Cesta po staré silnici, protkaná malebnými výhledy a lesy, je zážitek sám o sobě. Na jejím konci nás čekal další – nádherná rekonstrukce historického domu s přívětivou akademickou malířkou Ivanou Šafránkovou ve dveřích.

Magické místo s magickou atmosférou k ženě, jejímž hlavním životním posláním je navrhování krásného oblečení, dokonale ladí.

První otázka se tedy přímo nabízela: Jak velkou roli může hrát genius loci bydlení v práci a životě úspěšné módní návrhářky?

Hledala jsem dům s duší, prostorný pro velkou rodinu, původně v Praze, ale vzhledem k celkem jasným požadavkům a délce hledání se rádius rozšířil na dojezdovou vzdálenost do 30 kilometrů. Toto místo jsme si zamilovali na první pohled, ostroh se zámkem vyčnívající nad řekou, hluboké lesy. Genia loci tohle místo rozhodně má a ano, je to pro mě důležité. Když vyrůstáte a žijete v kouzelné Praze, hledáte podobně magické místo.

Magické místo s magickou atmosférou k ženě, jejímž hlavním životním posláním je navrhování krásného oblečení, dokonale ladí.

Dům se jakoby opírá o starobyle působící kamenné zdi, klenby a „tajemné chodby“. Jako kdyby dům byl součástí starších hradeb či obvodových zdí?

Dům je kamenný, postavený pravděpodobně z kamene vytěženého ze dvou sklepů, které jsou ve skále za domem. První plány, které jsme zdědili, jsou z roku 1887. Dům byl tedy postaven na přelomu 19. a 20. století majitelem zdejší hutě, panem Hubertem Schmidem, jako velkorysý rodinný dům s terasou, několika hospodářskými staveními a altánem v terasovité zahradě. V roce 1911 se už objevuje na pohlednicích z tzv. Nové Hutě.

V interiéru je krásně zkombinováno staré a nové – staré trámy, nové industriálně pojaté schodiště, knihovna, sedací nábytek. Deky a polštáře v jemných nadčasových barvách pocházejí ze studia Timoure et Group.V jakém stavu byl dům, než jste se pustili do rekonstrukce?

Naivně jsem doufala, že například střecha z bobrovek půjde zachovat, bohužel do domu dlouho zatékalo a výrazně to poškodilo nejen krov, který se musel na několika místech „protézovat“, ale i zdivo v zadní části domu, kde byla plesnivá dřevěná veranda. Všechny předchozí rekonstrukce byly poměrně nešikovné a postupně jsme se jich zbavovali. Naštěstí většina základních charakteristických prvků, jako dveře, kliky, vnitřní okna, některé dřevěné podlahy nebo dlažba, zůstala zachována.

Rekonstrukce tak velké nemovitosti je vždy náročná a její náročnost je přímo úměrná nárokům. Jaké byly ty vaše? Co památkáři?

Projektu rekonstrukce domu se ujal můj bratr, architekt Milan Hrůza. Vzájemné pochopení bylo jen přirozené, protože máme podobný pohled na věc. Diskuse o možných variantách tedy plynuly snadno, se sklenkou v ruce, a naše nároky byly limitovány jen našimi financemi. Prováděcí plány samozřejmě musely projít schvalovacím řízením správy CHKO, ale neměli problém projekt odsouhlasit, protože respektuje ráz ­oblasti.

K historickému domu je přistavěna moderní zimní zahrada. Plně prosklená stěna má konstrukci z hliníkových profilů a výplně z tepelněizolačních skel.

Dámy samozřejmě zajímá móda, ale pány budou zajímat nějaké stavební detaily, třeba: co máte na střeše, jaké jste volili zateplení domu, jaký je systém topení…? Jsou nějaké další technické zajímavosti?

Střechu pokrývá taška Polka od Tondachu, kterou jsme zvolili místo původních bobrovek jako ekonomičtější a lehčí variantu. Dům vyhřívá plynové ústřední topení a zatepluje krbová vložka Jotul v obývacím prostoru otevřeném do krovu. Krb jsme měli už v pražském vinohradském bytě, proto jsme hned od začátku věděli, že v domě bude nezbytností. V koupelně a šatně, kde se musely měnit podlahy, jsme si dopřáli podlahové topení.

Pod historickou valenou klenbou a vedle nádherných zrenovovaných starých dveří stojí moderní high-tech kuchyňská linka.

Interiér je nádhernou ukázkou „loftově“ pojaté koncepce. Měkké tóny, pastelové barvy, hodně vzdušně, a přitom útulně působící interiér. Jakým způsobem vznikal?

Charakter zásadních stavebních vnitřních prvků, třeba schodiště, zábradlí, prosklenou stěnu zimní zahrady, jsme řešili už při tvorbě plánů s architektem. Zařízení interiéru bylo dobrodružství, na které jsem se velmi těšila. Je to souhra starého s novým, podřízená našim potřebám a pohodlí, v barvách, které se neokoukají. Světla jsou většinou industriální, posbíraná z různých bazarů, které se věnují prodeji starého továrního zařízení. Naopak židle jsou nové, pro značku Vitra je navrhli designéři Charles a Ray Eames. Denně pracuji s textilem, a proto je většina textilií spojena se značkou Timoure et group. Obrazy jsou převážně od mých dvou kamarádek, malířek Pavly Soukupové a Kamily Najbrtové.

Prostorný ateliér s výhledem do zahrady a romantikou staletých trámů je ideálním místem pro klid i inspiraci k tvorbě.

V podkroví máte krásný ateliér. Jak, co a kdy se tu odehrává?

Ateliér je můj prostor a všichni z rodiny to respektují. I když je z oken krásný výhled do zahrady, já tady trávím spíš klidný čas noční, kdy jsem nejvíc produktivní a můžu se věnovat nejen návrhům, ale i nudné administrativě. Ráda se tu zamýšlím i nad spřátelenými projekty, a to hlavně pro Nadační fond Pink bubble modelky Martiny Šmukové, která pomáhá onkologicky nemocným dětem a mladým lidem.

Ivana Šafránková a Timoure et Group

Timoure et Group je známá značka české módy, kterou akad. mal. Ivana Šafránková založila s kolegyní Alexandrou Pavalovou z potřeby dělat věci, které samy chtěly nosit. V roce 1992 takových věcí v Praze moc nebylo a ukázalo se, že nejsou samy a že má smysl produkci rozšiřovat.Akad. mal. Ivana Šafránková a Mgr. A. Alexandra Pavalová – absolventky VŠUP (Academy of Arts Architecture and Design in Prague) – spoluvytvářejí značku TIMOURE ET GROUP od roku 1992. Během uplynulých let způsob tvorby a produkce dospěl do dnešní podoby a to především jako malosériová modelová konfekce. TEG má dnes svou silnou pozici mezi českou špičkou módního designu a je oblíbenou značkou mnoha věrných zákaznic a znalců módy.

Kontakt: Timoure et Group

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Jiří Hurt

logo MessengerPoslat Messengerem