Při projektování základů je třeba zohlednit vlastnosti a složení podloží. Nejběžnější způsob zakládání rodinných domů jsou základové pasy, které se ale nehodí například do sypké či štěrkovité půdy. Řešením je základová deska, která přenáší zatížení domu na celou plochu. Velikost základů – resp. šířka a hloubka pasů a tloušťka základové desky – závisí na statickém výpočtu. Stále je potřeba mít na paměti, že objem betonu potřebného pro betonáž je i u malého domku značný a doba na jeho uložení krátká.
Pásy a deska
Základové pasy jsou nejrychlejší a nejjednodušší variantou. Budují se pod všemi nosnými konstrukcemi, případně i pod příčkami. Jednotlivé pasy tvoří základové rošty. Šíře a hloubka pasů je dána statickým výpočtem, šíře pak vychází i z tloušťky zdiva. Častěji než základové pasy z monolitického betonu se v současné době realizují pasy z tvárnic ztraceného bednění.
Při vysokém zatížení základové půdy či méně únosném podloží, ale také v lokalitách s výskytem vyšší hladiny spodní vody se uplatňuje tzv. deskové zakládání. Tuhá železobetonová deska přenáší zatížení na celou plochu a brání nerovnoměrnému sedání stavby. Tloušťku základové desky, nejčastěji 100– 150 mm, ovlivňuje délka vrutů, které budou kotvit svislé konstrukce.
Mohlo by se vám hodit: 5 kroků k povolení stavby
Základové desky
Výhodné řešení přinášejí systémové základové desky, které splňují kromě spolehlivého založení stavby také vysoké nároky na tepelnou izolaci. Kombinují tradiční zakládání na pasech se systémem příhradových nosníků, které se využívají pro stropní konstrukce. Mezi nosníky se vkládají tepelněizolační polystyrenové vložky, které zároveň slouží jako ztracené bednění při betonáži. Systémové základové desky nabízejí betonárky v několika variantách dokonce s realizací na klíč. Zručný kutil si může objednat jen materiál a připravit desku na betonáž vlastními silami.
Beton
Pro realizaci základů se nejčastěji využívá beton třídy C 20/25 konzistence S4. Výhodné je použít lehce zhutnitelné a samozhutnitelné betony – například Cemex Compacton, které působením své vlastní váhy dokonale vyplní připravený tvar konstrukce, dostatečně obalí armaturu a zbaví se vzduchových pórů bez nutnosti strojního vibrování. Realizace plošných konstrukcí je pak rychlá a přesná. Betony této řady navíc vytvářejí dokonale rovný povrch. To je při realizaci základových desek velkou výhodou, protože usnadňuje montáž navazujících konstrukcí. Kromě těchto betonů se při realizaci základů uplatňují také drátkobetony neboli betony s rozptýlenou výztuží.
Míchačka či betonárka
Prakticky jde o velké množství betonu potřebné v krátkém čase. Pozornost je nutné věnovat i složení betonu při samotné realizaci základů. Pochybení v kvalitě i technologii se nemusí vyplatit, vady se tady jen těžko opravují. Jistotou optimálního složení i vhodné konzistence směsi je beton z betonárny, která beton vyrobí, dopraví i uloží, přitom garantuje jeho parametry. Jak jsme uvedli výše – firmy nabízí i systémové základové desky.
Přípravou betonu svépomocí se bezesporu dá ušetřit, ale otázkou zůstává, zda bude dodržena pevnostní třída a požadované parametry v celé konstrukci. Vlastnosti betonu navíc závisí kromě poměru složek i na kvalitě cementu, kameniva a vody. Vlastními silami tedy není dosažení optimálního složení betonu příliš reálné. Beton přesných vlastností lze získat mícháním na moderních betonárnách, kde díky počítačem kontrolované receptuře dokáží namíchat beton přesně v objednaném množství i kvalitě. To je předpoklad přesného a rychlého provádění stavebních prací i dosažení požadovaných konečných vlastností konstrukcí.
Dodání až na místo
Společně s výrobou betonových směsí poskytují společnosti také dopravu moderními autodomíchávači přímo na staveniště. Doprava materiálů je řízena tak, aby byly zajištěny dodávky na požadované místo v potřebném množství, čase a kvalitě. Další doprovodnou službou je ukládání směsí do konstrukce pomocí čerpadel. Lze objednat čerpadla s různými výložníky a dosahem ramene, které vyhoví i specifickým požadavkům a podmínkám. Ve spojení s dopravním potrubím a vysokotlakými hadicemi tak prakticky neexistuje požadavek na uložení směsí do konstrukce, který by nemohl být splněn.
