Volba povrchu podlahy, pod níž se skrývá podlahové topení, má zásadní dopad na funkčnost a výkon topného systému.

Podstatné při výběru podlahové krytiny je soustředit se na tepelnou vo­divost materiálu. Dlouho pře­trvával názor, že nejlepší krytinou je keramická dlažba, ale při dodržení jistých podmínek můžete bez obav použít také dřevo, plast či laminát. Nejdůležitějším technic­kým kritériem při výběru ma­teriálu pro podlahovou krytinu je odpor, který podlaha klade vedení tepla. Obecně platí, že odpor kladený podlahou smí vykazovat maximální hodnotu R = 0,15 m²K/W.

Minerální podlahové krytiny, jakými jsou kámen, kabřinec nebo keramické podlahové krytiny, jsou nejvhodnější. Při řemeslné pokládce obkladů a dlažeb mohou být bez omezení použity všechny běžné metody pokládání.

Teplo pod dlaždicí

Odpůrci dlažby často poukazují na to, že jde o podlahu studenou. Právě tady je řešením instalace vytápění do podlahy; keramika má nízký tepelný odpor, takže se vzduch podlahovým topením velmi rych­le prohřívá. Ve výhodu se promění i skutečnost, že dlažba teplo akumuluje a není tak citlivá na výkyvy teplot. Proto je dlažba určitě nejvhodnější krytinou pro podlahové topení (zpravidla elektrické přímotopné, v koupelně pak s vyšším plošným příkonem). Velkým kladem keramických materiálů je rozměrová přesnost, tvrdost a pevnost, vysoká odol­nost proti oděru a vlhkosti, snadná čistitelnost a na neposledním místě i dlouhá životnost v nezměněné barvě.

Výběr dlažby

Druh dlažby určuje zejména charakter místa, kde bude použita, rozměry prostoru a design. Díky rozsáhlé rozměrové, tvarové i designové nabídce lze keramickou dlažbu použít takřka v každém typu interiéru. Při výběru keramické dlažby musíte vzít v úvahu také její technické vlastnosti (otěruvzdornost, protiskluznost, tvrdost, nasákavost).

Pozor také na povrchové úpravy proti uklouznutí - leštěná dlažba a podobné kluzké povrchy nebudou nejlepším řešením v kuchyni, kde často na podlahu něco ukápne či se vylije. Kluzká podlaha v koupelně může být doslova vražedná.

Praktické rady pro vytápěnou dlažbu

K lepení a spárování použijte flexibilní směsi vhodné pro podlahové topení. Jednotlivé dlaždice by měly mít rozměry větší než 0,1 m². Také nezapomeňte na dostatečnou dilataci. S kladením krytiny začněte ne dříve než po čtrnácti dnech zkušebního provozu vytápění a po dokonalém ztvrdnutí betonu. Hotovou podlahu s keramickou krytinou uveďte do provozu nejdříve po osmadvaceti dnech od položení nášlapné vrstvy. Nepříjemným překvapením předejdete, když dlažbu zaspárujete až po prvním dynamickém zatopení.

Po­užijete-li podkladovou maltu ukládanou na ztvrdnutý potěr, minimální tloušťka malty by měla být 10 mm. Pro podlahové vytápění je výhodné dostatečně včas přemýšlet o rozmístění nábytku a zařízení - bylo by zbytečné topit třeba pod knihovnou. Maximálního výkonu podlahového vy­tápění dosáhnete použitím vhodné te­pelné izolace na podkladový beton, neměla by chybět ani hydroizolační fólie. Teplovodní trubky ani termokabely nesmějí být nikdy zatlačeny do tepelné izolace, mohlo by totiž dojít ke kritickému přehřátí systému.

Dřevo? Proč ne

Ani pod dřevěnou podlahou není podlahové topení problém. Musíte jen zajistit, aby nedošlo k překročení maximální povolené povrchové teploty dřevěné pod­lahy (27 °C). U elektrického podlahového topení (topné fólie, rohože ne­bo kabely) k tomu stačí termostat s po­dlahovým senzorem. Pokud instalujete teplovodní podlahové topení, je nutno teplotu vody regulovat v rozsahu 35 až 45 °C, aby se podlaha nepřehřála a neponičila.

Při výběru dřeva byste se měli vyhnout masivním bukovým parketám. Jde totiž o dřevo dosti nestabilní, které by vlivem tepla mohlo začít pracovat. Ale i když jsou parkety z jiného dřeva, měly by mít rozhodně co nejméně suků.

Pokládáte-li dřevěnou podlahu jako lepenou k podkladu, rozhodně lze doporučit parkety kratších a užších rozměrů: objemové změny dřeva potom nejsou tak výrazné a snižuje se riziko, že vlivem změny teplot a vlhkosti vzniknou spáry.

Plasty a lamino

Instalaci podlahového topení nebrání ani rozhodnutí pořídit si laminátovou plovoucí podlahu nebo třeba i koberce.

Plastové podlahové krytiny jsou v zásadě pro podlahové vytápění použitelné. Kromě nároku na funkci a design, který je na laminát kladen, zaměřují se jeho výrobci také na vylepšování jeho vlastností. Po­užití podlahového vytápění pod laminátovou plovoucí podlahu má dvě hlavní výhody: nízký tepelný odpor a redukci hluku pomocí speciální podkladové vrstvy připevněné na spodní stranu lamely.

Plastové krytiny musí být plno­plošně le­pené, koberce nesmí mít pěnovou podložku a na podklad se musí rovněž přilepit plnou plochou. V případě laminátových podlah je vhodnější volit elektrické topné rohože a vyžadovat od výrobce certifikát dokládající vhodnost užití krytiny v souvrství s podlahovým vytápěním.

Dřevěné parkety potřebují kvalitnější izolaci

Čím lepší jsou tepelněizolační vlastnosti povrchu, tím menší výkon podlahového topení je možné ze stejné plochy dostat. Proto například dřevěné parkety potřebují kvalitnější tepelnou izolaci uloženou pod systémem podlahového topení než dlažba. Dřevěná či keramická podlaha - každá potřebuje takovou skladbu, aby na ni ne­působilo vlhko a případné nerovnosti.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem a autor

Poslat Messengerem

15.01.2014 | Stavba