Nesporné technické přednosti – rychlost montáže, flexibilita a snadná zpracovatelnost, nízká hmotnost, mnohostrannost využití i jednoduchá manipulace – přisoudily sádrokartonu jinak nehezký přívlastek „primitivní“ materiál. Nejde však o pejorativum, ale spíše o klad. Se sádrokartonem se totiž dokáže úspěšně popasovat i naprostá většina domácích kutilů.
Sortiment a produkty
Jak sádra, tak i papír (vysokopevnostní karton) patří k ryze přírodním produktům, takže disponují vynikajícími biologickými a ekologickými vlastnostmi a výsledný produkt je bezezbytku recyklovatelný.
Tento materiál našel své opodstatnění a využití v novostavbách stejně jako při rekonstrukcích starších domů, při budování podkrovních prostor i půdních vestaveb. Jeho základem jsou 
hy-gienicky nezávadné a nehořlavé desky tl. 12,5 mm (a 10, respektive 9,5 mm). Desky s šířkou 1 250 mm mají podélnou hranu, která se označuje „PRO“ a usnadňuje montáž (odolnost proti praskání spár, jednodušší aplikace výztužné pásky a snadnější nanášení, rychlejší vysychání a menší spotřeba tmelu), desky s šířkou 600 mm mají podélnou hranu zaoblenou. Příčné hrany desek 1 250 x 2 000 mm jsou kolmo řezané zkosené, ostatní desky se dodávají s hranami kolmo řezanými.
Variace na jedno téma
K suché vnitřní výstavbě v místech s požadavkem na vyšší mechanické vlastnosti a menšími rozměry (kvůli dopravě nebo práci ve stísněných prostorách), zastanou funkci sádrokartonu sádrovláknité desky Rigidur. Mají rozměr 1 000 x 1 500 mm, váží 22,5 kg/ks a vyrábějí se ze sádry, papírových vláken a minerálních přísad. Výhodou je jejich použití v exteriéru, třeba při podbíjení přesahu střechy či garážového přístřešku, neboť desky jsou hloubkově impregnované a odolávají vzdušné vlhkosti.
Při montáži se používá speciální lepidlo na spáry nebo na podlahy, k upevnění na dřevěné konstrukce pak samořezné vruty nebo šrouby. Povrchovou plochu je vhodné penetrovat a následně aplikovat finální nátěr, například fasádní barvu.
I tento materiál je zdravotně naprosto nezávadný a v souladu s příslušnými normami zařazený do skupiny materiálů stupně hořlavosti A – nehořlavé.
Sádrokartonové desky Rigips |
| ■ deska stavební RB (A), „hobby“, š = 1 250 mm, d = 2 000 (až 3 000) mm, hmotnost 21,8 kg/ks, šedý lícový karton, použití ve všech interiérech ■ deska impregnovaná RBI (H2), tytéž rozměry, hmotnost 23,2 kg/ks, zelený lícový karton, použití v interiérech s vyšší vlhkostí – koupelny, prádelny… ■ deska protipožární RF (DF), tytéž rozměry, hmotnost 26,3 kg/ks, růžový lícový karton, používá se v interiérech s požadavkem na vyšší požární odolnost (max. dlouhodobé zatížení teplem na povrchu 40 oC) ■ deska protipožární impregnovaná RFI (DFH2) do prostředí se zvýšenou vzdušnou vlhkostí |
Z montážních pravidel |
| ■ Sádrokartonové konstrukce se montují po dokončení a potřebném vyschnutí mokrých stavebních procesů v interiéru (zejména podlahových potěrů a omítek) ■ Vlhkost stěn a stropů má být ustálená, povrchy suché a podkladní betony vyzrálé ■ Montáž se doporučuje až po osazení oken a uzavření stavby proti povětrnostním vlivům ■ Opláštění se neprovádí v prostorách s trvale vysokou vlhkostí vzduchu ■ Uvnitř budovy je po skončení montáže desek potřeba zajistit dostatečné větrání ■ Desky by měly být minimálně 48 hodin v prostoru montáže kvůli vyrovnání jejich vlhkosti ■ Tmelení se smí provádět až v době, kdy se již neočekávají výrazné změny teploty a vlhkosti ■ Povrchové úpravy jsou přípustné pouze při teplotách v místnosti nad +5 °C |
Profily |
| ■ UW – vodorovné, k připevnění příčky na podlahu a strop š = 50, 75 mm, d = 4 000 mm ■ CW – svislé (stojiny), vložené do UW profilů, nosné, k opláštění š = 50, 75 mm, d = 2 750 mm ■ UD – obvodové k připevnění podhledu na navazující konstrukce š = 30 mm, d = 3 000 mm ■ CD – profily podhledu, vložené do UD profilu, nosné, montážní š = 60 mm, d = 4 000 mm |
Dobrá rada |
| ■ K nejčastějším prohřeškům patří absence předepsaných dilatačních spár, vytváření křížových spár a stejně tak průběžných spár v nadpraží oken a dveří, nesprávný rozestup svislých profilů nosné konstrukce, nedodržení stanovených roztečí a hloubky zapuštění šroubů a vrutů, nesprávná vzájemná návaznost příček, chybné napojení na konstrukce z jiných materiálů, nedokonalé vytmelení spár atd. Před praktickou aplikací materiálu si proto obstarejte a využijte odbornou literaturu. Třeba knihu Sádrokarton zvládneme sami – Pracovní postupy krok za krokem. |
Mnohostranné použití sádrokartonu
Ze sádrokartonu lze suchou cestou stavět nejrůznější interiérové konstrukce. Především příčky – nenosné stěny rozdělující prostor, které nenesou strop a lze je přemisťovat. Montují se z nich rovněž podhledy – lehké zavěšené konstrukce pod nosným stropem s možností vedení různých instalací, předsazené stěny – stavějí se například před stávající nosnou stěnu kvůli zlepšení akustických, tepelných 
a protipožárních parametrů a také šachtové stěny.
V dutém prostoru mezi původní stěnou a instalační příčkou se zpravidla vedou domovní instalace (elektro, voda, odpady). Sádrokarton se osvědčil i jako podkladový materiál pro lehké plovoucí a lehké sádrokartonové plovoucí podlahy. Spolehlivě plní funkci tzv. suché omítky – na stěnu se nalepí celé desky bez mokrého procesu omítání. V interiérech domů najdete i šikminy při podbíjení podkroví, ze sádrokartonu lze vytvořit římsy pro osvětlení, ohýbané konstrukce – fabiony, obloukové příčky a kopule.
Sádrokartonové dělicí stěny
Možností použití je mnoho. Od příček přes instalační stěny a mezibytové stěny až po náročné speciální konstrukce. V rodinných domech jde nejčastěji o dělicí stěny. Tyto konstrukce jsou nenosné, rozhodně to však neznamená, že na stěny nelze nic zavěšovat. Naopak, udrží běžné užitkové a ozdobné předměty stejně jako skříňky nábytku či dokonce kotle k ohřevu vody, zásobníky, topná tělesa apod. Běžné stěny mají požární odolnost 30 minut, použitím speciálních skladeb konstrukcí a desek lze docílit až 120 minut. Jednoduché konstrukce mají vzduchovou neprůzvučnost od přibližně 40 dB do 65 i více dB při odpovídající skladbě stěny.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
„Jednoduchá“ stavebnice
K montáži se v praxi používají buď podkonstrukce z hraněného řeziva (hranoly a latě), ty ale vlivem proměnlivé vlhkosti podléhají objemovým změnám – kroutí se. Mnohem přesnější je systém nosných konstrukcí z ocelového tenkostěnného pozinkovaného plechu tl. 6 mm (tzv. profily). Orientačně se dělí na profily pro příčky a profily pro podhledy a obklady.
Sádrokartonové desky v domě se nejčastěji aplikují při rekonstrukcích, zejména při přestavbách podkroví pro obytné účely a s úpravami šikmých stěn těchto prostor. Sádrokartonový program je však mnohem obsáhlejší a variabilní. K nesporným výhodám mimo jiné patří naprosto rovný a hladký povrch, který lze po vytmelení spár dále libovolně upravovat (omítat, štukovat, malovat, tapetovat, obkládat).
Zavěšené stropy a podhledy
Montují se pomocí závěsů a drátů s oky. K přichycení roštů slouží stavěcí třmeny, ke vzájemnému spojování profilů pak spojky, rychlospojky, svorky, kotvy a další příslušenství. V sortimentu je i napojovací těsnění, výztužné pásky do tmelu, hliníkové a plastové profily, kovopapírové rohy, lemovací a osazovací profily. A hovoříme-li o uceleném systému, pak i připevňovací a spojovací prostředky. Tedy šrouby, vruty, natloukací nebo kovové hmoždinky, šroubové kotvy a dokonce obrazové háčky.
Samozřejmostí jsou izolace, tmely, lepidla a speciální sádrové omítky či malířské stěrky. Montáž a povrchová úprava příček, podhledů a podlah vyžaduje striktní dodržování a respektování technologických postupů. Jiný přístup v mnoha ohledech značí degradaci materiálu i systému jako celku.
Pravidlo opakovaného měření
Kromě dodržení rovinnosti a kvality povrchu musí stěna (ostatně i stropní podhled) zajistit také tepelnou a zvukovou izolaci, umožnit snadnou montáž instalací a rozvodů a také splňovat určitou únosnost při zavěšení předmětů. Rozhodně od takovéto příčky neočekávejte vlastnosti nosných konstrukcí (příčky slouží výhradně jako nenosné vnitřní konstrukce).
