Příklad pasivního domu

V porovnání s novostavbami splňujícími současně platné normy je dokonce tato úspora až 85% ve prospěch pasivních domů. Termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení. Jsou současně základem pro téměř nulové domy, které budou povinné od roku 2020 podle Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD 2).

Tyto cíle a možnosti přímo souvisí s vývojem nových materiálů a technologií. Když společnost Heluz cihlářský průmysl, v. o. s., uvedla před časem na trh keramické cihly s polystyrenovou výplní v dutinách, byla to ve stavebnictví malá revoluce. Tyto cihly totiž splňovaly tepelněizolační parametry pro stavbu nulových, pasivních a nízkoenergetických domů bez dodatečného zateplení. Využili jsme proto pozvání firmy Heluz a jeden z takových domů navštívili.

Proč zděný dům?

Dnes jsou v otázkách „pasivity“ rodinných domů v povědomí veřejnosti především dřevostavby a zděné domy s vícevrstvou sendvičovou obvodovou konstrukcí, tzn. zdivo z pálených cihel dodatečně zateplené vrstvou polystyrenu či minerální vaty po celém obvodě. Více méně pracná a nákladná záležitost. Možnosti jednovrstvého obvodového zdiva s integrovaným zateplením volbu stavebníků silně ovlivnily.

Pavel Dušek, majitel pasivního domu z cihel Heluz Family 44 2in1 ve Zlivi, k tomu říká: „Zděný systém se nám zdál jako nejlepší volba pro svoji jednoduchost, stabilitu a životnost. Z našeho pohledu také není tolik náchylný na chyby při jeho provedení.“

Nosná konstrukce je tvořena broušenými cihlami Heluz tloušťky 440 mm s integrovanou tepelnou izolací, které jsou celoplošně spojovány tenkou vrstvou speciální malty. Na této konstrukci už je pouze rošt s dřevěným fasádním obkladem nebo klasická omítka. Střecha je ovšem už konstrukcí tesařskou – trámy zespodu podbité OSB deskami a foukaná celulózová izolace Isocell. Díky foukané technologii prostor vyplnila, izolační vlastnosti materiálu jsou výborné a navíc je ekologický. Stavba tohoto domu trvala přibližně rok.

Teplo tam, kde se netopí

V domě je teplovodní podlahové vytápění. Ohřev vody zajišťuje jak tepelné čerpadlo, tak solární kolektory na střeše. Tepelné čerpadlo oslovilo majitele domu kombinací efektivity a minimální údržby a obsluhy během provozu. Dům je vytápěn tepelným čerpadlem země/voda – na pozemku je kolektor z trubek o ploše 300 m2. V budoucnu je plánovaná fotovoltaika.

Objekt by se tak zásadně posunul směrem k nezávislosti. Původně měli manželé pochybnosti, zda se kombinace tepelného čerpadla s fotovoltaickými panely vyplatí vzhledem k poměru investice a účinnosti. Nakonec se ukázalo, že podmínky státní dotace jsou nastaveny tak, že by s touto kombinací na dotaci nedosáhli, a tak zůstali u čerpadla.

Pan Dušek k tomu poznamenává: „Státní dotace Nová Zelená úsporám pro nás byla takovým příjemným překvapením, se kterým jsme ani nepočítali. Architekt nás na ni upozornil až během procesu výstavby, kdy už na projektu prakticky nešlo nic měnit, a my dodatečně dokládali potřebné náležitosti.“ Dům ve výsledku uspěl nad očekávání, potvrdil to i výsledek Blower door testu – n50 = 0,47(1/h).

Automatické větrání

Nucené větrání s rekuperací tepla v domě Duškových zajišťuje větrací jednotka Atrea s výměníkem, kde si odpadní a příchozí vzduch předávají teplo. V jednotce není žádná úprava vlhkosti ani dohřev vzduchu.

„Po prvotním období, kdy jsme ladili provoz a fungování domu, se nastavení ustálilo na automatickém režimu – vzduchotechnika spíná a větrá na základě parametrů, které jsou v systému uloženy,“ říká pan Dušek. Systém lze nastavit také ručně.

V obývacím pokoji je zabudované čidlo obsahu CO2 ve vzduchu, které plní funkci kontroly, zda se větrá dostatečně. „Než jsme našli ten správný režim, čidlo několikrát vzduchotechniku spustilo, protože míra CO2 přesáhla určitou hranici,“ dodává pan Dušek.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem