Stavba roubenky 3: Obvodové stěny

Z hlediska ochrany dřevěných částí roubenky proti vlhkosti je jasné, že nelze umístit první řadu roubení hned v úrovni terénu, ale je nutné počítat se soklem. Sokl je třeba předem navrhnout, rovné sokly s omítkou vyžadují odlišné řešení navázání na konstrukci roubení než kamenné spárované sokly.

U roubené stavby je také třeba vždy počítat se soklem předsazeným před roubení, což vyžaduje plechový nebo dřevěný parapet. U roubenek se totiž nikdy nedoporučuje vytvořit sokl ustoupený oproti líci fasády, jak je to běžné u klasických zděných novostaveb.

Radonová situace

Podle stavebního zákona musí být pro stavební povolení proveden radonový průzkum, který stanoví velikost radonového indexu pozemku, a tyto výsledky musí stavebník předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším radonovým indexem, musí být preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží.

Naštěstí naše roubenka byla založena na břidličném podloží s příměsí jílu, kde radonové riziko nedosahovalo vysokých hodnot, proto nebylo potřeba dělat zvláštní úpravy základové desky odvětráváním podloží pod vodorovnou hydroizolací stavby a postačil jen dvojitý nátěr tekutou lepenkou.

Vlhkost a teplo

Na betonové základové desce byla provedena izolace proti vlhkosti i radonu, a to pomocí dvousložkové tekuté lepenky. Jde o trvale pružnou hydroizolační těsnicí stěrku na bázi polymercementové suspenze, která byla na povrch desky nanesena ve dvou vrstvách.

Po zaschnutí izolační stěrky byl ještě před založením první řady roubení – po obvodu desky, do míst, kam bude položeno roubení – nalepen 8 cm silný konstrukční vysokopevnostní polystyren Floormate 700. Tím se přerušil tepelný most.

Materiál pro roubení

Na obvodové stěny roubenky, stejně jako na stropní trámy i krovy bylo použito kvalitní smrkové dřevo, konkrétně horský smrk z oblasti Tanvaldu. Šlo o dřevo ze zimní těžby pokácené v únoru, na pile Jesenný bylo rozřezáno na katru na trámy různých délek. Materiál byl proložen hranoly a pod střechou přirozeně vysychal až do prvního července. Podle tesaře pana Prokůpka někdo dřevo po rozřezání předsušuje v sušárně, ale u materiálu o průřezu větším než 55 mm to prý nemá smysl, protože větší trámy se nikdy dokonale v jádru nevysuší a dřevo se pak rychle kroutí.

Počátkem července bylo dřevo vytříděno, z dlouhých trámů, které se při sušení zkroutily, byly nařezány kratší kusy. Vznikly tak trámy o průřezu 260/260 mm a délce 8, 6 a 4 m. Celkem bylo na obvodové roubení a stropy použito 31 m3 dřeva v ceně 210 800 Kč bez DPH.

Základní řada roubení

První řada roubení je specifická hned z několika důvodů. Musí se ukotvit k základové desce a je třeba do ní po vnějším obvodě vyfrézovat drážku pro okapovou lištu, aby dešťová voda nestékala přímo do konstrukce.

Jak se kotví první řada trámů? Nejprve je třeba vyvrtat do trámů cca 10 otvorů, kterými se pak vede vrták do betonu do hloubky 10 cm do základové desky. Poté se do otvorů v trámech vloží závitové tyče a natlučou se do betonu. Tím je dřevěná konstrukce zajištěna proti posunu do stran.

Stavba roubení

Po ukotvení první řady postupovali tesaři klasickou metodou roubení, kladli „na střídačku“ další řady trámů. Díky střídání trámů vznikly v roubení horizontální rozteče pro budoucí izolaci, přičemž přesné rozměry roztečí i pevné spojení zajišťovaly rohové spoje na rybinu. Aby byly stěny co nejpevnější, prošrouboval tesař pan Prokůpek mezi sebou i roubení, a to pomocí závitových ryčí o průměru 16 mm, matic a podložek.

Při vrtání i spojování roubení závitovými tyčemi se dohromady spojují tři řady trámů najednou. Tímto způsobem se postupovalo až ke krovům, pouze u stavebních otvorů tesaři použili kratší trámy, takže roubení bylo v místě budoucích dveří a oken vynecháno. Hrubá stavba trvala tři měsíce.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv