Základní dispoziční rozvrh do značné míry předurčila situace na mírně svažité parcele, vymezené na severní a na jižní straně klidnými příjezdovými komunikacemi a na západě potokem. Hlavní vstup do domu vede ze severní strany, v dolní části při jižní hranici pozemku našlo místo samostatné kryté garážové stání pro dva automobily, relaxační zahrada a bazén.
Dům se skládá z hlavní dvoupodlažní zděné části s podkrovím, zastřešené sedlovou střechou, a dvou dřevěných přístaveb s pultovými střechami. Na severní straně je přistavěna přízemní hobby místnost k dvoupodlažní obytné části s terasami na jižní straně. V návaznosti na sklon terénu je dispozice rozdělena středovou nosnou stěnou na dvě poloviny navzájem výškově posunuté o půl podlaží. Vstupní partie tak plynule navazuje na úroveň horní přístupové komunikace, zatímco jižní část přízemí (společný obytný prostor s kuchyní a jídelnou) se ocitá v jedné rovině se zastřešenou obytnou terasou a zahradou.
V horních podlažích se nacházejí ložnice, dětské pokoje a příslušné sociální zázemí, v podkroví je prostorná pracovna a herna pro děti s pásovým oknem rámujícím impozantní panoráma kopcovité krajiny. Otevřené středové schodiště spojuje celý vnitřní prostor domu v jeden celek, obytný prostor se tak po vzoru vil Adolfa Loose či architektů hnutí Bauhaus rozšiřuje do všech vnitřních úrovní.
Bez improvizace není architektury
Zatímco někteří stavebníci budují své dílo podle typových projektů, v nichž je vše stanoveno předem od konstrukce až po umístění každé zásuvky a vypínače, tato stavba prošla pod vedením architekta vývojovým procesem s řadou změn.
„Některé problémy se objeví až přímo na místě při výstavbě a některé možnosti vás také napadnou až během realizace,“ vysvětluje architekt Tomáš Klanc. „Touto cestou například přibyly suterén a pracovna v podkroví, širokoúhlý výhled z půdního prostoru by totiž bylo škoda nevyužít. Také jsme přemístili terasu u obývacího pokoje, takže na ni není vidět od sousedů. V průběhu stavby jsme optimalizovali a upravovali některá konstrukční řešení. Společně s klienty nás bavilo vymýšlet zajímavé detaily, které udělají z domu unikát.“ Tyto detaily objevíme jak na fasádě (například funkční dřevěné překlady v režné obezdívce), tak v interiéru (průběžné schodišťové zábradlí z horizontálních měděných trubek) či v samotné konstrukci.
Z vlastní hlavy, vlastníma rukama
Proces stavby domu dospěl ke zdařilému výsledku díky velkému osobnímu nasazení otce majitele stavby, značnou část stavebních prací prováděli majitelé svépomocí. „Díky tomuto postupu, s najatými místními řemeslníky a pod dohledem architekta, se nám podařilo dosáhnout dobré kvality provedení za přijatelnou cenou. S jedním generálním dodavatelem bychom tak velký dům v takovém poměru kvality a ceny nepostavili. Díky úsporné svépomocné organizaci zbyly prostředky na půdní vestavbu, bazén a nadstandardní vybavení domu s kvalitními podlahami, povrchovými úpravami a zařizovacími předměty,“ vysvětluje pán domu.
Interiér z téhož autorského rukopisu dotváří stylově pestrý, výrazně intimní charakter bydlení. Zařízení se skládá z vestavěných prvků (šatní skříně, schodiště, knihovna, kuchyňská linka atd.) a solitérů. Z velké části bylo vyrobeno na zakázku podle návrhů Tomáše Klance, některé kusy sem dorazily až z daleké Indonésie. Teakový nábytek s etnickými prvky, stejně jako patinovaná neobarokní jídelna komunikují s účelným vybavením z lakovaných MDF desek a dalších moderních materiálů, což dodává domácnosti nezaměnitelný punc individuality.
| Technické údaje: |
|
Zastavěná plocha: 150 m2 |
Text: Jitka Pálková
Foto: Jana Labuťová, Jiří Vaněk
