Řadu starších rodinných domů stále ještě zdobí okna špaletová (kastlová), na která majitelé nedají dopustit. Pokud však doslouží, je čas k jejich repasi či výměně. Původní řešení, zvláště druh zasklení, sice v drtivé většině případů nesplňuje současné normové požadavky, ovšem spojí-li se osvědčené truhlářské mistrovství s novodobými technologiemi, výsledek si v ničem nezadá s nejmodernějšími výrobky.

Termín špaleta pochází z italského slova „spalletta“, což je okenní výklenek. Označuje vnitřní povrch okenního nebo dveřního otvoru, případně i oblouku. Svislé plochy se nazývají ostění, dolní plocha parapet, horní plochu tvoří rovné nadpraží či klenba. Zažitý a běžně používaný název špaletové okno je tudíž v případě rodinných domů nepřesný, spíše jde o okna kastlová (kastlíková). Ta se od špaletových oken liší tím, že vnitřní i venkovní křídla okna jsou spojena „kastlí“, což je rám po celém obvodu okna, a také tím, že se vnější i vnitřní křídla otevírají dovnitř místnosti.

Prodloužená životnost

Údržba, opravy, repase nebo kompletní výměna oken patří k prvoplánovým úkolům celkové rekonstrukce domu. Zastavme se nejprve u relativně nejjednodušší varianty – opravy původních oken. Špaletová okna můžete s úspěchem renovovat sami. Podmínkou je soudržnost a nepoškozená struktura materiálu. Dřevo nesmí být napadeno dřevokaznými houbami nebo plísněmi, nemělo by být mechanicky poškozeno a v pořádku musí být i všechny kovové části. Povrchové vady, praskliny, oděrky a trhliny v laku nebo tmelu se nejprve pečlivě odmastí a omyjí, drátěným kartáčem se očistí odlupující se lak a tmelem vyplní nerovnosti. Před nanesením nového nátěru se povrch zdrsní brusným papírem a skla olepí malířskou páskou.

Pozor na nátěry stykových ploch (rám křídla s rámem okna), každá nová vrstva může způsobit drhnutí. Při rekonstrukci je třeba odstranit starý tmel a okna kompletně přetmelit. Tuto činnost zvládne i zručnější kutil. Vše výše uvedené se ovšem týká pouze záchrany a prodloužení životnosti. K docílení normových tepelně a zvukověizolačních parametrů je třeba nechat vyrobit přinejmenším repliky stávajících oken (nebo alespoň okenních křídel) s izolačním dvojsklem, kvalitním těsněním a kováním. Nebo okna nová.

Zbrusu nové okno

Naši předchůdci problémy s tepelněizolačními vlastnostmi oken, tedy ani s jejich zasklením, neřešili. Stačilo, když tudy nefoukalo a nezatékalo. Okna tedy měla vesměs jednoduchá skla silná 3 mm, mezi rámy nebylo žádné těsnění, netěsnosti a škvíry zajistily větrání. Taky se netopilo drahou elektřinou ani plynem a neexistovaly tak přísné požadavky na teplotní a hlukové podmínky. Dnešní výrobci plní přání zákazníků a požadavky památkářů výrobou replik s nesrovnatelně lepšími izolačními vlastnostmi. Navázali na tradici truhlářské výroby, rukodělnou práci však dílem svěřili programovatelným automatům.

Lze si vybrat špaletová okna s vnitřním nebo vnějším izolačním dvojsklem. První alternativu ovšem odborníci nedoporučují, neboť venkovní jednoduché sklo se při změně teplot může rosit. Vhodnější je vnější dvojité zasklení. Tepelná prostupnost celého okna dosahuje asi Uw = 0,85–0,95 W/(m²K), zvuková izolace činí přibližně Rw = 43–46 dB. Používá se smrkové, v luxusnějším provedení pak dubové masivní dřevo, sklo tloušťky 4 mm a výrobci většinou nabízejí i repasi (nebo repliky) původního kování. Samozřejmostí je kvalitní povrchová úprava.

S čím je třeba počítat

Výměna špaletových oken za okna jiné („jednoplášťové“) konstrukce představuje znatelný zásah do stavebních konstrukcí. Pokud však staré okno nahrazujete jeho přesnou replikou, „destrukce“ a následná úprava ostění bude minimální. Poněkud diskutabilnější otázkou je tzv. přesklení nebo výměna původních okenních křídel za křídla s dvojitým zasklením. Důvod? Stávající okna včetně závěsů (pantů) jsou dimenzována na určitou váhu. Jestliže metr čtvereční 3 mm skla vážil 6 až 7 kilogramů, dvojsklo s příslušenstvím (rámečky, těsnění atd.) už váží kolem 20 kg. Váhový rozdíl se musí někde projevit – špaleta ani závěsy zpravidla nové zasklení neunesou.

A ještě dovětek k solárním ziskům. Ty by rozhodně neměly být menší než energetické ztráty, takže pokud dvojsklo, pak nejlépe s vloženou fólií, nahrazující třetí sklo (případně dvě fólie jako ekvivalent čtyřnásobného zasklení). Výhodou je hmotnost shodná s běžným dvojsklem, není tedy nutné používat masivnější rámy a tím zmenšit plochu zasklení. Používá se i tzv. selektivní vrstva, tedy pokovení, fungující jako polopropustné zrcadlo. Sluneční záření se pak v interiéru přemění na teplo, ovšem tepelné záření sklem nazpět neprojde a odrazí se zpět do místnosti. Jsou-li mezery odděleny tabulí skla (trojskla, dvě dvojskla), klesá energetická propustnost (g). Každá tabule skla ubere cca 14 % procházející energie (a asi 9 % světla).

Tradice v moderním pojetí

Špaletová okna „reprezentují“ tradiční dřevěná okna, v nichž se o nezbytnou tepelnou izolaci starala vzduchová mezera mezi křídly. Konstrukčně jde o dokonalý truhlářský výrobek a není divu, že mnoho majitelů domů trvá na jejich zachování. Není tedy nezbytně nutné měnit, stačí modernizovat. „Špaleťáky“ s dvojsklem v exteriérových a jednoduchým zasklením v interiérových křídlech, s teplým meziskelním rámečkem (zabraňuje rosení) a seřiditelným kováním (stará se o optimální přítlak křídel), garantující výborné zvukově a tepelněizolační vlastnosti, představují výrobek poctivého truhlářského řemesla. Použití moderního kování pak dává nové funkční kvality (umožňuje mikroventilaci či vyklápění křídla). Neexistuje tedy žádný důvod špaletová okna rušit.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem, redakce

Poslat Messengerem

16.09.2014 | Stavba