Jde o pravidla, která od 1. 1. 2020 platí pro všechny nově povolované stavby v ČR. Budou mít tedy vliv i na to, zda se vám podaří získat požehnání úřadů pro váš vysněný dům.

Od nového roku již lze stavět pouze rodinné domy v kategorii „nZeB“ (nearly Zero energy Building čili budovy s téměř nulovou spotřebou energie) a pasivní domy. v případě pasivních domů jsou požadavky a pravidla jasná poměrně dlouhou dobu. Poněkud větším rébusem jsou požadavky a kritéria na „nZeBy“, které by se zároveň v příštích letech měly stát tou stavebně nejrozšířenější kategorií.

nZEB - tuzemská specialita

Dům s téměř nulovou spotřebou energie je budova, která plní požadavky nadefinované ve vyhlášce 78/2013 Sb. kritéria domu s téměř nulovou potřebou energie nelze zaměňovat s požadavky stanovenými pro nízkoenergetické či pasivní domy. Budova „s téměř nulovou spotřebou energie“ označovaná zkratkou nZeB je tak trochu tuzemskou specialitou zejména proto, že v evropských zemích je stav v oblasti stanovení národní definice velmi rozdílný.

Například v zemích, jako je rakousko, Belgie, kypr, estonsko, Finsko, Francie, Litva a Lotyšsko, je definice uzákoněna, v ostatních zemích je tato definice buď přebírána přímo ze Směrnice evropského parlamentu a rady 2010/31/eU z 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování), nebo je součástí zatím neuzákoněných materiálů. Zároveň s tím je nutno dodat, že jsme zcela dobrovolným zavedením této kategorie do praxe i poněkud předběhli požadavky evropské unie s termínem pro rok 2025.

Graf

Co musí splňovat

Na tuzemském žebříčku úspornosti jednotlivých budov stojí nZEBy za nízkoenergetickými domy. Dalším stupněm jsou pak pasivní domy a vrchol žebříčku tvoří energeticky plusové domy. V praxi tedy mají nZEBy charakter energetické třídy B, někdy dokonce C s měrnou potřebou tepla 30-70 kWh/m2/rok, pro malé jednopodlažní objekty činí požadavek i více než 80 kWh/ m2/rok.

Nízkoenergetický standard, který je v současné době převládající, pracuje s hodnotou měrné potřeby tepla na vytápění do 50 kWh/m2/rok. Nejlepší nízkoenergetické domy (energetická třída A1) se pohybují na hranici nízkoenergetického a pasivního domu, jejich roční spotřeba na vytápění by měla být méně než 40 kWh/m2. Pro srovnání - pasivní domy jsou zařazeny do kategorie A (15-20 kWh/m2/rok).

nZEB ve stručnosti

Nyní musí každá novostavba rodinného domu splnit požadavek průměrného součinitele prostupu tepla, který musí být o 20 % nižší než hodnota referenční budovy. Hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy je dána min. požadavky ČSN 73 0540-2.

Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie je hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy stejná (min. požadavky ČSN 73 0540-2.), musí být ale snížena oproti referenční budově o 30 %.

Dalším hodnoceným parametrem rodinného domu je neobnovitelná primární energie. Pro stávající novostavby musí být neobnovitelná primární energie snížena oproti hodnotě referenční budovy o 10 %. Tohoto snížení může být docíleno využitím obnovitelných zdrojů nebo zlepšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy.

Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie musí být hodnota neobnovitelné primární energie snížena o 25 % oproti referenční budově.

Jak se měří nZEB? Pomocí referenční budovy

Tou asi nejsložitější a nejhůře uchopitelnou kapitolou v charakteristice nZEBů je posouzení jejich parametrů v praxi, resp. aplikaci na konkrétním případu. Hodnocení budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. nemá na rozdíl od ostatních metodik stanovené požadavky absolutními hodnotami - například měrné potřeby tepla na vytápění.

Hodnota požadavku je u každého objektu jiná. Proto se k hodnocení využívá tzv. referenční budova, což je porovnání hodnocené budovy s budovou o stejné geometrii a orientaci, ale s legislativně standardizovanými vstupními parametry - například tepelněizolační standard obálky, účinnost systému vytápění apod., které jsou součástí této vyhlášky. Hodnocená budova tak nesmí mít spotřebu energie vyšší než budova referenční.

