Může být několik příčin.
1) špatná montáž, což ovšem nelze na dálku a od zeleného stolu posoudit
2) částečné rosení je logické – ke kondenzaci vlhkosti dochází díky rozdílným teplotám na vnitřní a na venkovní straně skleněné plochy, okna jsou totiž vždy nejstudenějším povrchem v místnosti, střešní okna jsou, vzhledem ke svému umístění, více vystavena větru, dešti, kroupám a sněhu. Proto se ochlazují více než svislá okna a kondenzace vzniká nejdříve na nich. Např. při relativní vlhkosti vzduchu 60 % a pokojové teplotě 21°C dochází ke kondenzaci už při poklesu teploty vnitřního skla pod 13°C. Každé okno má určitou úroveň propustnosti, jejíž hodnota je závislá na rozdílu tlaku vzduchu mezi interiérem a exteriérem. Pokud, třeba právě v noci, nedochází k cirkulaci vzduchu a současně se zvýší jeho relativní vlhkost, může dojít k proniknutí části vzdušné vlhkosti až k vnějšímu okraji rámu. Zde dojde k poklesu teploty pod rosný bod a následné kondenzaci. Situaci může zlepšit instalace nuceného větrání. Při vytápění topnými tělesy platí základní princip: zdroj tepla umístit ke zdroji chladu (např. okno). Současně je důležité, aby teplý vzduch mohl volně stoupat kolem izolačního skla. Z těchto důvodů by mělo být topení vždy umístěno přímo pod střešním oknem. Mezi parapetem okna a zdí je nutné ponechat mezeru pro proudění vzduchu. Důležité je rovněž správné provedení vnitřního ostění - spodní ostění musí být provedeno vertikálně a horní horizontálně tak, aby se umožnilo ohřátému vzduchu volně cirkulovat okolo okenní tabule (i nejnižší část okna by měla být obtékána teplým vzduchem).

Mgr. Petr Saulich
editor stavebních rubrik
Můj dům, Rodinný dům

Hlasuj - toto je kvalitní názor - Reagovat