnou volbou: „Když mně tenkrát v ČEZu řekli, že mě připojí z lesa 250 m daleko a ať si to vyřídím a vykopu sám, měl jsem jasno. Toto rozhodnutí mi stále dělá radost!“
Zhodnocení po roce a půl
Zkušenosti z 18 měsíců bydlení s využitím fotovoltaické elektrárny se stávají inspirací pro ostatní. „Žije se tu krásně, energie máme ze slunce, vodu, kterou načerpám z vrtu, vracím přes kořenovou čističku zpět do oběhu, radost nám dělá i rodící zahrada.“ Pan Černý si nemůže vynachválit příjemné a zdravé teplo z těžkých akumulačních kamen, na kterých se dá i pohodlně ležet. „Často tu máme návštěvy, které přicházejí pro inspiraci, a všichni jsou nadšeni.“
Prvky elektrárny |
• 5x pole o třech panelech (je tam mix 230/240/250 Wp) • Jištění 5 x 40 A klasický jistič KANIA C45N/1 B40 a měření proudu • Regulátor nabíjení baterií Midnite Classic 150 Lite – mimo jiné má i programovatelné relé, které spíná ohřev bojleru elektřinou, když je plná baterie, také má LAN port pro připojení internetu, má aplikaci na počítač, kde se vše nastavuje, včetně ukládání dat o činnosti elektrárny • Jištění mezi regulátorem a baterií • Baterie 48V, 2 ks LiIon 24V 2,7 kWh BMS • Jištění mezi baterií a střídači • Silný střídač Victron Multiplus 48V 3000 VA • Slabý střídač Victron Phoenix 48V 800 VA • Měření baterií • Automatika zapínání a vypínání silného střídače |
Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv