Stavět bez rozpočtu se často prodraží

Opravdu můžete být jako rozpočtář pro klienta užitečný? Pokud ano, jak a proč?

Jednoznačně se domnívám, že ano. Říká se, že peníze jsou až na prvním místě, a to platí ve stavebnictví více než stonásobně. U každého stavebního projektu potřebují stavebníci znát finanční rozvahu, aby se podle ní mohli zařídit a celou stavbu si vhodně naplánovat. A právě rozpočet je – nechci říci, že nejdůležitější, ale rozhodně dost důležitá součást projektu a celého stavebního díla. Ve fázi projektování a rozpočtu se dají najít určité úspory, a celé financování lze hlídat tak, aby klient měl to, co potřebuje, a zároveň se nedostal do nějakých finančních potíží. To se týká nejenom novostaveb, ale zejména rekonstrukcí.

Proč je důležitý rozpočet u rekonstrukcí?

Novostavba je většinou daná a její financování se dá snadněji odhadnout, ale u rekonstrukcí je to jiné. Klienti si někdy představují, že dům je přece už postavený, takže stačí provést pár drobných stavebních úprav. Ale často se stane, že rekonstrukce nakonec stojí stejné peníze, jako by se celý objekt stavěl znovu.

Vzpomenete si na příklad, kdy jste pomohl klientovi ušetřit nemalé finanční prostředky?

To dělám pořád, protože to je smysl a náplň mé práce. Klient se díky tomu může zorientovat, jestli na stavbu vůbec má, nebo ne, a hledat další finanční zdroje, stavbu odložit, změnit projekt atd.

S jakým největším „zvěrstvem“ jste se coby rozpočtář setkal?

Jsou to situace, které se opakují jako přes kopírák. Stavebník chce ušetřit za rozpočet, pronajme si stavební firmu, a potom s hrůzou zjistí, že mu dodavatel účtuje všechno možné, a on jako laik není schopen posoudit, zda je to reálné nebo ne. Pokaždé stavebníkům říkám: Ušetřili jste pár tisíc za rozpočet, a přitom jste prodělali v řádu statisíců.

V jakých úkonech stavební firmy zákazníky nejvíce šidí?

Jedná se především o terénní práce, protože to jsou činnosti těžko měřitelné. A obzvlášť jde o již zmiňované rekonstrukce nebo bouračky, kdy projektant odkazuje, že „všechno se bude řešit podle skutečností zjištěných na stavbě“. A opravdu, během realizace se zjistí například, že skladba stropu je jiná, než se předpokládalo, nebo že krov je ve špatném stavu a musí se nahradit. A pak se improvizuje. Některé firmy si jsou toho velmi dobře vědomy, a pokud tam není nikdo, kdo by je hlídal, mají volné pole působnosti a zákazník se pak nestačí divit.

Jaké finanční rozdíly mohou být mezi vzorně vedenou, rozpočtově ukázněnou stavbou a stavbou bez rozpočtového dozoru?

Někdy velmi značné. Zažil jsem například u rekonstrukce dvoupatrového domečku z třicátých let, kde docházelo k dílčím stavebním úpravám, a investor si finance hlídal sám, že si stavební firmy naúčtovaly o 120 000 Kč víc. Jednou mi omylem při měsíční fakturaci navýšili částku o 900 000 Kč! Vysvětlení firmy znělo, že se spletli… Ale dokážu si představit, že při navýšení o méně peněz by to nezkušený investor zaplatil. Navíc po uplynutí nějaké doby lze těžko ceny rozporovat, protože když se stavební konstrukce znovu uzavřou a není to zdokumentováno, pak se těžko něco dokazuje.

Lišil by se nějak rozpočet, který byste dělal pro blízké příbuzné, od rozpočtu pro běžného klienta?

Rozdíl zde není, protože rozpočty sestavuji podle soustavy ceníků, a na základě toho dělám výkazy výměr bez cen. Teprve potom si investor dělá vlastní poptávku u firem. Já můžu maximálně doporučit, jestli navrhovaná cena je dobrá nebo není, protože firmy jsou schopné dělat slevy. Takže to můžu pohlídat.

Co je na vašem oboru nejdůležitější? Jak se pozná dobrý rozpočtář?

Důležité jsou především zkušenosti a důslednost. Rozpočtář si musí všechno hlídat a kontrolovat, aby nedocházelo k chybám. Důležité je, aby bylo vše pro investora a pro firmu přehledné a srozumitelné a aby byla výměra přesně popsaná. Například aby tam nebyly pouze kubatury, které se nedají moc měřit nebo jinak posoudit. Ale nejdůležitější je zkušenost, kterou získáte jen léty praxe. Potom znáte rizika a víte, jak operativně řešit různé situace.

Může se vyskytnout i nepoctivý rozpočtář, který by byl například v nějakém zájmovém vztahu s dodavatelem a „šel by mu na ruku“?

Stává se to. Já jako rozpočtář něco zpracuji, zákazník to zadá firmě. Ta připraví cenovou nabídku a já to pro zákazníka kontroluji. V praxi někdy dodavatel cenovou nabídku tzv. podsekne, udělá ji záměrně nižší, ale počítá s tím, že v rámci víceprací nebo dalších položek dojde k navýšení. Dodavatelské firmy pak zkoušejí například vnutit stavebníkovi nějaký konkrétní stavební materiál, protože se jim s ním „lépe pracuje“ atd.

Jak probíhá tvorba rozpočtu?

Vše běží na základě projektové dokumentace v elektronické nebo v tištěné podobě. Mně osobně vyhovuje víc papírová podoba, protože si mohu lépe dělat poznámky, ale na druhé straně projektuji v ArchiCADu, takže jsem schopen si různé věci dokreslovat, doměřovat a zjišťovat. Dále postupně procházím ceník od ceníku, položky od zemních prací až po PZV, tedy malířské práce, přesuny hmot atd. Postupně vše zpětně kontroluji. V tom mi pomáhá rozpočtový software, excelové tabulky a ArchiCAD, tedy nástroje, které jsou v dnešní elektronické době k mání.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv