Zateplení domu v ceně zdiva

Stavba

Fotogalerie:

Spotřebu tepla ovlivňuje především tepelná ztráta budovy, tedy řešení její obálky. Logicky nejčastější rada zní – izolovat! U starších objektů to znamená lepit, plnit, vrstvit. Pro novostavby však dnes existují technologie, které to zvládnou i bez balení „do svrchníků“.

Nedávný průzkum výhodnosti a návratnosti zateplování (řeč je o dodatečném zateplení) objektů ukázal, že více než 90 % majitelů domů sice považuje tuto investici za výhodnou, přesto jich ještě téměř 42 % žije v neizolovaných objektech. A více než pětina (21 %) dokonce o zateplení zatím neuvažovala. To vše v době, kdy se spotřeba na vytápění stala už i státem sledovaným ukazatelem.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Diskuse na téma zateplovat (jak a čím) nebo nezateplovat rozdělila i odborníky. Zatímco jedni kategoricky tvrdí „ano“, druzí přihlížejí i k dalším aspektům. V žádném případě nezpochybňují zateplení jako takové, pouze polemizují o jeho efektivitě. Důvod? Hodnota sledovaného tepelného odporu (R) je nepřímo úměrná tepelnému toku, pronikajícímu obvodovou zdí o ploše 1 m² při rozdílu teplot vnitřního a vnějšího vzduchu o 1 °C.

Podle hodnot, které pak R udává, lze vypočítat, kolik tepla se skrz obvodové zdi ztrácí. Zvyšování tepelného odporu zvyšuje náklady na zateplení (více vrstev nebo silnější vrstva, případně „výkonnější“, tzn. dražší izolant). Optimální způsob dodatečného zateplení, zahrnující technologii montáže, materiál i tloušťku izolační vrstvy, musí vždy vycházet z přesných výpočtů. Existuje však hranice ekonomické výhodnosti a rozhodně zde neplatí přímá úměra – čím více (izolantu, vrstev), tím lépe.

Náročná dvojrole

Hraje ji technické a materiálové řešení zdicího prvku + tepelná izolace, což ve výsledku stanoví parametry stavební konstrukce jako celku. Vlastnosti obou vstupních materiálů fungují samostatně a zároveň se vzájemně doplňují a podporují. V souvislosti s volbou zdiva (např. pálená keramika s dutinami vyplněnými minerální vatou nebo polystyrenem) se sleduje hodnota tepelného odporu R a součinitele prostupu tepla U. Tepelný odpor R vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo v jednotkách m²K/W. Hodnota udává, jak velká plocha materiálu s určitou tloušťkou je nutná k přenosu tepelné energie 1 wattu při rozdílu teploty 1 K (kelvin) mezi teplou a studenou stranou. Čím vyšší je R, tím lépe materiál izoluje. U pak značí součinitel prostupu tepla a jde vlastně o převrácenou hodnotu R. Stanoví, kolik wattů projde plochou 1 m² stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin. Čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem.

Obvyklé věci v nezvyklém spojení

Výrobci stavebních systémů naštěstí vymysleli a zdokonalují zdicí komponenty (opět hovoříme o novostavbách), které se o energetické úspory umí postarat „samy od sebe“. Trendem jsou jednovrstvé konstrukce (bez nutnosti zateplování), upravují se rozměry stavebních bloků, mění se počet i uspořádání dutin (cihly Porotherm, Heluz aj.), zvýšila se přesnost zdění (broušené povrchy), používá se zdění na tenkou spáru pomocí lepidel a montážní pěny. Za pálenou keramikou rozhodně nezaostávají ani tvárnice Liapor, kvádry KMB Sendwix nebo Thermoblock.

Nadívané teplo

Přísné požadavky na tepelněizolační vlastnosti obvodových konstrukcí zajišťují keramické zdicí prvky s integrovanou minerální izolací. Koeficient prostupu tepla U stěnou z cihel Porotherm T Profi (Wienerberger) se tak pohybuje v hodnotách od 0,15 do 0,23 W/(m²K) podle tloušťky zdiva, což s rezervou vyhovuje zpřísněným požadavkům na obálku budov. Hodnoty prostupu tepla pro zdivo tloušťky 50 a 44 cm bezpečně splňují limity pro výstavbu pasivních domů (Porotherm 50 T Profi: U = 0,15, Porotherm 44 T Profi: U = 0,17 W/(m²K)). Pro nízkoenergetické domy lze rovněž s rezervou použít cihly Porotherm T Profi tl. 38 cm (U = 0,20) a tl. 30 cm (U = 0,24 W/(m2K)). Alternativu představují cihly Heluz Family 50 2in1 (plněné polystyrenem) se součinitelem prostupu tepla U = 0,11 W/m²K (doporučené hodnoty U pro vnější stěny pasivních domů uvádí hodnoty intervalem 0,18–0,12 W/m²K).

Oprávněné místo zde mají rovněž lehké pórobetonové tvárnice Ytong (Xella), používané ke stavbě nízkoenergetických domů bez nutnosti zateplení (součinitel prostupu tepla U = 0,18 W/m²K). Opomenout určitě nelze sendvičové dřevostavby, dutinové tvarovky z expandovaného polystyrenu vylévané betonem (ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací může dosáhnou R = 3,5–5 m²K/W), dřevoštěpové či štěpkocementové tvarovky a desky s vloženou izolací (systém Velox) a tak lze ve výčtu moderních a osvědčených zdicích komponentů pokračovat.