PROBLÉM
Soused staví pergolu ani ne metr od hranice pozemku. Při sklonu střechy uvedené stavby pergoly mi pravděpodobně poteče voda na boudu a na pozemek pod ní. V zimě se na ni sesune sníh. Mám zde dílničku, sekačky na trávu, dřevo apod. Ptám se tedy, může si můj soused bez povolení postavit takovouhle stavbu skoro na společné hranici našich pozemků?
Petr K., Kroměříž
ODPOVĚĎ
Odpověď je, že samozřejmě nemůže. Podle současného stavebního zákona – zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších změn a doplňků – platí, že povolení podléhá v podstatě všechna nová výstavba, tedy i stavba vašeho souseda. Např. zmiňovaná stavba pergoly (v případě běžné pergoly do plochy 25 m2) je stavebním zákonem zařazena mezi stavby podle § 103 odst. 1 písm. a) bod 1, tzn.: „stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů“.
Což je sice stavba, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebního úřadu, ale přesto to neznamená, že stavbu lze postavit jen tak, protože na základě § 96 odst. 2 stavebního zákona lze takovouto stavbu realizovat pouze na základě územního souhlasu stavebního úřadu. A v případě staveb umisťovaných při společné hranici pozemků je povolovací proces o to složitější.
Více článků na Dumabyt.cz. |
||
![]() |
![]() |
![]() |
Prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu
Vzájemné odstupy staveb od hranic pozemků upřesňuje vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území ve znění pozdějších změn a doplňků, která stanovuje, jaký má být odstup mezi stavbami, jaký odstup si má stavba zachovat od sousední hranice… Paragraf 25 odst. 5 citované vyhlášky například stanovuje, že: „Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.“ Takže i zákon, resp. prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu pamatují na umisťování a provádění staveb na hranici pozemků.
! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
||
![]() |
![]() |
![]() |
Samozřejmě, může se někdy stát, že prostě není možné umístit zamýšlenou stavbu jinam než na samotnou hranici pozemků anebo kousek od této hranice. V takovémto případě je ale nezbytné požádat o povolení výjimky na stavebním úřadě. Při rozhodování o výjimce stavební úřad mimo nákresů a popisu stavby a dalších náležitostí vyžaduje zejména i nějakou formu písemné dohody mezi oběma sousedy, že výslovně souhlasí s umístěním navržené stavby a s udělením uvedené výjimky. Bez takovéto dohody stavební úřad udělení výjimky pro stavbu při hranici pozemků nepovolí a povolit ani nemůže.
Řízení o vydání stavebního povolení.
Stinnou stránkou udělení výše uvedené výjimky je ovšem to, že stavbu, pro kterou byla výjimka udělena, již nelze povolit pouze na základě tzv. územního souhlasu stavebního úřadu, ale stavba podléhá vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení. A to i kdyby šlo třeba o stavbu malé kůlny, pergoly, přístřešku…
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že váš soused by při společné hranici stavět mohl, ale potřeboval by k tomu váš souhlas s udělením výjimky z výše uvedené vyhlášky a zároveň byste byl i přizván, abyste se ke stavbě vyjádřil jako účastník jak územního řízení o umístění stavby, tak řízení o vydání stavebního povolení.
Pokud k tomuto nedošlo, jde patrně o tzv. černou stavbu. Doporučuji vám obrátit se na vámi příslušný stavební úřad, který je povinen takovouto stavbu prošetřit. A v případě, že opravdu jde o stavbu postavenou bez povolení, zahájit řízení o odstranění stavby.
radí: Michal Lalík, nezávislý stavební expert, lalik.m@seznam.cz