K rozhovoru jsme oslovili inženýra Libora Hrubého, který pracuje jako odborný poradce v brněnském Centru pasivního domu (CPD).
Velmi často se hovoří o tom, že pasivní domy brzdí architekty v rozletu. Jak se vyrovnáváte s takovými narážkami?
Tento názor byl dříve velmi rozšířený. Bylo to podle mého soudu především kvůli absenci dostatečného množství ukázkových projektů. Dnes jsou k vidění domy nejrůznějších tvarových variant, způsobů zastřešení a materiálů. To je zřejmě ten nejlepší argument. Co se týče pojmu moderní architektura, klademe si v CPD otázku, zda by právě ona neměla vycházet z promyšleného návrhu, respektujícího místní podmínky, uvažujícího s nejpříznivější orientací vůči světovým stranám a energetické úspornosti provozu. To vše pasivní domy splňují.
Jaký byste konkrétně doporučoval postup lidem, kteří se rozhodnou stavět pasivní dům? Na co by si měli dát hlavně pozor?
Zájemcům o pasivní domy bych jednoznačně doporučil oslovit prověřeného a zkušeného projektanta, případně architekta, který je schopen již od prvotní studie navrhovat dům s promyšlenou koncepcí. Inspiraci mohou stavebníci najít na našich webových stránkách. Stejně důležité je oslovit rovněž zkušenou realizační firmu, případně alespoň odborníka v podobě technického dozoru investora.
Centrum pasivního domu lze oslovit i v případě, kdy už máte projekt v nějaké fázi zpracovaný, a využít nezávislého poradenství, případně i k optimalizaci projektu, včetně tepelnětechnického posouzení, návrhu řešení detailů a kritických míst. V neposlední řadě nabízíme kurzy jak pro architekty a projektanty, tak nově i pro stavebníky a investory, kde se stavebník dozví, jak na kvalitní pasivní domy.
Podařilo se již plně eliminovat rizika nuceného větrání, zvláště v případě rekonstrukcí na pasivní standard, například plísně či nezdravé vnitřní prostředí?
Pasivní dům bez nuceného větrání by ani zdaleka nefungoval tak dobře a kvalitně jako s ním. Nicméně to samé platí o kterékoliv novější budově, případně zrekonstruované budově, kde byla vyměněna okna a provedeno zateplení. Domy se tak stávají téměř dokonale těsnými, což je jednoznačně žádoucí z hlediska celkových tepelných ztrát i lokálních poruch konstrukcí.
Na druhé straně je však potřeba zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu, což pouhým uživatelským otevíráním oken není možné (pro příklad: v ložnici běžné velikosti pro dvě osoby by mělo být vyvětráno otevřením okna zhruba jednou za 2 hodiny; kdo z nás to dodržuje speciálně v zimních měsících v noci?).
Následkem nedostatečného větrání je pak zvýšená koncentrace CO2 ve vzduchu, hromadění škodlivin, zvýšená vlhkost a s tím spojené problémy. Únava, bolesti hlavy nebo například zvýšené riziko růstu plísní. Tomu všemu je možné předejít efektivním řízeným větráním navíc s rekuperací tepla, které brání zbytečným tepelným ztrátám, k nimž dochází při „běžném“ otevření okna.
Řízené větrání naopak pomáhá předcházet vzniku plísní, udržuje vysoce kvalitní vnitřní mikroklima a velmi vysoký uživatelský komfort. Bez nepříjemného průvanu a otevírání a zavírání oken je tak zajištěn neustálý přívod čerstvého vzduchu do všech místností.
Problémem bývá i důraz na pasivní solární zisky, které mohou ve výsledku znamenat přehřívání domu a nutnost použití klimatizace v teplejších měsících?
Slunce je v pasivních domech využíváno v podstatě jako hlavní zdroj vytápění. Rozhodně ale neplatí, že čím více solárních zisků, čím více prosklených ploch na jih „bez rozmyslu“, tím lépe. Kvalitní návrh pasivního domu uvažuje jak zimní období, tak letní. Důsledkem toho je promyšlený návrh množství a orientace prosklení budovy doplněný o vhodné stínění pro letní měsíce. Žádný kvalitně navržený dům, v našich klimatických podmínkách, nevyžaduje doplňkové chlazení aktivním systémem.
Lze v našich podmínkách realizovat takzvaný nulový dům, který nevyžaduje instalaci topení?
Nulový dům je definován tak, že v celoroční bilanci potřeby tepla na vytápění nepřesáhne 5 kWh/m2a. U tohoto domu je v našich klimatických podmínkách stále nutno instalovat malý, doplňkový zdroj vytápění. Ten však může být velmi jednoduchý a nákladově daleko úspornější než u klasické výstavby.
Zvyšují se u nás požadavky na pasivní domy? Nejsou dané limity při dnešních technologiích příliš benevolentní?
Požadavky na pasivní domy jsou stále násobně přísnější, co se týče ztrát a důrazu na kvalitu celého domu a vnitřního mikroklimatu, než na domy navrhované dle současné platné a závazné legislativy. Koncept pasivního domu je nastaven jako optimum mezi pořizovacími náklady, náklady na provoz budovy a vysokou kvalitou užívání. Navíc je třeba si uvědomit, že vhodně navržený pasivní dům není rozhodně založen na technologiích, nýbrž právě na promyšleném a chytrém návrhu.
Parametry pasivního domu |
Pasivní dům naplňuje cíle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II.), která předpokládá od roku 2020 stavbu pouze téměř nulových domů. Úspory energie v pasivním domě zajišťují 3 základní faktory: tepelněizolační vlastnosti obálky, tzv. pasivní solární zisky, které vznikají díky správně navrženým proskleným plochám, a řízené větrání s rekuperací tepla. Pasivní dům musí splňovat evropsky uznávané parametry: – Měrná roční potřeba tepla na vytápění: max. 15 kWh/(m²a) Měrná roční potřeba tepla na vytápění udává, kolik energie je potřeba na vytápění jednoho metru čtverečního čisté podlahové plochy (bez započtení příček). Hodnota je vypočtena speciálním programem PHPP dle podmínek, které stanovuje Passivhaus Institut v Darmstadtu. Neprůvzdušnost n50 udává vzduchotěsnost obálky. Hodnota říká, kolik vzduchu se za hodinu vymění netěsnostmi při určitém tlakovém rozdílu (50 Pa). Po utěsnění obálky se provádí kontrola neprůvzdušnosti, tzv. Blowerdoor test. Ventilátor nainstalovaný do otvoru dveří vytvoří přetlak nebo podtlak a měřicí jednotka vyhodnotí, kolik vzduchu prochází škvírami v obálce. Součinitel prostupu tepla (U) udává kvalitu tepelněizolačních vlastností konstrukcí. Čím je hodnota nižší, tím lépe prvky izolují. Pro pasivní rodinné domy jsou běžné součinitele prostupu tepla: podlaha 0,15 W/m²K (asi 25 cm izolace), stěna 0,12 W/m²K (asi 30 cm izolace), střecha 0,10–0,08 (asi 40 cm izolace). U oken je požadavek na hodnotu Uw (celého okna) max. 0,8 W/(m²K), což splňují zateplené rámy s použitím izolačních trojskel. Potřebné hodnoty pro konkrétní dům se mohou lišit podle tvaru domu, orientace, zastínění, druhu konstrukcí a použité izolace. |
Text: Vlastimil Růžička, Foto: Centrum pasivního domu