1. Po r. 1989 nastal úprk ze sídlišť a jasně převážil trend individuálního bydlení. Jak se vyvíjí situace dnes?
2. Co považujete (považují klienti) za hlavní výhodu bydlení v řadovém domě? Výhodnou cenu pozemku i stavby, nebo hrají roli i jiné faktory?
3. Domy v řadě jsou většinou jeden jako druhý, obyvatelé si je někdy snaží přizpůsobit k obrazu svému a výsledné řešení nebývá příliš estetické. Máte nějaký recept, jak dát i řadovému domu určitou možnost se odlišit?
4. Netrpí lidé, žijící v řadové zástavbě v těsném sousedství, hlukem (v interiéru) či nedostatkem soukromí (na zahradě)? Lze tato negativa nějak nápaditě vyřešit?
Ing. Pavel Herclík, obchodní ředitel společnosti Canaba
1. Společnost Canaba je zaměřena především na výstavbu individuálních domů, nicméně ve svých developerských projektech realizuje i soustředěnější typy výstavby. Řadové domy jsou nedílnou součástí nabídky bydlení ve všech vyspělých evropských zemích. Jsou logickým druhým krokem v řešení bytové otázky zejména mladých rodin, která ke komfortu bydlení v bytech požadují i větší prostor pro společný život rodiny a zejména pak dětí.
V České republice je podíl řadové výstavby stále velmi nízký, jelikož mu brání často nesmyslné regulativy obcí o minimální velikosti parcel pro bydlení a averze vůči řadové výstavbě, která je přitom racionálním řešením bydlení pro střední příjmovou vrstvu obyvatel.
2. Lidé volí řadové domy především z ekonomických důvodů. Za cenu bytu si mohou pořídit, zvolí-li kvalitní projekt, zcela plnohodnotný rodinný dům, který sice stojí na menším pozemku, ale potřebám rodiny, tedy hry a vývoj dětí a prostor pro společně strávené chvíle s rodinou, zpravidla naprosto postačuje.
3. Naši klienti mohou volit podobu svého domu poměrně individuálně i co do vnější podoby domu, pokud tomu nebrání místní regulativy obce.
4. Bydlení v řadovém domku nebo dvojdomku může nabídnout svým obyvatelům stejný komfort bydlení jako individuální dům. Je jen na serióznosti developera, jak ke koncepci výstavby přistoupí. Například Canaba realizuje i řadové domy jako samostatně stojící objekty každý s vlastními obvodovými stěnami. Komfort bydlení je tak zajištěn a navíc lidé ušetří nejen na pořizovacích nákladech, ale i na energiích za vytápění. A zahradní prostor lze architektonicky důmyslně řešit a vytvořit dokonalé soukromí i ve venkovním prostoru.
Ing. Martin Bartek, manažer, G Servis CZ
1. V dnešní době převládá výstavba samostatně stojících domů, které stavebníci preferují před bydlením v řadových domech. Ty jsou doménou spíše developerských projektů, při kterých vznikají stavby na klíč s optimální velikostí pozemku a koupě této nemovitosti je pak cenově dostupnější. Týká se to především větších měst, kde se cena pozemku může pohybovat hodně vysoko.
2. Je to především dostupnější cena za dům, který je v řadové zástavbě opakovaný a jeho výstavba je dokonale optimalizovaná. Na staveništi nevznikají složité přesuny techniky ani materiálů a výstavba těchto domů se tak efektivně snižuje. K cenově dostupnému „bytu na trávě“ má pak nový uživatel i vlastní pozemek s možností parkování a užívání zahrady.
3. Možnost odlišit se by měla vznikat již ve fázi projektování, kde by architekt celé výstavby měl dát jasně daný vizuální trend a stanovit k němu regulativa barevnosti i použitých materiálů. Vhodným řešením je zpracování několika vizualizací, kde se tento trend může promítnout a potenciální zákazník z nich uvidí, jak by si mohl dům uzpůsobit. Případně by měl své představy s tímto architektem následně konzultovat.
4. Soukromí na zahradě lze většinou vyřešit doplňkovými stavbami, jako jsou neprůhledná oplocení, správně situovaný zahradní altán, jeho zastřešení atd. Hlučnější sousedy můžete slyšet i v případě samostatně stojících domů. Nicméně hlučnost v řadových domech by měla být eliminována akustickými požadavky na výstavbu, které by měly být při realizaci dodrženy.
Ing. Jiří Pohloudek, obchodní ředitel RD Rýmařov, s. r. o.
1. Nenazval bych situaci po roce 1989 úprkem ze sídlišť, ale využitím možností v dané situaci ke kvalitnějšímu bydlení. Pokud se za socialistického systému organizovala výstavba rodinných domů, bylo to v regionech, kde bylo nutné stabilizovat pracovní sílu. A v těchto případech se řešila především z ekonomických důvodů formou řadových domů. Tak vidíme tyto stavby na Šumavě, v podhorských oblastech Slovenska nebo na severu Čech.
Koncem osmdesátých let vznikl program výhodného financování individuální výstavby se státní subvencí. Začala i snaha navyšovat výrobně-stavební kapacity. V rýmařovském závodě se uskutečnily investice do rozšiřování výroby a v podniku Kovona Karviná se začal budovat v německé licenci nový závod na montované domy.
Prudký nárůst výstavby domů ale začal až kolem roku 2005, kdy se hypoteční systém a zejména úrokové sazby staly dostupnými. Zároveň se začaly připravovat lokality pro masivní výstavbu. V této době nebyl zájem o řadovou výstavbu. Až později se snahou o co největší využití pozemků a snížení nákladů a cen začala, zejména kolem velkých aglomerací, řadová výstavba. Nejsilněji se to projevilo kolem Prahy.
2. Určitě jsou to náklady na přípravu lokality a celková cena. Svoji roli hraje i dostupnost lokalit s řadovými domy do práce, školy a mimoškolní aktivity, nákupní možnosti atd.
3. V okolí Prahy jsme vybudovali stovky řadových domů, které si našly své zákazníky. Lokality Obříství, Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, Nučice a další jsou zabydleny. Architektura je řešena barevností, různými odskoky a podobně. Výstavba je poplatná platným normám požárním a akustickým.
4. Pro mě je inspirací pro tento druh výstavby např. Holandsko a nejvíce Anglie. Při studijním pobytu jsem v Londýně bydlel v privátě v řadovém domě. Londýn je na tomto typu bydlení postaven. Několikrát denně projde ulicí policista, který má přehled o lidech, kteří zde žijí. V závěru pobytu jsem se s ním již zdravil, zrovna tak s holičem na rohu a s prodavačem ve večerce. Ulice žijí svým životem, není tam anonymita satelitních sídlišť s vysokými ploty. Lidé mají relativně soukromí a komfort za přijatelné peníze.
Text: Jitka Pálková, Foto: Archiv firem