Ačkoliv by se mohlo zdát, že lidstvo muselo už dávno jednou provždy vyřešit otázku, z čeho je nejlepší stavět domy, není tomu tak. Člověk touží bydlet stále moderněji, pohodlněji, úsporněji a zdravěji, a tak neustále vynalézá a experimentuje.

Po éře okouzlení plasty a jinými „umělotinami“ se nicméně vrací zpět k přírodním hmotám a materiálům, jejichž vlastnosti prověřila staletí.

Cihly a pálená keramika

Nejvíce staveb určených pro rodinné bydlení pravděpodobně roste z pálených cihel a cihelných bloků. Tento materiál sám o sobě dobře akumuluje tepelnou energii, masivní svislé i vodorovné konstrukce tudíž zvládají regulaci příjmu a výdeje tepla. Cihelný obal budovy je přitom dostatečně vzduchotěsný, budovy disponují výbornými akustickými parametry a dosahují vysokého stupně protipožární odolnosti.

Výrobky musí splňovat normové parametry, od rozměrů přes tvar a uspořádání zdicího prvku, směr otvorů v něm a poměrný objem těchto otvorů až po objemovou hmotnost a pevnost v tlaku, tepelněizolační vlastnosti, trvanlivost, mrazuvzdornost a nasákavost, propustnost vodních par (difuzní odpor), přídržnost a jiné. K nejznámějším výrobcům patří Wienerberger, Heluz, Tondach a KM Beta. Prakticky všichni nabízejí vylehčené bloky se soustavou otvorů a výrobky s integrovanou izolací.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Náročná dvojrole cihel s izolací

Roli stavebního prvku a zároveň tepelné izolace plní bloky Porotherm 36,5 T profi a Heluz Family 50 2in1. Stavební blok T profi s mírami (d × š × v) 248 × 365 × 249 mm je schopen dosáhnout součinitele prostupu tepla U = 0,18 W/ m²K. Vatu chrání efekt hydrofobizace, takže pokud není přímo ponořena ve vodě, nenabírá vlhkost. Cihla i přes svoji masivnost váží pouhých 14,2 kg, což usnadňuje manipulaci.

Druhý jmenovaný prvek (Heluz) je se svými 247 × 500 × 249 mm poněkud širší v „bocích“, její U se rovná 0,11 W/m²K. (Připomeňme, že jednotka U značí součinitel prostupu tepla a udává, kolik wattů projde plochou 1 m² stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 Kelvin. Platí, že čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem. Převrácenou hodnotou je tepelný odpor R (v m²K/W), který vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo. Čím je R vyšší, tím lépe materiál izoluje.)

Beton a souputníci

Pórobeton disponuje výbornými tepelnými vlastnostmi. K přednostem lze bezpochyby zařadit i váhu (lehkost) stavebních prvků, snadnou opracovatelnost, manipulaci, a tedy i výstavbu. Tvárnice obvodového zdiva se vyrábí v šířkách 200, 300, 375 a 499 mm. Pórobeton se stejně jako klasický beton vyrábí z plniva, pojiva a vody. Jako plnivo se zde používá křemičitý písek nebo elektrárenský popílek, jako pojivo pak cement, vápno nebo jejich směs. Podle složení se pórobeton dělí na plynobeton, plynosilikát a pěnobeton.

Autoklávovaný pórobeton je v podstatě beton, vyrobený z křemičité jemnozrnné vápenné, cementové nebo cementovápenné malty vylehčené plynem, vzniká chemickou reakcí hliníkové přísady a vytvrzuje se parou pod tlakem. Jde tedy o silikátový kompozit s makropóry (až 80 % objemu uzavřených mikropórů o průměru 0,5 až 2,5 mm). Z pórobetonu lze vytvořit prakticky celou hrubou stavbu domu, v nabídce najdete tvárnice různých pevnostních tříd, velkoformátové modulové bloky, příčkovky, nosné i nenosné překlady, U-profily, stropní dílce… Pro obvodové zdivo se používají tvárnice 200 × 390 × 599 mm a 300 × 249 × 600 mm se součinitelem prostupu tepla U = 0,14 W/m²K, dále tepelněizolační tvárnice s rozměry 375 × 249 × 599 mm a U = 0,23 W/m2K a sortiment doplňují i další typy zdicích prvků.

PŘÍSNĚ SLEDOVANÉ UKAZATELE

Trendem posledních let jsou aplikace jednovrstvých konstrukcí (tedy i jednovrstvého zdiva bez zateplování). Rozměry stavebních bloků se postupně upravují, mění se počet i uspořádání dutin (cihelný blok Porotherm 36,5 T Profi – Wienerberger je napěchovaný minerální izolací a Heluz Family 50 2in1 polystyrenem), výrazně se zvýšila přesnost zdění (broušené povrchy) a samozřejmostí je zdění na tenkou spáru pomocí lepidel a montážní pěny, či dokonce bez použití malt nebo lepidel (pomocí systému pero/drážka, tedy P+D). Ve škále cihelných tvarovek se lze s tímto označením setkat v systému Tondach – Keratherm, KM Beta – Profiblok Hodotherm i Wienerberger – Porotherm.

Sendviče a jiné bloky

Stěnové dílce Super IZO a IZO plus jsou liaporbetonové sendvičové tvárnice. Základním materiálem pro výrobu dílců je mezerovitý liaporbeton, k němuž se přidává vložka z tvrzeného samozhášivého polystyrenu (styroporu). Spojením „ingrediencí“ vznikl sendvičový blok, určený pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo tloušťky 300 mm, určené pro stavby s požadavkem na vysoký tepelný odpor (R = 3,44 m2K/W bez omítek, s tepelněizolačními omítkami R = 3,73 m²K/W) a tepelnou akumulaci stěny při zachování malé tloušťky obvodového zdiva, zajišťující maximální využití obestavěného prostoru. Součinitel prostupu tepla U= 0,268 W/m²K.

Obvodové zdi vystavěné z Liaporu zajišťují správné vnitřní klima, jsou tepelně izolační, dobře však teplo akumulují a bezpečně vyrovnávají teplotní výkyvy vnějšího prostředí. Tvárnice Liapor SL a Liatherm se nemusí izolovat, jsou konstruovány tak, aby dosáhly vysoké hodnoty tepelného odporu při zachování povahy jednovrstvé konstrukce. Lias Vintířov vyrábí kompletní zdicí systém z lehkého stavebního materiálu Liapor. Jde o paletu typů a řad tvárnic v několika třídách pevnosti, s výbornými vlastnostmi.

VLASTNOSTI EKOPANELŮ

Standardní rozměry výrobku jsou 2 500 × 1 200 × 60 (58) mm při váze asi 66 kg. Délka se mění podle konkrétního projektu (zakázky) od 1 000 do 3 200 mm. Hmotnost standardního ekopanelu se pohybuje od 19,8 až 26,4 kg/m². Měrná hustota ekopanelu je 398 kg/m³ (asi jako měkkého dřeva), technologie umožňuje výrobu desek s hustotou 379 kg/m³ (lepší tepelněizolační vlastnosti) až po 440 kg/m³ (zlepšení zvukové izolace). Standardní ekopanel tloušťky 58 mm nemá tepelnou vodivost U větší než 0,102 W/m²K a tepelný odpor R=0,56 m²/ kW, činitel difuzního odporu μ = 13,1. Ekopanely jsou těžce hořlavé (třída C1), neboť výrobek neobsahuje dostatek kyslíku podporujícího hoření. Produkt neobsahuje žádná pojiva, alkoholy, terpentýny a jiné chemikálie uvolňující hořlavé výpary. Bez deformace snese zatížení 981,3 MPa. Panely se, kromě jiného, používají i na ztracené bednění.

Systém ztraceného bednění

Zdivo z dřevoštěpových tvárnic (lapidárně bednicích desek) vyplněných betonem kombinuje příznivé vlastnosti dřeva (formy) a pevnost betonu (obsahu). Stavebníci tento systém znají jako VELOX a automaticky si ho spojují s fi rmou Hoff mann. Základem je rychlá montáž pomocí distančních spon. Na venkovní straně se používají dvouvrstvé desky WS EPS, které jsou tvořeny jednoduchou deskou tloušťky 35 mm s nalepenou vrstvou bílého nebo šedého pěnového polystyrenu o tloušťce 50 až 200 mm.

Tím se dosahuje vysoké tepelné izolace. Pro stavbu rodinných domů nízkoenergetických parametrů jsou vhodné například desky VELOX WSEPS- plus s celkovou tloušťkou stěny bez omítky – 270, 300, 320, nebo 340, 370, 400 a 420 mm. S vrstvou betonu v síle 150 mm a s izolací pěnovým polystyrenem s obsahem grafi tu od 50 do 200 mm (to vše mezi dvěma dřevoštěpovými deskami tloušťky 35 mm). Součinitel prostupu tepla je právě v případě nejsilnějšího polystyrenu U = 0,14 W/ m²K a tepelný odpor R = 6,82 m²K/W. Na rozdíl od většiny staveb neobsahuje systém Velox žádné fólie, u nichž – zejména při dlouhodobém užívání stavby – hrozí ztráta těsnosti, protržení nebo rozlepení spojů a následné zvlhnutí minerální tepelné izolace obvodové stěny.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

H+H Thermoblock pro pasivní stavby

Jde o přesnou tvárnici z pórobetonu s integrovanou izolací, se součinitelem prostupu tepla U = 0,12 W/m²K. Prvek spolu s tvárnicemi Greenblock tvoří ucelený program, určený pro energeticky úsporné stavby. Tvárnice H+H Th ermoblock je určena pro zdivo objektů s nejvyššími nároky na úspory energie, tepelná izolace je vlepena mezi dvě pórobetonové tvárnice.

Skladba „termo“ tvárnice: přesná příčkovka P2 400 600/125/250 mm na vnější straně, vložená izolace Kingspan Kooltherm K5 o síle 100 mm, tvárnice P2 400 PDK 600/200/250 mm na vnitřní straně. Celková tloušťka tvárnice je 425 mm a koeficient U = 0,12 W/m²K, takže parametry umožňují realizaci pasivních staveb. Produkty se zdí na tenké maltové lože.

KMB SENDWIX

Představuje ucelený certifikovaný systém, sestávající ze tří základních variant obvodových konstrukcí. Rozměry prvků tvoří jednotný délkový modul pro vodorovné i svislé konstrukce, a to 250 mm. Při zdění na maltu má ložná spára tloušťku 12 mm, jmenovitá výška kvádrů pro zdění na maltu jsou 113 mm, resp. 238 mm, čímž je dosaženo metrického modulu 125 mm, resp. 250 mm. Při technologii zdění na lepidlo je ložná spára podstatně tenčí – má jen 2 mm. Pro zachování modulu 125 mm, resp. 250 mm jsou ke zdění na lepidlo určeny prvky s jmenovitou výškou 123 mm, resp. 248 mm. Lepidlo i malta se nanášejí tak, aby byla ložná spára vyplněna až do vnějšího líce cihly.

JEDNODUCHÁ KALKULAČKA

K vyzdění 1 m2 zdiva z bloků Porotherm 36,5 T Profi je zapotřebí 16 ks prvků, m3 stavby spolyká 43,8 ks cihel. Při ceně 1 kusu (ta se však může u jednotlivých prodejců maličko měnit) 84,80 Kč je to 1 357 Kč/m2 a 3 717 Kč/m3. Při stejném počtu zdicích prvků Heluz Family 50 2in1 na metr čtvereční (tedy 16) jich je na kubík obestavěného prostoru potřeba 32 ks. Stojí-li pak jedna cihla (zde však včetně lepidla, pěny a základové malty) 116,40 Kč, pak m² (opět včetně lepidla, pěny a malty) vyjde na 1 862 Kč a m3 na 2 618 Kč. Potřebujete-li další „cifry“, zadejte si na internetu www.wienerberger.cz a zde můžete využít jak projektové tipy, tak adresář stavebních firem, ceníky, kalkulačku i kontaktní formuláře. Prakticky tytéž služby poskytuje druhý významný výrobce na www. heluz.cz.

UVÁDÍME NA PRAVOU MÍRU…

Leckomu se zdá, že pórovitá struktura pórobetonu musí zákonitě fungovat jako houba. Pravda, neomítnuté bílé zdivo, smáčené vytrvalým několikadenním lijákem, skutečně na první pohled vypadá, jako by už nikdy nemělo vyschnout. Nikoli. Pro tento materiál jsou charakteristické uzavřené póry, které sotva vyvíjejí kapilární síly. Vodu tedy absorbuje velmi pomalu. Navíc jsou tyto póry kulovitého tvaru, proto v zimě nedochází k popraskání zdiva vlivem mrazu. Průběh zkoušky podle normy ČSN EN 772- 11 simuluje působení vody na nechráněné zdivo. Například pro přesnou tvárnici určenou k montáži obvodového zdiva jsou deklarované hodnoty nasákavosti po 10 minutách maximálně 40 g/dm², po 30 minutách maximálně 55 g/dm², po 90 minutách maximálně 75 g/dm².

Domy z nadívaných „krabic“

Budoucí obvodovou stěnu, ale i jinou stavební konstrukci, mohou tvořit dutinové tvarovky, vyrobené třeba z expandovaného polystyrenu. Sestaví se ztracené bednění, které po vylití betonem vytvoří kompaktní stěnu s oboustrannou tepelnou izolací. Tepelný odpor systému z polystyrenových tvarovek odvisí od podílu betonu a polystyrenové hmoty a může dosáhnout hodnoty 3,5–5 (výjimečně až 10) m²K/W.

Používá se také technologie dřevoštěpových či štěpkocementových tvarovek a desek pro ztracené bednění, do nichž se vkládá tepelněizolační vrstva, nejčastěji právě z polystyrenu. Sestava se vyplní betonem. Tepelněizolační schopnost takto zhotovené konstrukci uděluje druh a tloušťka izolace (okolo 6 m²K/W při tloušťce konstrukce 400 mm). Na stavbách se používají i tenkostěnné tvárnice vyrobené přímo z betonu.

Stavebnictví budoucnosti

Moderní materiálové inženýrství myslí na udržitelný rozvoj a využití recyklovaných i odpadních produktů a také na nové a netradiční stavební materiály a technologie. Už jsme zmínili, že nejvíc se staví z tradičních materiálů. Existuje ovšem i spousta experimentálních staveb – z hlíny, z balíků slámy, dokonce z odpadů (starých pneumatik, plechovek, PET lahví apod.), nicméně hodnota těchto realizací je zatím opravdu spíše experimentální. Důvod? Projektanty a ekoprůkopníky na straně jedné inspiruje návrat k tradicím, dostupnost surovin a jejich cena, na straně druhé jejich fantazii tlumí striktní požadavek energetických a dalších úspor. Navzdory tomu přibývá domů, jejichž „tělo“ tvoří popisovaná klasika, ale jednotlivé stavební detaily a konstrukce experimentálně využívají tu doškovou střechu, tu hliněnou omítku...

Slunce, sláma… a ekopanely

Pozor, nehledejte žádnou spojitost s paneláky. Ekopanely se začaly vyrábět a používat asi před padesáti lety ve válkou zdevastované Velké Británii, která trpěla nedostatkem stavebních materiálů a hledala nový a levný zdroj surovin. Ekopanely vznikají lisováním slámy za vysoké teploty a tlaku. Bez použití dalších přísad (např. pojiv) se tak obilná sláma spojuje v kompaktní výrobek. Slaměné jádro se následně polepí recyklovaným papírem a pás se formátuje na požadovanou délku. A můžete rozbalit projekt… Známým tuzemským výrobcem ekopanelů je třeba společnost Stramit.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Poslat Messengerem

28.05.2015 | Stavba