Také si přečtěte: Jaký materiál použít na hrubou stavbu domu?
Rizika s míchačkou
Míchání ve stavební míchačce a následná betonáž je pracná a výrazně prodlužuje dobu výstavby. Nejčastější objem stavební míchačky je 160–190 l. Míchačka není určena pro nepřetržitý provoz a není vhodné ji přeplňovat s ohledem na dostatečné promíchání obsahu. Tento postup navíc dělí realizaci základů do samostatných částí, kdy vzniká časová prodleva mezi betonážemi jednotlivých částí pasu. V případě monolitických základů hrozí, že se do výkopu sesunou stěny. To může způsobit špatné navázání jednotlivých částí pasu. Trhliny v základových pasech mohou vést k nerovnoměrnému sedání objektu a riziku praskání zdiva.
Odvětrání radonu
Radon je slovo, které mnoha stavebníkům právem nahání hrůzu. Aby k jeho hromadění nedocházelo, je v případě stavby základových pásů či deskových základů nutné vyřešit síť odvětrávacích kanálů pro odvod radonu a ukládání chrániček pro následnou kabeláž. Jde o hadice se speciální strukturou, která umožňuje radonové záření vstřebat. Systém flexi hadic a plastového potrubí, nabízí například firma Pipelife, se pak musí koncipovat tak, aby se v něm udržoval průvan, který odvádí radon mimo základy domu.
Všemu tomu konání by mělo nejlépe předcházet měření koncentrace radonu v podloží a určení její hodnoty dle radonového indexu. Například střední naměřená hodnota je, dle vyjádření odborníků, u nás zcela běžná praxe.
Stavba začíná
Pokud je základová deska připravena, může začít založení a vyzdívání cihel. Po přeměření obvodu desky digitálním nivelačním přístrojem se po penetraci pokládají asfaltové izolační pásy zamezující vzlínání vlhkosti z betonové konstrukce základové desky do obvodového zdiva. Asfaltové pásy – například hydroizolace od firmy Dehtochema, mohou být vyztuženy speciální hliníkovou vložkou, která tvoří další stupeň radonové ochrany – např. modifikované 4mm pásy Radonelast. Teprve na tyto pásy se klade tenká vrstva zakládací malty, do které se po zavadnutí položí první vrstva zdiva. Zaměření se provádí až po natavení izolačních pásů na podklad v místech stěn.
Při zakládání zdiva, jehož přesnost je při současných přesných broušených keramických blocích nesmírně důležitá, se používají zakládací sady. Mnohé firmy nabízí speciálního zakládacího technika anebo proškolení na zakládání (Wienerberger), takže skutečně nejde o nic, co by stavebník používající moderní zdicí materiály měl podcenit.
6 kroků při zakládání zdiva |
|
1. Při nivelizaci se určí pomocí laseru nejvyšší bod základů. Z tohoto bodu se pak vychází při zakládání první vrstvy cihel. 2. Dva měnitelné přípravky vyrovnávací soupravy se pomocí stavěcích šroubů nastaví do výšky určené nivelačním přístrojem, zároveň se podle tloušťky stěny nastaví i požadovaná šířka maltového lože a zkontroluje se vodorovná poloha vodicích lišt. 3. Po nastavení obou přípravků soupravy do roviny se může začít s nanášením a urovnáváním maltového lože. Přitom je třeba také dbát na správnou konzistenci zakládací malty. 4. Po nanesení se malta urovná tím způsobem, že se hliníkovou latí malta stahuje až do úrovně vodicích lišt přípravků. 5. První vrstva cihel se ukládá přímo do maltového lože. Zdění obvodových stěn se začíná v rozích osazením rohových cihel. Pravidla zdění jsou stejná jako u systému P+D – pero a drážka. 6. Podél zednické šňůry se následně ukládají jednotlivé cihly první vrstvy, které se urovnají v obou směrech pomocí gumové paličky a vodováhy. Osazované cihly by mělo být možné pohodlně vyrovnat, nesmí se přitom příliš vtlačovat do malty. V případě, kdy je už malta příliš tuhá, je možné na povrch přidat vrstvu malty pro tenké spáry. |
Už jste viděli? VIDEO: Jak na založení první řady zdiva
Text: Petr Saulich | Foto: archiv firem