Před zahájením práce pečlivě zkontrolujte neporušenost povrchu desek a hlavně jejich hran. Pokud plánujete použití sádrokartonu pro ohýbané profily, pak zvednutím desek prověřte také jejich pružnost. Pozor na nadměrnou vlhkost. Základním způsobem zpracování materiálu je řezání. Postačí k tomu tzv. výsuvný nůž, vedený podél hrany pravítka po lícové straně desky. Desku poté otočíte a lehkým úderem na její rub ji v místě řezu snadno zlomíte. Nesmíte ovšem zapomenout nožem oddělit i vrstvu kartonu na rubové straně. Následně je třeba hranu seříznout nožem (případně hoblíkem) pod úhlem zhruba 22,5o do 2/3 tloušťky desky.
Připravujete-li si materiál předem, neškodí očíslovat nebo jinak označit jednotlivé desky pro snadnější následnou montáž. Pečlivě tedy rozměřte (vícekrát) umístění otvorů pro elektrokrabice (pro tlačítka splachovačů, montážní dvířka a další prostupy). V případě kulatého otvoru se do materiálu zatlačí nebo ručně zavrtá prořezávač desek a pomocí něho se otvor vykrouží. Spolehlivě poslouží výkružní nástavec na vrtačku. Vzniklé otřepy na hranách je však potřeba ihned očistit ostrým nožem.
Montáž příčky |
||
| Materiál | jednotka | spotřeba |
| Sádrokartonová deska | m2 | 2,0 |
| Vodorovný profil UW | m | 0,8 |
| Svislý profil CW | m | 1,9 |
| Napojovací těsnění | m | 1,3 |
| Samořezný šroub TN 3,5 x 25 mm | ks | 24 |
| Natloukací hmoždinky | ks | 1,8 |
| Spárovací tmel | kg | 0,6 |
| Tmel pro konečnou úpravu | kg | 0,2 |
| Výztužná páska | m | 1,6 |
| Minerální vlna | m2 | 1,0 |
Ticho tam za zdí
Jedním z požadavků na takovou příčku je její neprůzvučnost. Té docílíte jedině pomocí izolace, vložené mezi opláštění.
Samozřejmostí je přesná rozvaha vedení elektro a dalších rozvodů v dutině příčky tak, aby pokud možno co nejméně ovlivňovaly montáž izolačních desek. Dutinové konstrukce umí pohltit zvuk rozkmitáváním desek opláštění a zároveň ho pohlcovat právě díky vložené – nejlépe 
minerální – izolaci. Při montáži příček je však nutné dodržet předepsané zásady (viz avizovaná knížka). Pokud chcete zlepšit zvukový útlum stávajících stěn, nabízí se řešení pomocí předsazených stěn ze sádrokartonu. S jejich pomocí docílíte útlumu vyššího až o 12 dB.
V daném případě je ovšem vhodné poradit se s odborníkem, který na místě posoudí okolní konstrukce a navrhne nejvhodnější způsob řešení. A pak už přichází na řadu kosmetické povrchové úpravy. Volíte mezi výmalbou, tapetami, keramickými obklady. Povrch desek, prohlubně po vrutech a hlavně spáry mezi jednotlivými deskami a mezery v koutech a ve stycích tedy musíte řádně „zamaskovat“. K tomu slouží speciální hmoty a tmely. Podle struktury se dělí na práškové spárovací a pastové tmely pro finální úpravu. K vyztužení se používají skelné či samolepicí výztužné pásky.
Připevňování sádrokartonových desek |
 ■ používají se samořezné šrouby typu TN■ hloubka zašroubování do kovové podkonstrukce (např. CD nebo CW profilu) přes profil musí být minimálně 10 mm ■ je nutné dodržovat správnou míru zapuštění hlavy šroubů pod úroveň lícového kartonu ■ minimální vzdálenost šroubů od hrany desky: originální podélná hrana (obalená papírem) – 10 mm, řezaná hrana – 15 mm ■ maximální vzájemná vzdálenost šroubů: opláštění šikmin a podhledů – 170 mm, opláštění svislých ploch – 250 mm |
Můj dům doporučuje |
| Otevřené spáry desek u řezaných hran je vhodné napenetrovat, popřípadě navlhčit. Sníží se tím nasákavost sádry ve spáře a následně se zabrání propadání tmelu. Rovněž se docílí pevnějšího spoje. Vnější rohy, nároží příček, ostění oken a další místa se zpevňují ochrannými rohovými ALU profily 25 x 25 mm. Profil se vloží do spárovacího tmelu, vyrovná se a vytlačený tmel se uhladí. Po zaschnutí se nároží ještě jednou přestěrkuje. ALU profil lze připevnit i „nasucho“ pomocí ocelových sponek s následným přetmelením a přebroušením. |
Takový jeden m2 |
| K nejčastějším dotazům budoucích stavebníků patří správný (nebo alespoň orientační) výpočet potřebného materiálu. Kolik desek, kolik profilů, hmoždinek, tmelu… Byť jde v podstatě o velmi jednoduchou matematiku se školními početními úkony – sčítáním, násobením a dělením – v každém případě jde o finanční prostředky. Výrobce proto nabízí orientační tabulky. Zde je jedna z nich: |
text: Petr Saulich, foto: archiv firem
