Možností a příčin vzniku problémů na tak složitém systému, jako je střecha, je celá řada. Problémy mohou být zapříčiněny přirozeným působením času, nebo chybami při projektu nebo následné řemeslnické realizaci.
Revize střechy v bodech |
| 1 Důkladně prověřte stav střešní krytiny. Přesvědčte se, zda nejsou některé tašky popraskány nebo posunuty – vadné kusy vyměňte, posunuté vraťte zpět do správné polohy. 2 Ani klempířské prvky na střeše by neměly zůstat stranou vaší pozornosti. Poruchy v oplechování střešních prvků a průniků (komínů, světlíků, vikýřů, odvětrávacích prvků) mohou být příčinou průniku vody do střešního pláště. 3 Bedlivě prohlédněte okapové žlaby a odtokové roury. Žlaby by neměly být prohnuté ani jinak deformované, totéž platí pro nosné háky. Podmínkou správně fungujícího okapového systému je těsnost jednotlivých dílů, proto místa spojů pečlivě zkontrolujte. 4 Okapy vyčistěte a zbavte usazených listů a jiných nečistot. K tomu vám dobře poslouží proud vody z hadice, popřípadě tvrdý kartáč. Podívejte se, zda nejsou zaneseny kotlíky. Nakonec vyčistěte spodní lapače nečistot – vyjměte a vypláchněte vložné filtrační košíky. 5 U letitých pozinkovaných okapů si dejte pozor na sebemenší známky korozního napadení. Tato místa obruste drátěným kartáčem, odmastěte a přetřete základním nátěrem. U plastových okapů, kde koroze nehrozí, se zaměřte na případné praskliny, které mohou být zapříčiněny mrazem. Tato místa očistěte, důkladně odmastěte a opravte vhodným lepidlem. 6 Pryžové těsnicí prvky kolem střešních oken mohou vlivem počasí zpuchřet a popraskat. Vadné kusy těsnění nechte raději vyměnit. Také nátěry rámů dřevěných střešních oken mohou popraskat nebo zpuchýřovatět, proto mechanicky odstraňte všechnu „odstávající“ barvu, puchýře otevřete a vadná místa přetřete vhodným nátěrem. 7 Všímejte si stop po zatékající vodě na fasádě, v podkrovní části komínu a na stěnách či podhledech podkroví. Pozor na stopy napadení houbou či plísněmi. Pokud na taková místa narazíte, zlikvidujte je hned v zárodku. 8 Do celkové předjarní revize střechy zahrňte rovněž kontrolu sněhových zábran a hromosvodů. 9 Revizi provádějte alespoň jednou za rok, nejlépe však dvakrát – před zimou a po zimě. Při revizi na střeše dodržujte zásady bezpečnosti – používejte pojistné lano a lehký montážní žebřík. Dejte pozor na možné poškození střešní krytiny nešetrným pohybem po střeše. |
Chyby při navrhování střechy
Ač to zní neuvěřitelně, některé chyby mají svůj původ už při projektování střechy. Může se stát, že projektant vybere nevhodný model střešní tašky. Každá taška se totiž nehodí k navrženému tvaru či sklonu střechy. Pro rovinné šikmé střechy jsou nejvhodnější drážkové ražené tašky, a to pálené či betonové. Navrhne-li projektant pro velkou plochu jednoduché střechy tašky s velkou vlnou, je vše v pořádku.
V případě střechy složitějšího tvaru, zejména pokud střecha počítá s plochami zaoblenými dovnitř, nastává problém. Totéž se týká také vypouklých partií střech, tedy v případě takzvaných volských ok či kuželů. Pro tyto tvarové složitosti jsou tašky z velkou vlnou naprosto nevhodné a sebelepší pokrývač si s nimi neporadí. Příčina je jasná: projektant vybral místo bobrovek či prejzů tašky nevhodného formátu.
Dobrá rada |
| Jestliže projektant nevybere střešní systém, který počítá s půltaškami, tak je pokrývač nucen tašky tvarově upravovat sám. To má však značné nevýhody. Práce při úpravě tašek se jednak prodraží a hlavně zde platí staré dobré pravidlo: čím je složitostí na střeše více, tím více vznikne spár citlivých na důkladnou izolaci. A tím i více možností pro průnik vody pod střešní plášť do vnitřních partií a – vznik závažných problémů. A to nepočítáme bouře a prudké deště, sníh a extrémní mrazy. Zateče-li dešťová voda do spár a následně zmrzne, mohou tašky popraskat. |
Sklon střechy
Při výběru střešní krytiny je důležité dodržet bezpečný sklon střechy, který výrobce konkrétní krytiny doporučuje.
V podstatě se jedná o ideální sklon, v němž je výrobce schopen zaručit bezpečnou nepropustnost srážkové vody bez doplňkových opatření. V opačném případě, kdy má střecha sklon nižší než jaký odpovídá typu použitých tašek, musí být provedena pojistná hydroizolace. Nemusím uvádět, že to pro stavebníka znamená vyšší náklady. Zkrátka je dobré ohlídat, aby při navrhování sklonu střechy byly zvoleny takové tašky, které by ochránily podstřeší před povětrnostními vlivy bez dodatečných opatření.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Střecha musí dýchat
Další podmínkou dlouhodobě dobré kondice střechy se skládanou krytinou je systém odvětrávání. Bez větracího systému totiž hrozí vznik vlhkosti a následné snížení životnosti, o degeneraci celého systému střechy nemluvě. Prohřešky vůči odvětrávacímu systému střechy ale nemusí mít na svědomí pouze projektant, ale příčinou může být také pokrývač. Například když použije jiný typ tašky, sníží sklon střechy, použije nevyhovující typ fólie nebo nedodrží větrací průřezy tak, jak byly v projektu navrženy. Poměrně častou chybou je, když v oblasti okapu dojde k utěsnění nasávacího otvoru při realizaci podhledu.
Větrací průřezy |
| Pokrývači také někdy zapomínají na skutečnost, že velikost větracích průřezů se u pálených tašek liší podle použitého typu. Průřezy se mohou pohybovat od 12 cm² až po 25 cm², je proto nutné navrhnout počet větracích tašek přesně podle daného modelu. Někteří pokrývači však osazují pouze 1 kus větrací tašky na 1 běžný metr hřebene, jak to postačuje u tašek betonových. V případě pálené krytiny to však může mít negativní vliv na poskytovanou záruku při reklamaci. |
Pozor na půltašky
Další chyba, se kterou se na střeše můžete setkat, má svůj původ v nedostatečné informovanosti pokrývačů o neustále se rozšiřujícím sortimentu střešní krytiny. Takto se mohou dostat do absurdní situace, kdy se dožadují polovičních tašek u modelů, u kterých se poloviční tašky prostě nevyrábějí. Důvodem neexistence půlek není opomenutí či nedůslednost výrobce, ale systém napojení konkrétního modelu. Zkrátka u některých typů napojení by „půlky“ nebyly funkční. Pokud pokrývač u těchto typů přesto vyžaduje poloviční tašky, svědčí to o jeho neznalosti či nedostatku zkušeností s danou krytinou a hlavně specifikou její pokládky.
Střešní tašky, u kterých se „půlky“ nevyrábějí, se totiž pokládají „na střih“, tedy řady tašek lícují. Naproti tomu drážkové tašky s přerušovanou vodní drážkou (falcové tašky „francouzského“ typu) díky svému konstrukčnímu provedení umožňují použití polovičních tašek (střecha se tak dodatečně chrání před zahlcením vodou například při přívalových deštích) a střechu je proto vhodnější pokládat tzv. „na vazbu“ (posunout o půl tašky oproti předchozí řadě).
Náš tip |
| Pokud se nechcete dočkat problémů s pokrývači a mít střechu kvalitně provedenou, požádejte výrobce střešní krytiny o seznam firem, které prošli školením a měli by umět s danou krytinou správně nakládat. Pomoci vám také může Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. Ten vám může pomoci nejen s výběrem kvalitních řemeslníků, ale také při posouzení závad, které se na nové střeše projeví. |
Když tašky nedrží
Hrubou a bohužel častou chybou je nesprávné připevňování tašek. Přitom je pro každou krytinu od výrobce jasně předepsáno, jak přichycení provádět. S tímto nešvarem se můžete setkat hlavně v úžlabích či nárožích, kde tašky často nejsou přichycené vůbec a pokud ano, tak jsou jen provizorně přilepené silikonem nebo jinými pojivy.
Letní tažení proti ledu |
| Pokud se okapové žlaby na vaší střeše prohýbaly minulou zimu pod tíhou ledových rampouchů, nyní v létě je čas pro realizaci topných kabelů. Topné kabely instalované v okapových žlabech, svodech, úžlabích a na okraji střech všem těmto problémům spolehlivě zamezí a zajistí průchodnost okapů i svodů za všech podmínek. Při navrhování potřebného výkonu je třeba přihlédnout k mnoha faktorům. Nejdůležitější z nich jsou rozměry střechy a okapů, umístění objektu z hlediska klimatických podmínek a nadmořské výšky, orientace objektu dle světové strany, typ střešní krytiny a sklon střešního pláště. Pro upevnění topných kabelů v okapech a svodech existuje řada typů fixačních prvků. V klasických podokapních žlabech půlkruhového tvaru z jakéhokoli materiálu do rozměru 30 cm rozvinutého pláště je nejjednodušší používat plastové půlkulaté úchyty, umisťované ve vzdálenosti asi 25 až 40 cm. Tyto úchyty se zásadně umisťují na vnitřní stranu žlabu – tj. směrem k objektu. Ve svodech do délky 7 m jsou topné kabely většinou (podle konkrétního výrobce) samonosné, ve svodech větších délek používáme fixační lanko. |
text: Adam Krejčík, foto: autor a archiv
