Ve starších domech je někdy nutné rekonstruovat poškozené podlahy. Nové podlahové souvrství mívá větší hmotnost i tloušťku než původní podlaha, což vyvolává řadu technických a provozních problémů. Moderní technologie však nabízejí vyhovující řešení. 

Překážkou není ani stará dlažba. Případné nerovnosti se srovnají podlahovou hmotou weber.floor 4160, povrch se napenetruje a po zaschnutí se na dlažbu nalije a roznese nivelační stěrka (Weber Terranova).Než se po vybourání starých podlah pustíte do opravy, měli byste pozvat domů statika – zhodnotí reálný stav, odhalí příčiny případných defektů (zejména trhlin a větších prasklin) a spočítá přípustné zatížení vodorovných i svislých konstrukcí. Dále projektanta – navrhne skladbu nové konstrukce, a konečně zhotovitele díla – nejlépe zástupce specializované, certifikované firmy.

Laická představa o snadné opravě výtluků či nerovností pomocí vrstvy betonu totiž může mít fatální následky, zejména pak v patře domu. Jen pro představu: vrstva betonu tl. 10 cm váží přibližně 250 kg/m2! Moderní technologie litých podlah umožňují provést vyrovnávací či podkladní vrstvu o tloušťce pouhých několika mm (potěry a stěrky), a to snáze a rychleji než u klasického betonu.

Klasické i moderní materiály

K sanaci podlahy (k vyrovnání, opravám povrchového otěru a prasklin) se nejčastěji používá beton a jeho různé směsi (zejména tzv. lehké betony, vláknobeton, drátkobeton, cementové potěry, stěrky a další hmoty). Výhodou předpřipravených směsí je poměrně rychlá aplikace, vysoká pevnost v tlaku (20 až 40 MPa), dokonalá přídržnost k podkladovým vrstvám a relativně rychlé vytvrzení. Existují dokonce hmoty použitelné na jiný než betonový podklad. Například na dřevotřískové, dřevoštěpové, cementovláknité, sádrovláknité a sádrokartonové podlahové desky a také na stávající dlažbu.

Jak vybrat vhodný materiál

Detail systémové desky s rozvody teplovodního topení a dilatačním pásem. Výšku vrstvy cementového potěru Cemflow určuje pevnostní třída hmoty a tloušťka i stlačitelnost izolační vrstvy (Českomoravský beton).Na betonové konstrukce podlah (stropů) lze použít materiály na bázi cementu, jejichž hlavní výhodou je vzájemná kompatibilita materiálů. Takové hmoty ovšem samy o sobě nesplňují další z důležitých podmínek rekonstrukce, a tou je rychlost opravy. Proto je nutné volit materiály, obsahující speciální přísady pro urychlení tuhnutí a tvrdnutí, nebo aplikovat směsi, které zmíněnými vlastnostmi přirozeně disponují. Alternativou mohou být např. plastmalty, respektive plastbetony, tj. epoxidové kompozice plněné kamenivem. Tento způsob ovšem vyžaduje odlišný postup při aplikaci a většinou je i nákladnější. V každém případě je nutné striktně dodržet předepsané technologické postupy. 

Skryto v podlaze

Systém weber.sys acoustic výrazně tlumí hluk a vyhovuje i předpisům pro rekonstruované podlahy. Sestává ze samonivelační hmoty weber.sys regreáge, lepidla a akustické fólie. Následuje položení dlažby (Weber Terranova).Aby podlahové souvrství v obytné budově správně fungovalo, nesmí v něm docházet k přenosu hluku – nesmí v něm vzniknout zvukové mosty (obdoba tepelných). Eliminují je např. plovoucí podlahy, do nichž se vkládá zvukoizolační vrstva a následně tzv. roznášecí vrstva, která není pevně spojena s ostatními vrstvami ani stěnami a rovnoměrně roznáší zatížení a lidské kroky. U lehkých plovoucích podlah tvoří roznášecí vrstvu nejčastěji za sucha montované desky (Knauf, Rigips, Cetris, Ferrmacell atd.), někdy kladené ve dvou vrstvách. Plošná hmotnost lehkých plovoucích podlah bývá zpravidla o něco vyšší než 15 kg/m². 

Podlaha tvoří rozhraní mezi dvěma prostory s odlišnou teplotou, proto musí dobře tepelně izolovat. K dosažení tepelného komfortu lze aplikovat nenápadné, ale efektivní řešení – podlahové vytápění.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Teplo od podlahy

Kabely a rohože pro poloakumulační vytápění mohou ležet ve vrstvě tepelně vodivého materiálu, pro přímé vytápění přímo pod dlažbou v tenké vrstvě tmelu. Dobu ohřevu podlahy zkrátí F-Board izolační desky (Fenix).Při rekonstrukcích s omezenou výškou podlahy se obvykle volí elektrické podlahové topení. Je vhodné i k temperování domu na určenou základní teplotu (s dotápěním krbem nebo krbovými kamny na teplotu komfortní). Umístění kabelů nebo rohoží do nosné vrstvy podlahy umožňuje lépe využít akumulace této vrstvy a záleží tedy na její tloušťce. Podle toho, kolik jsou tyto vrstvy schopny naakumulovat, se dělí na přímotopné (4–6 cm), poloakumulační (7–12 cm) a akumulační (více než 12 cm).

Teplo z drátů?

K instalacím elektrického podlahového vytápění se používají speciální topné kabely nebo rohože (např. Fenix). Topné rohože se nejčastěji používají do míst, kde se šlape bosou nohou nebo kde člověk dlouho setrvává na jednom místě. Třeba podél vany, do předsíně, před kuchyňskou linku či do dětského pokoje. Topné rohože tloušťky 2,5 mm bez problémů položíte i na stávající podlahu, aniž by přitom došlo k výraznému navýšení tloušťky podlahy a s tím k nezbytně souvisejícím úpravám (zkracování dveří, zvedání prahů apod.).

Jednosložkovou samonivelační podlahovou hmotu na bázi cementu weber.niv dur lze při dodržení technologického postupu bez problému aplikovat i na stávající dřevěnou podlahu (Weber Terranova).Teplo v trubkách

Nejste-li omezeni výškou podlahy, můžete zvolit i teplovodní podlahový systém. Vyžaduje překvapivě malý objem vytápěcí vody – asi 0,5 litru/1 m2 vytápěné plochy. Ohřáté médium protéká ocelovými, měděnými nebo nejčastěji plastovými trubkami. Ty mohou být uloženy na nosné rohoži, přichycené pomocí spon. Kompletní systém je pak ukotven na vrstvě tepelné izolace. Teplovodní systém potřebuje kromě tepelné izolace pod trubkami i nosnou a akumulační vrstvu nad nimi – např. asi 45 až 60 mm silnou vrstvu betonu, která se někdy vyztužuje ocelovou „kari“ sítí. Tloušťka celé podlahy (izolace, trubek, roznášecí a nášlapné vrstvy podlahy) činí zhruba 11 až 20 cm, s čímž je třeba kalkulovat už v projektu.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce 

logo MessengerPoslat Messengerem