Pasivní dům je budova navržená způsobem, který zaručuje tepelnou pohodu v jakémkoliv ročním období, aniž byste museli náročně topit či klimatizovat. Postavit ji není dnes nic nemožného ani složitého.

Abychom o budově mohli prohlásit, že je postavena v energeticky pasivním standardu, je třeba vycházet z následujících kritérií: měrná potřeba tepla na vytápění nepřekročí 15 kWh/m²
za rok, celková průvzdušnost n50 měřená testem neprůvzdušnosti nepřekročí 0,6/h a celková roční měrná potřeba primární energie (vytápění, teplá voda, pomocná energie, domácí spotřebiče, osvětlení) je nanejvýš 120 kWh/m².

Umístění stavby

Aby bylo možné v pasivním domě v maximální možné míře využít solární energii, která nahrazuje konvenční vytápění, je nutné dům umístit na parcelu určitým způsobem. Ideální umístění domu je u severní a východní hranice parcely, aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně vystaveno slunečním paprskům. Důležitý je také odstup od okolních budov a stromů, aby ani v budoucnosti (například když soused přistaví patro nebo mu vyrostou na zahradě stromy) nebyla snížena projektovaná intenzita slunečního záření.

Záleží i na vnitřní dispozici domu. Obytné místnosti by měly být orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na severní stranu. Koupelny a toalety by měly být umístěny nad sebou, nejlépe na jednu stoupačku. Doplňkové prostory, např. garáž, zimní zahrada a suterén, mají být od domu tepelně odděleny.

Tvar domu

Ideálem je co nejkompaktnější, jednoduchý tvar domu, bez zbytečných výstupků. Pasivní dům se nejčastěji staví v podobě ležatého kvádru (delší stranou orientovaného k jihu), přestože by byl nejlepší tvar koule. Tvar koule je ovšem prakticky nerealizovatelný a jemu nejbližší krychle je nepraktická zase z dispozičního hlediska. Důležitý je také tvar střechy, nejvhodnější je střecha plochá nebo pultová.

Okna v pasivním domě

Protože se okna podílejí na tepelných ztrátách až 40 %, vyžaduje pasivně energetické stavebnictví určitá pravidla také pro projektování a instalaci oken. Podle norem obvykle stačí pro oslunění a osvětlení obytné místnosti poměr prosklené a neprosklené plochy 1 : 6. Okna by měla být také vhodně orientována vůči světovým stranám a této orientaci by měl odpovídat i jejich rozměr. V pasivních domech je z hlediska tepelných úspor omezen počet otevíratelných oken, a to takovým způsobem, aby bylo možné všechna okna pohodlně čistit. Zásadní je samotné zabudování oken do konstrukce obvodového pláště, kde je nutné dodržet jejich polohu v rovině tepelné obálky, zachovat technologickou kázeň a umožnit dilataci oken v konstrukci.

Vnitřní tepelné zisky

Pasivní dům je natolik důkladně zateplen, že zde začínají hrát významnou roli také vnitřní tepelné zisky. Například svíčka dodá do interiéru domu 30 W, klasická žárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W. Teplo v pasivním rodinném domě generuje také lednička, myčka, pračka a plazmová televize (až 300 W).

Vzduchotěsnost domu

Do pasivního domu nikudy netáhne, dokonce ani větrání okny zde není nutné. Výměna vzduchu je řízená a odcházející vzduch při tom předává teplo vzduchu čerstvému (rekuperace). Při montáži stavebních prvků je proto cílem až extrémní vzduchotěsnost celého pláště budovy, a to po celou dobu životnosti budovy. Důležité je to proto, že zejména ventilační průduchy pro kuchyňskou digestoř, spíž, krb, nebo garáž způsobují dramatické tepelné ztráty.

Vzduchotěsnosti se v pasivních domech dociluje u zděných konstrukcí oboustranně omítaným zdivem, u ostatních konstrukcí správně navrženou a provedenou parotěsnou izolací. Vzduchotěsnost, resp. průvzdušnost obálky budovy se měří podle ČSN EN 13829 (Tepelné chování budov - Stanovení průvzdušnosti budov - Tlaková metoda) zařízením Blower-Door test, kdy se ventilátorem vytváří tlakový rozdíl mezi interiérem a exteriérem budovy (podtlak nebo přetlak) a stanovuje se objemový tok vzduchu (m³/h), který je zapotřebí pro udržení požadovaného tlakového rozdílu.

Test ověření vzduchotěsnosti je dobré vždy provést ještě před úplným dokončením budovy, kdy jsou již osazené výplně otvorů, ale ještě obnažené parotěsné roviny, a tedy existuje ještě možnost opravy. Druhé kontrolní měření dokazující splnění požadovaných parametrů se potom provádí v rámci přejímkového řízení na závěr stavby.

Vytápění domu

Pasivní dům je postaven tak, aby nebylo nutné budovat obvyklou otopnou soustavu. Vytápění pasivního domu lze pokrýt systémem nuceného větrání s rekuperací tepla a snadno regulovatelným zdrojem tepla, jako je například elektrické vytápění (topné rohože, podlahové a stropní fólie nebo topné panely).

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Poslat Messengerem

21.03.2014 | Stavba