Sebedůmyslnější rekonstrukce vám metry obytné plochy nepřidá, takže rozroste-li se vaše rodina či potřebujete-li prostor pro domácí podnikání, nezbývá než „expandovat“. Toto zvětšení prostoru může mít teoreticky dva směry, a to do šířky, nebo do výšky, nicméně v praxi na vás může číhat několik omezení, která vaše plány na přístavbu či nadstavbu mohou zhatit.
Pozor na plochu a výšku
Vaše nadšené plány na velkorysou přestavbu a rozšíření domu mohou narazit na odmítavé stanovisko úřadů. Například na menším pozemku se můžete dostat do kolize s regulativem míry zastavěnosti, což je údaj určující, kolik procent volné plochy na pozemku můžete zastavět. A podobné omezení se týká i výšky domu, kdy je stanovena maximální výška domu, takže se může stát, že vám obec nástavbu nepovolí. Povolená míra zastavěnosti pozemku bývá do 25 %, ale tyto údaje se v různých částech republiky liší, vždy podle místního stavebního úřadu. Zlatým pravidlem proto je, že než se pustíte do pouhé přípravy jakékoliv stavební činnosti, navštivte stavební úřad a zjistěte si všechny potřebné místně platné informace a pravidla, ušetříte si nervy, peníze i čas.
Omezující faktor |
| Počítejte s tím, že výsledná podoba přístavby bude významně omezena specifiky konkrétního pozemku, a to nejen velikostí a tvarem. Je třeba vzít v potaz i umístění domu, orientaci ke světovým stranám, návaznost pozemku na komunikace, ale také polohu domů na sousedních parcelách. V tomto případě záleží na úřadem stanoveném minimálním odstupu stavby od hranice pozemku i od polohy domů v sousedství. |
Jazykový koutek
Nejasnosti panují i v používaných pojmech, kdy zejména v souvislosti se stavebním zákonem není vždy zřejmé, zda používat termín nadstavba rodinného domu, nebo nástavba rodinného domu, nebo zda se mohou užívat oba termíny. Podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd a v souladu se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost znamená slovo nadstavba stavbu postavenou nad něčím nebo vyvýšenou nad něčím (např. nadstavba domu, nadstavba v podkroví) a slovo nástavba označuje stavbu, kterou se hotová stavba zvyšuje, přístavba do výšky, nadstavba (např. nástavba pátého patra), nebo obecněji jakékoliv zvýšení nebo rozšíření něčeho (např. provádí se nástavba školy).
Podle akademiků tedy můžeme u rodinného domu provádět nadstavbu i nástavbu, pokud je dům stavěn do výšky, a nástavbu, pokud se dům rozšiřuje i jiným směrem, takže slovo nástavba může v širším významu zahrnovat i přístavbu.
V dešti paragrafů
Často se úřad od úřadu liší v názoru, kdy bude pro přístavbu či nástavbu nutné stavební povolení a kdy postačí ohlášení. Podle novelizovaného stavebního zákona platí, že pokud se vejdete i s přístavbou do rozměrů stavby pro ohlášení, tedy nepřesáhnete 150 m² celkové zastavěné plochy i s přístavbou a nepřekročíte dvě nadzemní podlaží, podkroví a suterén maximální hloubky 3 m, pak potřebujete územní souhlas a ohlášení. Pokud tyto rozměry přesáhnete, neobejdete se bez povolení. V každém případě budete potřebovat alespoň územní souhlas a ohlášení.
Ale aby to nebylo tak jednoduché, stavebnímu povolení a ohlášení u nástaveb a přístaveb předchází ještě územní řízení (jde totiž o změny objemů stavby). To se však obvykle u rodinných domků spojuje se stavebním povolením nebo ohlášením do jednoho procesu, který se tím prodlužuje. Nejen z výše uvedených důvodů je proto pro přípravu stavby a vypracování projektové dokumentace nejvýhodnější využít služeb stavebního inženýra.
Nahoru či do stran
Na otázku, zda je lepší rozšířit stavbu směrem do patra, či naopak do stran, neexistuje jednoznačná odpověď (bez ohledu na stavební regulaci). Z ryze technického i finančního hlediska nebude nejlepší trvat na zvýšení domu například v situaci, kdy je na domě položena nová střecha. Naopak, pokud je krovní systém vašeho domu v dezolátním stavu a přes střešní krytinu prosvítá slunce, je nadstavba velmi dobrým řešením. Jednak rozšíříte obytnou plochu, jednak splníte požadavek na rekonstrukci střechy. Naopak u staticky problematických obvodových stěn by nadstavba a z ní plynoucí zatížení stavební konstrukce nemusela být tím nejlepším řešením. Zkrátka je dobré vycházet z technických možností konkrétní stavby.
Nevytvářejme domy hrůzy
Statika je sice pro nástavbu rozhodující, ale neměli bychom zapomínat ani na architektonické a estetické hledisko. Zejména u kompozičně „uzavřených“ rodinných domů může dojít necitlivou změnou hmoty stavby k výtvorům, před kterými slušní architekti cudně klopí zrak nebo rovnou omdlévají. Takřka v každém městě či vesnici můžete najít přístavbami zmrzačené domy, ovšem ne vždy jsou na vině stavebníci, ale místní stavební úřad. Některé regulativy totiž nedávají stavebníkovi jinou možnost než přístavbou spáchat výše uvedené zvěrstvo.
Ale abychom byli spravedliví a neházeli všechnu vinu na úředníky, nezbývá než konstatovat, že nejčastější příčinou esteticky pochybných přestaveb jsou samotní stavebníci. Ti ve snaze ušetřit za architekta dopřávají často sluchu zedníkům, pro které je harmonie a proporcionalita zcela pod jejich rozlišovací schopnost. Hlavně u domků se sedlovou střechou bývá častým prohřeškem tvar zastřešení přístavby, který si s původním tvarem střechy vždy plně nerozumí. U nastavovaných staveb menších půdorysů se zase původně pěkný domek snadno promění v přerostlý a disproporční objekt, působící až tragikomicky.
Lehká přístavba
Technicky nejméně náročným řešením je rozšíření obytné plochy domu přistavěním lehké stavební konstrukce, např. v podobě jednoduché dřevostavby či zimní zahrady. Je zřejmé, že přístavba se nejen mnohdy komplikovaně integruje do hmoty domu, ale přináší rovněž problémy technického rázu, především s napojením izolací.
Nosná konstrukce prosklených přístaveb může být různá – zděná, ale často se používají i ocel, dřevo či kombinace materiálů, a to ve větší či menší míře ve spojení se zděnými prvky ve spodní části stavby.
Pozor na základy
U každé přístavby je nutné vyřešit zásadní problém se založením stavby. Základy musí být pečlivě navrženy i zhotoveny, protože každá přístavba si bude vůči stávajícímu domu „sedat“. Samostatnou kapitolou je spojení přístavby k fasádě domu. To by mělo být pružné, aby při sedání přístavby do terénu nedocházelo k deformacím konstrukce či odtržení přístavby od fasády. Zde bude záležet na velikosti přístavby a použitém systému nosné konstrukce.
Pružnost a zároveň těsnost spojení přístavby se stávajícím domem se obvykle řeší pomocí pryžových bloků nebo silikonu. Zde ale neplatí obecné řešení, vše záleží na realizační firmě, jejích zkušenostech a vlastnostech použitého systému. Pamatujte, že případné deformace v konstrukci mohou mít za následek i popraskání skel, proto je důležité smluvně ošetřit záruku na provedenou práci.
Vzhůru k výškám
Nástavby obytných částí se oproti rozšíření do šířky vyskytují méně častěji, protože výška domu (hřebene střechy) je na většině místech ČR přísně regulována stavebním úřadem. V některých případech si stavebník vystačí s obytným podkrovím, ale většinou se kvůli nízké nadezdívce a šikminám střechy nedostane na potřebnou minimální podchozí výšku, takže se nevyhne zvýšení nadezdívky.
Pokud úřad nadstavbu povolí, je třeba obrátit se na statika, protože příliš masivní zásah do systému krovů by se nemusel vyplatit. Dejte pozor zejména na zásahy do tzv. plné vazby krovů, se kterými se často setkáváme u venkovských domů. Pamatujte také na napojení izolací a klempířských prvků, ale hlavně je třeba mít pod kontrolou únosnost krovů. Nezbytné je, aby před zhotovením nástavby statik odborně posoudil všechny konstrukce, které budou dotčeny změnou statického zatížení, včetně stěn, základů, ztužujícího věnce, pozednic. V určitých případech přichází v úvahu využití lehké nástavby, která nebude tolik zatěžující.
Hlučná podlaha v patře
U nadstavby berte v úvahu kromě zátěže také kročejový hluk, který přímo závisí na skladbě podlahy, zejména zvolené podlahové krytině. Například laminátová plovoucí podlaha je v patře poněkud nepraktická, protože je hlučná a pod nohama klape za všech okolností. Výborně se zde osvědčilo např. moderní linoleum, které kromě příznivých akustickoizolačních vlastností také dobře vypadá. Pokud se dobře navrhne skladba podlahy a nezkazí to řemeslníci, tak si můžete dát do patra jakoukoliv podlahovou krytinu.
Přiznat, či nepřiznat? |
| U přístaveb a nástaveb domů se můžeme řídit dvěma přístupy. Buď nové části přiznáme a hrdě se k nim přihlásíme, například odlišnou strukturou či barvou fasády či obložením, nebo půjdeme opačnou cestou a budeme se tvářit, že takto vypadal dům odjakživa. Aniž bych chtěl vynášet nějaké generalizující soudy, alespoň podle mého názoru je ve většině případů lepší „přiznat barvu“ a k přístavbě se přihlásit. Někdy ale šikovný architekt navrhne takovou změnu hmoty, že dům bude po přestavbě architektonicky hodnotnější, než byla původní stavba. |
Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv, ISIFA