Mohlo by vás zajímat: Stavba pasivního domu: z čeho a jak

Zákon uvádí, že se jedná o budovu s „velmi nízkou energetickou náročností“, což je ve vyhlášce prakticky jediným kritériem, kterým je redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla fR Z 0,7. Tím jsou prakticky stanoveny přísnější požadavky na tepelněizolační standard obálky budovy než pro nové budovy, u kterých je požadováno fR Z 0,8. V případě nZEB se tedy jedná o úroveň blízkou doporučeným hodnotám součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540-2:2011.

Mimo přísnější požadavky na tepelněizolační standard obálky budovy ještě zákon říká, že spotřeba energie takové budovy bude „ve značeném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Vyhláška toto definuje požadavkem na snížení hodnoty neobnovitelné primární energie (dále také NPE) stanovené pro referenční budovu (ep,R) v rozpětí 10-25 % podle druhu budovy nebo zóny.

Hodnocení probíhá tak, že zkoumaná budova je porovnávána s tzv. referenční budovou, jejíž parametry jsou stanoveny na základě požadovaných hodnot upravených redukčními koeficienty. Základním požadavkem je: a) splnění průměrného součinitele prostupu tepla a b) snížení neobnovitelné primární energie.

Součinitel prostupu tepla obálkou domu

Hodnotí se průměrný součinitel prostupu tepla U za celou obálku domu. Obecně platí, že průměrné U obálky má být o 30 % lepší než požadované hodnoty. Vzhledem k tomu, že se hodnotí součinitel prostupu tepla za celou obálku, je možné - pro ilustraci - použít lepší U pro stěny a horší U pro okna nebo opačně.

Uveďme příklad: pro vnější stěny můžete využít cihly z portfolia značky Porotherm s doporučeným součinitelem prostupu tepla U Z 0,21 W/(m2K), což je o 30 % lepší hodnota než požadovaná U Z 0,30 W/(m2K). Můžete ale využít i cihly s U větším než 0,21 W/(m2K), pak je ale potřebné úměrně zlepšit i ostatní části obálky budovy - výplně otvorů, zateplení střechy či podlahy apod. Platí to ale i opačně. Použití cihel s velmi nízkým U, například Porotherm 50 T Profi, umožní redukovat nároky a tím ušetřit náklady i na ostatní části obálky.

Kontaktní zateplovací systém. Jeho parametry je možné nastavit dle potřeb výpočtu obálky NZEBu v souvislosti se zvažovaným typem, resp. mixem pro vytápění (WEBER)

Paradoxy zdrojů tepla

Pokud vám doposud problematika referenčních budov a trochu neukotvených definic nZEBu připadala složitá, pak otázky kolem vytápění věc nezjednoduší. V rámci EU totiž byly pro jednotlivé zdroje (paliva) „stanoveny“ koeficienty, které „přepočítají“, kolik primární (prvotní) energie bude spotřebováno, aby byly pokryty dílčí spotřeby.

Pro mnohé čtenáře asi vyzní dost paradoxně fakt, že elektrická energie je u nás hodnocena jako nejméně efektivní zdroj - a to obecně, nejen pro vytápění. Energie použité v hodnoceném objektu proto mají zásadní vliv na celkové zatřídění objektu. Odborníci v oboru už vědí, že díky tomu vycházejí objekty s elektrickým vytápěním, navzdory nejnižší celkové spotřebě energie, nejhůře.

Tip: Podívejte se návštěvu inspirativního pasivního domu v horách

Systémový kotel Luna Platinum s možností řízení až tří topných okruhů a algoritmy pro integraci systému s více zdroji tepla, jakými jsou například solární panely a kotel na tuhá paliva (BAXI)„Zdroje tepla a jejich koeficienty jsou podle toho, co vím, v jednání, protože vytápění elektřinou, které je co do účinnosti na tom nejlépe, je nyní velmi znevýhodněno. Ale podle mého názoru, pokud budou domy s výborně izolovanou obálkou, a tedy budou mít minimální spotřebu energie, je elektrické vytápění nízkými náklady na pořízení a při nízkém potřebném výkonu i nízkými provozními náklady téměř ideální. Podle toho, jak to zatím vypadá, by se k elektrickému vytápění musela pořídit FV elektrárna a baterie. Rázem je z toho nejdražší systém na pořízení. Koeficient elektřiny je takto nastavený zřejmě z jiných důvodů,“ komentuje situaci vedoucí technického oddělení firmy Enbra Ivo Winkler a dodává: „Každopádně čím horší obálka, tím lepší hodnocení musí mít zdroj, aby to vyvážil.“

Na druhé straně platí, že výstavba domů s téměř nulovou spotřebou vyžaduje i výrobu významného podílu energie z vlastních obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické články a baterie v posledních letech zlevňují a dosavadní penalizace elektrické energie formou výše uvedeného koeficientu NPE slábne. Dobrou zprávou pro zájemce o elektrické vytápění rodinných domů je i skutečnost, že od ledna 2020 bude faktor NPE pro elektřinu snížen na hodnotu 2,6. Tato skutečnost zjednodušuje uplatnění elektrického sálavého vytápění.

Porovnání požadovaných parametrů pro různé typy rodinných domů

Konkrétní příklad

Také proto se společnost Fenix obrátila na Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze a požádala o zpracování studie, hodnotící dopad požadavků Vyhlášky 78/2013 Sb. na modelový objekt rodinného domu Kubis 74 od společnosti RD Rýmařov po roce 2020.

Studie prokázala, že i po roce 2020 lze s elektrickým vytápěním splnit kritéria kladená platnou legislativou. Objektivně bude vyžadován vyšší podíl OZE - například instalace střešní FVE, na druhou stranu lze dnes už i na tyto systémy využít některou ze státních dotací. V kombinaci s bateriovým úložištěm se výhody takto vytápěného domu ještě výrazně navýší. Podle odhadu portálu solarninovinky.cz bylo v roce 2019 80 až 90 % všech nových rezidenčních FVE dodáváno včetně domácích akumulačních stanic.

Také si přečtěte: Vytápění pasivního domu 

Zajímavou variantou je použití multisplitové jednotky, v případě potřeby kombinované ještě s krbovými kamny - jde o přijatelnou investici, která v PENB (energetický štítek) může být deklarována jako významný zdroj pro pokrytí potřeby energie na vytápění. Splitová jednotka současně pomůže v létě řešit problémy s přehříváním, které jsou u novostaveb vzhledem k ziskům z oslunění přes prosklené plochy výrazně větším problémem než tepelné ztráty v zimním období.

Pro další úspory jsou nepochybně zajímavé varianty, kdy například systém vytápění a chlazení spolupracuje a při požadavku na chlazení využívá „odpadní“ teplo pro ohřev TV. Originální možnosti v této souvislosti nabízí tepelné čerpadlo iSERIES společnosti Enbra. V režimu chlazení objektu totiž z venkovní jednotky neuvolňuje teplo, ale ukládá ho do zásobníku teplé vody. TV se tak připravuje prakticky zdarma z odpadního tepla chlazení. TČ tak má výraznou ekologickou funkci, kterou se liší od standardních rezidenčních klimatizací, protože se z jednotky ani v parném létě neuvolňuje do atmosféry další teplý vzduch.

Volitelnou součástí tepelného čerpadla ENBRA Monoblok je modul EMIX pro přípravu teplé vody. Další volitelnou možností je wi-fi modul, prostřednictvím kterého je zařízení připraveno pro integraci do moderních systémů tzv. Internetu věcí (IoT) (ENBRA)

„Obrovskou výhodou je také takzvaný EMIX modul, který je součástí čerpadla. Díky němu tak lze teplou vodu připravovat prakticky v jakémkoliv zásobníku. Při instalaci tepelného čerpadla ho tak není nutné měnit,“ řekl produktový manažer společnosti Enbra Ivo Zabloudil. Tepelné čerpadlo iSERIES má zároveň i minimální požadavky na velikost hlavního jističe, jednotky mohou být totiž od 8kW třífázové, spolehlivě tak budou fungovat ve většině tuzemských domácností.

nZEB a PENB

Povinný Průkaz energetické náročnosti budov – PENB a zobrazované údajeBudovy musí být zhodnoceny z energetického hlediska a výstupem je průkaz o energetické náročnosti budovy, jehož součástí jsou:

Ukazatele energetické náročnosti budovy
a) celková primární energie za rok
b) neobnovitelná primární energie za rok
c) celková dodaná energie za rok
d) dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok
e) průměrný součinitel prostupu tepla
f) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici
g) účinnost technických systémů

U nZEB se některé hodnoty uvádějí ve vztahu k referenční budově.


Text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem