Dříve než začnete s jakoukoliv terénní úpravou, ujasněte si, jak je zpevňovaný svah veliký, jaký má sklon a jaké je jeho složení (písek, jílovitá nebo trvale podmáčená půda atd.). Od „zmapování terénu“ se totiž odvíjí konstrukční řešení i výběr použitých stavebních komponentů. Při vytváření uměle vršených okrasných teras tyto starosti odpadají (svah nezpevňujete, ale naopak vytváříte), přesto je třeba domyslet, jaký zvolit materiál a jak ho při tvorbě terasy prakticky využít. Práci ve svahu se vždy vyplatí konzultovat se statikem.
Trh nabízí kompletní systémy betonových prvků, předurčených přímo k použití v zahradní architektuře. Ke zpevnění svažitých pozemků, ve stráních nebo jako boční zdi, vymezující například vjezd do zapuštěné garáže, se osvědčily opěrné zdi a zídky, sestavené ze svahových tvarovek, tzv. svahovek. Je však na místě připomenout, že pokud taková úprava okolí domu tvoří přímou součást oplocení pozemku, případně zasahuje-li do vlastní stavby objektu, je nezbytně nutné respektovat stavební zákon a podrobit se nezbytnému úřednímu martyriu.
Použití svahovek
Montáž, přesněji skládanka z betonových svahovek, je poměrně snadná, velmi variabilní, prvky jsou odolné, trvanlivé a cenově výhodné. Dílčí komponenty se – kromě zmíněného zpevňování svahů – uplatní i při výstavbě květinových zdí a vytváření dekorativních zákoutí, anebo i k vytvoření umělých zdí.
Nízké zídky, určené k dekorativním účelům, lze zakládat jen na štěrkopískovém podsypu, opěrné stěny vyšší než 1,5 m spolehlivě stabilizuje betonový základ o výšce 0,30 až 0,40 m nad terénem, se základovou spárou v tzv. nezámrzné hloubce (0,80 až 1,1 m) a šířkou asi o 0,20 m větší, než je profil svahovky.
V místech s možností výronu spodní vody je záhodno zapustit drenáž (trubky se položí do výkopu za zídkou a ve spádu vyvedou před zídku, nebo do stran s dostatečnou možností vsakování vody).
Někteří výrobci doporučují vyztužit základy armovací ocelí. Stavba pak probíhá suchou cestou, postupným skládáním svahovek do jednotlivých vrstev za současného vyplňování dutin tvarovek zeminou. Ty zatíží a zpevní stavěnou zeď a zároveň poslouží k následnému osázení hotového celku zelení.
Svahovky jsou na trhu k dostání v různých provedeních, tvarově i strukturou jsou přizpůsobeny k zachycování a udržení půdní vlhkosti. Zeď pak zpevňuje a zároveň maskuje rostoucí vegetace. Konstrukce umožňuje sklon zdi od min. 45 až do 75 stupňů, v závislosti na výšce a zakřivení zdi. Spotřeba se podle typu použitých prvků pohybuje od 8 do 14 ks/m2.
Ztracené bednění, přiznané kamení
Kolmou opěrnou zídku můžete snadno postavit i z betonových dílců ztraceného bednění. Tvárnice se kladou na vazbu, v daném případě jde o klasickou betonáž a staví se na betonový základ. Je vhodné základ izolovat hydroizolačním pásem, posílit stabilitu zídky armováním a prokládat beton ve tvarovkách plnivem (např. kamením). Vhodnější jsou tvárnice, které do sebe z boku zapadají na zámek.
Vibrolisované tvarovky Geostone firmy KB Blok se spojují „na zámek“ a součástí systému jsou i tzv. geomříže, které posílí stabilitu svahu i opěrné zdi. Tvarovky se dodávají v různých barvách a v několika variantách povrchů, přičemž jednotlivé vrstvy zdiva se v řadách nad sebou spojují plastovými kolíčky.
Výrazný dekorativní prvek může tvořit také opěrná zídka z kamenů. Je nákladnější a stavebně složitější než zeď z betonových tvarovek, ale co lepšího než přírodní kámen lze ještě do zahrady umístit? Nízké zídky lze stavět i nasucho, viz návod níže.
Suché zdivo z kamenů |
Začněte výkopem základové rýhy (stačí asi 10 cm do hloubky, šířka by měla zhruba odpovídat použitým kamenům) a nezapomeňte na drenážní vrstvu z kačírku nebo kamenné drti. Pro stabilitu základové vrstvy použijte největší a pokud možno ploché kameny, další řady kamenů postupně klaďte vždy na tenkou vrstvu hlíny plochou stranou dolů. Horní, členitější vrstvu dorovnávejte hlínou. Tíha kamenů a hlíny zajistí dostatečnou stabilitu a kompaktnost zídky, k soudržnosti celku přispěje vegetace rostlá ve spárách. |
Co jsou gravitační zdi
Tyto konstrukce působí proti tlaku zeminy výhradně vlastní tíhou. Důležitá je zde ovšem jejich poměrně vysoká hmotnost, což vyžaduje značné rozměry stavebního komponentu. Lze najít i kamenné varianty, existuje však podstatně jednodušší a levnější řešení, např. systém CSB – Naturblok, který garantuje stejný výsledný efekt. Se stavbou si poradí i stavební kutil nebo zahrádkář.
Z betonových bloků lze stavět terasové opěrné zdi, okrasné stěny, schodišťové stupně, ploty a podobně. Jednotlivé kameny systému se spojují speciálním prvkem do drážky, tedy nasucho. Kombinací štípaného povrchu a specifického procesu (tzv. ostařování, což dává celku patinu) nabývá betonový blok dojmu nahrubo otesaného přírodního kamene. K autentičnosti přispívá i kombinace barevných pigmentů v přírodních odstínech.
Jak na opěrné zdi |
„Základem“ montážně jednoduché stavby je zhutněný výkop (minimálně 0,30 m hluboký a 0,70 m široký). Nároky na hloubku výkopu a na počet kamenů zanořených pod terénem se odvíjí od výšky a od dalších nároků na stavbu samotnou. Pro zídku o výšce do 1,5 m se výkop vyplní drceným štěrkem, nejlépe zhutněným, a na něj se klade kámen. Tedy žádné šalování, žádné betonování. Systémem lze postavit základní rovné zdi, opěrné gravitační zdi, svislé zdi se sklonem 5°, ale také 43°, jednostranně i oboustranně pohledové stěny, rohové zdi, oblouky s velmi malým omezením a další stavby. Základní kameny (v pěti různých tvarech a výškách 75 a 150 mm) lze navzájem kombinovat. |
Koše plné kamení
Gabion (z francouzštiny) znamená drátěný koš. Gabionové stěny jsou v podstatě vzájemně pospojované „drátokoše“ či drátěné matrace různých velikostí, vyplněné kameny. Mohou být zevnitř potaženy netkanou textilií a napěchovány zeminou, štěrkem či pískem. Drátokoše se vyrábějí z ocelových, galvanicky pozinkovaných drátů s vysokou odolností vůči korozi. Konstrukce se sestavují z prvků tvaru krychle, kvádru, případně zmíněných matrací, nicméně fantazii se meze nekladou a lze napodobit prakticky jakýkoli tvar. Rozměry ok bývají 10 x 5, případně 10 x 10 cm.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce