Ekonomicky a šetrně
Trendem stavění 21. století jsou ekologické a cenově dostupné kombinace stavebního systému s novými způsoby vytápění tak, aby stavba byla provozně co nejekonomičtější a co nejšetrnější k přírodě i lidskému zdraví. Výstavba takto projektovaných, konstruovaných a vybavených objektů je pochopitelně finančně nákladnější (v porovnání s běžnými stavbami asi o 10–15 %). Je docela složité odhadnout návratnost těchto investic, na druhé straně však nelze ani při velmi vysoké dávce optimismu předpokládat, že „jednou“ budeme mít k dispozici přebytek energií, natož za solidní cenu.
Argumentace konkrétními čísly
Tepelná ztráta pasivního domu (PD) ve středoevropských klimatických podmínkách představuje asi 15 kWh/m2 podlahové plochy. Je tak nízká, že se zde projeví každý sebemenší tepelný zdroj. Pasivní dům by 15 lidí vytopilo pouze svou přítomností, a to nepočítáme všechny ostatní zdroje. V porovnání se standardní budovou se tedy potřeba tepla na vytápění pasivního objektu může snížit až o 80 %. Kromě toho zde významnou roli hrají i pasivní solární zisky, schopné pokrýt až 40 % tepla při minimalizovaných tepelných ztrátách. Atd. atd.
Zdánlivě prvoplánová úspora energie ovšem není jen ryze technickou záležitostí, ale odpovědností každého z nás, a to za všech okolností. Bydlení v pasivním domě totiž vyžaduje i určité oběti – je třeba se oprostit od letitých návyků a zažitých stereotypů (zejména plýtvání teplou vodou, přetápění a špatné větrání) a nahradit tradiční technologie novými.
Je na nás samotných, na legislativě (ta už prakticky rozhodla), na úřadech rozhodujících o povolování staveb a samozřejmě na kvalitě dodavatelů materiálů a kvalitě práce stavebních firem, zda budeme úsporně nejen stavět, ale i žít. Praktických a zdařilých počinků už máme i u nás doma bezpočet
Tématům spojeným s výstavbou pasivních domů se věnujeme čím dál častěji, a pokud vás zajímají také, sledujte náš web. Příští úterý si například povíme něco o základech pro pasivní dům.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce
