Předchozí část seriálu najdete zde.
Z funkčního nebo provozního hlediska se ploché střechy dělí na pochůzné a nepochůzné. První varianta napovídá, že vytvoření takového prostoru vyžaduje specifické řešení střešního pláště. Ta druhá je spíše záležitostí estetickou, byť plášť střechy ploché, natož rovné a nakonec i tzv. vegetační významnou měrou přispívá k energetické bilanci objektu a plní i nezastupitelnou ochrannou roli střešní krytiny.
Nutnost přesných propočtů
Navzdory často urputnému a mnohde i marnému boji s byrokracií (novostavba zkrátka musí mít sedlovou, nejlépe cihlově červenou střechu z pálených tašek) se v našich městech a obcích objevují krásné a velmi moderní i nadčasové stavby s plochými střechami. Ačkoli toho ploché střechy na první pohled „ukazují“ docela málo, jsou velmi slušivým architektonickým prvkem budovy a vztahují se na ně prakticky všechny důležité technicko-fyzikální požadavky jako na střechy šikmé.
Přesto existují některé zásadní konstrukční a především provozní rozdíly. Je to třeba právě velmi nízký sklon (méně než 10°), kde si krytina, ve většině případů povlaková hydroizolace na izolačních vrstvách, musí umět poradit se značným mechanickým zatížením sněhem a ledem, které je přenášeno prostřednictvím vodorovných konstrukcí do nosných a obvodových stěn. Problémem je i srážková voda a její efektivní odvádění, k vytrvalým „škůdcům“ se řadí vanutí větru a intenzivní sluneční a s tím spojené UV záření. Vliv zde má i případné praktické užívání.
Instalace na ploché střeše |
Plochá, zejména pak rovná střecha je také naprosto ideálním místem k instalaci nejrůznějších zařízení. Ať už jde o fotovoltaiku nebo solární panely, klimatizační jednotky, zásobníky vody, antény apod. Problémem není ani tak umístění zařízení, jako jeho praktická montáž ke střešní konstrukci. U plochých a rovných střech je totiž bezpodmínečně nutná celistvost krycí vrstvy, zvláště svařovaných povlakových fólií. Jako nejjednodušší se jeví možnost použití „vaniček“ vyplněných štěrkem nebo umístění speciálních konstrukcí, korespondujících s konstrukcí střechy. Systém musí být odolný vůči dynamickému zatížení větrem a statickému zatížení sněhem. Variantou jsou i celozavětrovací systémy. |
Zespoda strop, shora už střecha
Ploché, natož rovné střechy jsou pro mnohé stavebníky zdrojem mýtů o nevyhnutelných problémech. Při správném projektování a kvalitním řemesle s použitím moderních technologií a materiálů to samozřejmě neplatí. Trh nabízí tradiční (např. žb panely) ale i nová důmyslná (montážně jednoduchá) řešení. Patří k nim třeba využití Porotherm stropu z cihelnými vložkami Miako a keramobetonovými stropními POT nosníky.
Další možností je keramobetonový strop Porotherm BN bez celoplošné nadbetonávky. Používají se stejné stropní prvky i stejná osová vzdálenost nosníků (500 a 625 mm), nové jsou pouze stropní vložky Miako 25/50 BN a Miako 25/62,5 BN (v jedné výšce 25 cm). Výhodou je kromě jiných i možnost vzájemné kombinace obou stropů. Systém obsahuje veškeré konstrukční prvky včetně věncovek.
Obdobou řešení je stavebnicový systém Heluz s keramickými stropními panely, keramobetonovými nosníky, vložkami Miako s jednotnou délkou 250 mm a věncovkami. Kladou se na sucho na osazené a podepřené nosníky. Se stropy si poradil i výrobce systému Profideck (KM Beta) se stropními vložkami Hurdis a KMB Miako.
Alternativním řešením střešního pláště je tzv. dvouplášťová střecha, oddělující vnitřní prostředí od vnějšího prostředí dvěma střešními plášti s větranou vzduchovou mezerou. Horní plášť (vnější) se skládá z hlavní hydroizolační vrstvy – střešní krytiny (ochrana proti srážkám a dalším povětrnostním a klimatickým vlivům), případně z tepelněizolační vrstvy. Dolní plášť sestává z tepelněizolační, parotěsné, vzduchotěsné, případně pojistné hydroizolační vrstvy. Větraná vzduchová mezera pak slouží k odvedení vlhkosti z konstrukce a také ke zlepšení tepelné stability podstřeší v letním období.
Stropy (a střechy) z pórobetonu
Rychle a přesně se montují rovněž monolitické stropy ze samonosných vyztužených montážních dílů Ytong (Xella). Strop Klasik je variabilní stropní konstrukce, která se zhotovuje na stavbě z prefabrikovaných železobetonových nosníků, stropních vložek Ytong z pórobetonu, monolitické zálivky a přebetonování. Po zmonolitnění vznikne železobetonový žebrový strop s konstrukční tloušťkou od 240 mm.
Variantu představuje systém Ytong Ekonom – montovaný konstrukční systém pro stropy, skládající se z ŽB nosníků a vložek. „Překlene rozpětí až 6,5 m,“ vysvětluje Ing. Lucie Šnajdrová, technický poradce Xella, „a skládá se ze tří prvků – železobetonových trámců, základní vložky a snížené vložky. Před betonáží lze do konstrukce žebra uložit veškerá potřebná vedení elektrorozvodů, vody, odpadů, centrálního vysavače, vzduchotechniky nebo rozvodů stropního vytápění. Nezanedbatelnou výhodou stropu Ekonom je naprostá rovinnost.“
Okna ve střešní rovině |
Mnoho obytných prostorů v domech s plochou střechou – kuchyní, obývacích pokojů a pracoven – dostává velmi málo přirozeného světla. Problém se dá vyřešit například pomocí novinky – světlíků Velux ve variantách CVP s elektrickým nebo manuálním ovládáním, případně CFP, což je světlík pevný, neotevíravý. V nabídce výrobce jsou světlíky se zaobleným zasklením (pro sklon střechy 0–15º), plochým zasklením (5–15º) a také s čirou nebo opálovou kopulí v polykarbonátovém nebo akrylátovém provedení. Alternativním řešením osvětlení podstřešních a dalších prostor domu je i instalace světlovodů. |
Další část seriálu, tentokrát na téma ZELENÉ STŘECHY, najdete v této rubrice příští týden.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce a firem