Právě těmito aspekty se totiž zabývala Studie akumulačního potenciálu cihelného zdiva ke zmenšení energetické náročnosti rodinného domu a zajištění tepelného komfortu, kterou v červnu 2016 vydalo Centrum stavebního inženýrství, a. s., Praha.
V rámci této studie byly porovnávány čtyři tvarově a velikostně totožné domy: dva z cihel značky Porotherm o různých tloušťkách tepelné izolace (konkrétně to byl typový rodinný dům Wienerberger Pýthie) a jim z pohledu tepelné izolace odpovídající dvě dřevostavby z konstrukčního dřeva, tepelné izolace a záklopů z desek na bázi dřeva. Srovnávacím kritériem byla celoroční spotřeba tepla na vytápění a počet dnů, kdy vnitřní teplota vystoupí nad úroveň 27 °C, kdy začíná podle návrhové normy stav nepohody.
Celoroční tepelná pohoda
Ze studie vyplynulo, že příjemné celoroční vnitřní prostředí při minimálních výdajích za zimní vytápění a bez potřeby letního chlazení lze realizovat jen v domech, které souběžně splňují tyto podmínky:
a) jsou dobře tepelně izolovány vůči působení vnějšího prostředí, a to včetně zeminy pod stavbou;
b) jejich obvodové i vnitřní stěny, strop, střecha a podlaha mají vysokou schopnost akumulovat teplo a tudíž stabilizovat vnitřní teplotu.
Podívejme se tedy na charakteristiku jednotlivých druhů staveb prizmatem těchto požadavků.
Dřevěné domy
Dřevo patří mezi nejstarší stavební materiály. V době mnoha moderních stavebních materiálů a technologií je ale motivace k jejich budování trochu jiná než v minulých staletích. Jedním z důvodů je především suchá montáž a rychlost výstavby. Nejvíce času zabere příprava a realizace betonové základové desky. Nejrychleji pak vyroste rodinný dům montovaný z prefabrikovaných stěnových panelů či moderní srub.
Zároveň má ale tento typ staveb také pár slabin, které je nutné vést v patrnosti. Je to například náchylnost konstrukcí k poškození dřevěných částí ve špatných podmínkách. Dřevěné stěny je třeba důsledně oddělit od zemní vlhkosti a zabránit jakémukoli zatékání – střechou, instalacemi, detaily nezakrytých stěn atp.
Dřevo je prodyšné, proto je nutné počítat s rizikem kondenzace vlhkosti ve stěnách. Část vlhkosti dřevo absorbuje a zase uvolní, větší objem vody by ovšem mohl být kritický. Z požadavků platné normy ČSN 73 0540-4 a ČSN EN ISO 6946, které stanovují součinitel prostupu tepla konstrukcí, vyplývá, že pro běžné jehličnaté řezivo bez zateplení vychází tloušťka stěny cca 60 cm. V těchto dimenzích se ale „roubenka“ stává prakticky nerealizovatelnou. To vede k sendvičovým konstrukcím, kde je stěna složena z různorodých materiálů, včetně chemických látek, a z neprodyšné izolace.
Ekologii ale nyní nechme stranou. Z výše zmíněného úhlu pohledu mohou být problémem malé tepelněakumulační schopnosti těchto dřevěných konstrukcí. Prostor dřevostavby se rychle vytopí, ale stejně tak rychle vychladne. Tomuto typu staveb tedy chybí to, co citovaná studie považuje za významné (viz bod b) – tepelná setrvačnost tlumící prudké teplotní výkyvy. Z výsledků studie vyplývá, že jestliže se v zimě v dřevostavbách netopí průběžně, lze na vnitřním povrchu stěn zaznamenat teplotní amplitudy, tedy výkyvy. Udržení stabilního klimatu uvnitř dřevostavby v létě pak většinou vyžaduje využití klimatizace.
Zděné domy
Také cihly patří mezi materiály nejstarší a zároveň moderní. Podle řady studií, včetně té v úvodu citované, jde o materiál schopný vyhovět i budoucím vysokým nárokům na tepelnou izolaci staveb, které vejdou v platnost od roku 2020. Moderní cihelné bloky mají oproti tradičním plným páleným cihlám celou řadu lepších užitných vlastností. Na trhu jsou moderní tvárnice s integrovanou tepelněizolační vrstvou, které umožňují stavbu domu bez vnějšího zateplení. Uvnitř domu je pak příjemné a zdravé klima.
Pokud jde o tepelněizolační a akumulační vlastnosti, citovaná studie uvádí: „Akumulační schopnost cihelného zdiva je tak velká, že se vliv periodicky kolísající venkovní teploty při nepřetržitém vytápění uvnitř vůbec neprojeví.“ Dům z termoizolačních cihel použitých i na vnitřní stěny, podlahy, stropy a střechu pod obytným podkrovím si v průběhu roku drží stabilní a příjemnou vnitřní teplotu. Těžký dům také nabízí zhruba dvojnásobek času k překonání hrozby zmrznutí vodovodních rozvodů v případě výpadku dodávky tepla ve srovnání s domem z lehkých konstrukcí a současně i dvojnásobek času, než výpadek topení pocítí obyvatelé domu.
Studie prokázala, že těžké domy mají stálejší vnitřní teplotu i v létě, a tudíž se nepřehřívají, nebo podstatně méně než lehké stavby. Proto se obvykle obejdou dodatečného chlazení.
Zdroj:
Studie akumulačního potenciálu cihelného zdiva ke zmenšení energetické náročnosti rodinného domu a zajištění tepelného komfortu jako výhody ve srovnání s lehkou konstrukcí (dřevostavbou totožného rodinného domu), Centrum stavebního inženýrství, a.s., Praha 2016.
Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem
