Předchozí část seriálu najdete zde.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) měří ionizaci vzduchu a umělou produkci iontů ionizátory již dlouhá léta. Vychází přitom ze znalosti ionizace vzduchu v čisté přírodě a hodnoty tomuto stavu odpovídající považuje za ideální. Při dlouhodobé nebo trvalé expozici by se koncentrace lehkých záporných iontů v místnosti měla pohybovat v hodnotách okolo jednoho tisíce na cm3 vzduchu a neměla by dlouhodobě překročit 5 tisíc v cm3 vzduchu.
Počet negativních kyslíkových iontů okolo nás |
|
Čím více je prostředí umělé (koncepčně i materiálově), tj. ve městech, v jednotlivých budovách, tím významně klesá počet iontů. Příčinou je nesprávně navržené spolupůsobení elektrických a elektromagnetických vlastností jednotlivých stavebních materiálů stejně jako nevhodně navržená celková koncepce objektů a vnitřních prostor. Město: 0–400 iontů na cm3 Zdroj: www.home3.cz |
Zeptali jsme se na podrobnosti: Co je to elektroiontové mikroklima?
„Naše ovzduší je neustále více či méně ionizováno. Znamená to, že obsahuje určité kvantum volných atmosférických iontů. Ionty jsou elektricky nabité molekuly, části molekul či molekulární shluky, vzniklé ionizací plynných složek atmosféry. K ionizaci je třeba ionizační energie. Na zemském povrchu působí její zdroje neustále, proto je v přírodě ovzduší v každém okamžiku ionizováno.
Na tento stav je člověk dlouhodobě adaptován. Pro pocit komfortu prostředí je určitý počet atmosférických iontů nezbytný. Čím více je ovzduší znečištěno, tím více lehkých – a pro člověka žádoucích – iontů se mění na střední a těžké ionty a tím vlastně zaniká. Počet lehkých iontů je tedy ukazatelem čistoty vzduchu.
Při umělé ionizaci vzduchu (tj. při použití ionizátoru) dochází k tomu, že více iontů „obalí“ více nečistot, vzniknou tak těžké ionty, které díky větší hmotnosti rychleji sedimentují a vzduch se tak čistí. V ovzduší se ionty pohybují rozdílnou rychlostí. Čím menší ionty, tím rychlejší pohyb. Čím rychlejší pohyb, tím větší riziko zániku. Záporné ionty jsou menší než kladné, snadněji tedy zanikají.
Tím, že ionty stále zanikají a vznikají nové, udržuje se v ovzduší jejich určitá koncentrace. Na koncentraci atmosférických iontů má vliv atmosférický tlak, množství srážek, teplota a vlhkost vzduchu i jeho proudění. Zatímco vyšší vlhkost vzduchu znamená nižší ionizaci, vyšší teplota znamená více atmosférických iontů. Zvláštním případem pak jsou bouřky. Lidé, kteří jsou citliví na změny počasí, vnímají vlastně měnící se koncentrace vzdušných iontů. Reagují například bolestmi hlavy, kloubů, jizev, případně změnami nálady a poruchami spánku.“
Jak toto klima mohou ovlivnit stavební materiály?
„Nejmenší vliv na celkovou koncentraci atmosférických iontů ve vnitřním prostředí mají objekty z přírodních materiálů (dřevo, cihelné zdivo). Ionizaci vzduchu v interiéru značně negativně mění železobetonové zdivo panelových domů. Pro udržení nezbytné koncentrace iontů je v nich obzvlášť důležité větrání. Krajním případem jsou panelové objekty bez možnosti přirozeného větrání s klimatizací. V takových domech je koncentrace iontů v ovzduší velmi malá a pro komfort prostředí se doporučuje obnova ionizace vzduchu pomocí ionizátorů uměle.“
Jaký vliv má chování obyvatel bytu?
„Největším nepřítelem přirozené ionizace vzduchu je kouření. Cigaretový dým je aerosol mnoha chemických látek, hlavní složkou je dehet. Mikroskopické kapičky dehtu mají mimořádnou schopnost vázat na sebe lehké záporné ionty a ve velkých kvantech způsobují jejich zánik.
Druhým nepřítelem ionizace vzduchu je dlouhodobý pobyt více lidí v nevětrané místnosti. Lidé pak mají pocit „vydýchaného vzduchu“ a „nedostatku kyslíku“. Ve skutečnosti se jedná o nedostatek lehkých záporných iontů.
Třetím nepřítelem je úprava vzduchu klimatizací, kdy se vzduch filtruje, vlhčí a dopravuje v potrubí často na značně vzdálená místa. Míst, kde mohou lehké ionty zaniknout, je tedy mnoho.
Dalším činitelem, který ovlivňuje okamžitou ionizaci vzduchu v bytě, je provoz televizní a počítačové obrazovky, které se podílejí na rychlejším zániku lehkých iontů.“
Odborník: MUDr. Ariana Lajčíková, CSc. |
|
|
Bývalá vedoucí odborné skupiny fyzikálních faktorů a techniky prostředí v Centru hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu (SZÚ Praha), v současné době samostatný odborný pracovník tohoto pracoviště. Absolvovala Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy (LFHKU Praha), získala atestaci v hygieně a epidemiologii a titul CSc. za obsáhlou vědeckou studii o vlivu klimatizovaného prostředí na zdraví. Dlouhá léta se věnuje problematice ionizace ovzduší. Vzdušné ionty měří na pracovištích, v bytech a také v jeskyních užívaných ke speleoterapii.Text: Vlastimil Růžička, Foto: Archiv, Shutterstock.com
