Test solárních teplovzdušných panelů

Jen pro připomenutí – teplovzdušné solární panely ohřívají vzduch, jenž je uváděn do pohybu vestavěným ventilátorem poháněným malým fotovoltaickým panelem.

Tyto panely vznikly zejména pro větrání a odvlhčování vlhkých místností, sklepů dílen či garáží, nebo nevětraných rekreačních objektů, ve kterých bývá po dobu naší nepřítomnosti vypnutý elektrický proud. Kromě odvlhčování a ohřevu poslouží tyto panely ke snižování přítomnosti plísní, CO2 či radonu.

Testované výrobky

Akci iniciovalo neziskové sdružení CAFT – Cech aplikovaných fotovoltaických technologií a test zkoumal čtyři teplovzdušné solární panely od různých výrobců, běžně dostupné na tuzemském trhu. Jmenovitě se jednalo o panely SolarVenti SV14 dánského výrobce, v Číně vyrobenou solární ventilaci Solfresch 45, panel RMS CLASSIC 1 005 x 1 505 mm od českého výrobce R.M.S. – solar heat a český výrobek SHV panel Base L od společnosti Solarheatventi CZ.

Způsob testování

Měření probíhalo dne 23. 3. 2015 od 11 hod. do 15 hod. v nadmořské výšce 800 m a pro větší objektivitu byly vybrány panely s podobnou velikostí plochy, na kterou dopadá sluneční záření. Panely byly shodně upevněny na pomocné konstrukci z dřevěných latí a byly orientovány 230° jihozápadním směrem.

Intenzitu solárního záření měřil speciální přístroj, rychlost proudění vzduchu zjišťoval průtokoměr, teplota byla měřena dvěma systémy teplotních čidel a jedním čidlem vlhkostním (výstup přes teplotní dataloger, který vše zaznamenával do grafu). Údaje se zapisovaly po 20 minutách.

Provedení panelů

Bez ohledu na výkon byly na první pohled značné rozdíly v provedení a materiálech jednotlivých panelů.

Panely SolarVenti SV14 a panel RMS CLASSIC mají na svém čele polykarbonát, což se u panelu RMS projevilo viditelnou deformací (polykarbonát se po ohřátí sluncem vyboulil), ostatní testované panely krylo kalené sklo. Jako absorbér používaly testované panely buď černý textil, nebo černě lakovaný plech.

Rozdíly byly i v materiálech rámů (hliník či jiný kov, nebo šestikomorový plastový rám s ocelovou výztuží u panelu SHV).

Uzavírání otvoru

Pro provoz teplovzdušných panelů je důležité zavírání otvoru v zadní části panelu, kterým je veden vzduch do interiéru. Jinak hrozí v době nečinnosti panelu značné tepelné ztráty. Uzávěr též zamezí proudění vzduchu v případě venkovního přetlaku nebo podtlaku. Ten má na svědomí vítr v okolí budovy, který je schopen nafoukat studený vzduch nebo vysát teplý vzduch z interiéru.

U tří testovaných panelů byl uzávěr otvoru řešen talířovým ventilem v kombinaci se zpětnou klapkou, což umožňuje jen regulaci průtoku a ventil není příliš stavěn na zavírání. Problémem zpětné klapky je zase její fungování pouze jedním směrem. Za podmínek, že ventilátor panelu nažene do místnosti větší množství vzduchu a tato místnost nemá dostatečné netěsnosti v oknech a dveřích, vytvoří přetlak. Ten je pro lidský organismus sice nepostřehnutelný, ale snižuje účinnost panelů – tedy ohřevu i odvlhčování. V tomto případě má uzavírání nejlépe vyřešen SHV panel, který disponuje funkcí vyrovnávání přetlaku v místnosti.

Řešení vlhkosti

Odvlhčovací schopnost panelů je závislá na dvou parametrech, tedy na množství vzduchu vháněného do místnosti a jeho teplotě. Vzduch má schopnost absorbovat vodní páru až do maximální relativní vlhkosti 100 % a tato schopnost je závislá na teplotě. Teplota výstupního vzduchu je tedy pro efektivitu horkovzdušného solárního panelu nejpodstatnější a je při posuzování horkovzdušného solárního panelu důležitější než množství vzduchu vháněného do místnosti.

Výsledky testu

Po čtyřhodinovém měření bylo možné vyhodnotit dosažené hodnoty. Největší teplota vzduchu byla naměřena u panelu SHV (48,1 °C), za ním následovaly panely Solfresch (41,2 °C), RMS (40 °C) a SolarVenti (29,2 °C). Největší rychlost proudění a objem přečerpaného vzduchu byly naměřeny u panelu SolarVenti (5,9 m/s a 77,231 m3/h), následovaly panely SHV (4,3 m/s a 56,287 m3/h), RMS (3,9 m/s a 51,051 m3/h) a panel Solfresch (1,8 m/s a 23,562 m3/h). Z hlediska maxima dosaženého výkonu panelů je na tom nejlépe panel SHV (681 W), následují panely RMS (549,6 W), SolarVenti (520,7 W) a Solfresch (280,1 W).

Vítězem testu se tedy stává SHV panel Base L od společnosti Solarheatventi CZ. Výsledky měření jsou jen logickým důsledkem pečlivého technického zpracování, použitých materiálů (kalené sklo a plastový šestikomorový rám s ocelovou výztuží) a nejlépe vyřešeného uzávěru otvoru pro vzduch.

Tento panel je schopen díky dosažené teplotě výstupního vzduchu v porovnání s ostatními testovanými panely odvlhčovat zhruba dvojnásobnou rychlostí, což ho kvalifikuje jako alternativní zdroj tepla.

Navíc pouze panel SHV je už v základním provedení vybaven regulací s funkcí automatického zavírání výfukového a sacího otvoru, vyrovnáváním vnitřního přetlaku a přepínáním sání mezi venkovním nebo vnitřním vzduchem, čímž ostatní testované panely nedisponovaly.

Text: Adam Krejčík, Foto: Ladislav Novák