-u.jpg)
Celoročně užívané zimní zahrady vyžadují kvalitní základovou plochu, konstrukci, opláštění i zastřešení, efektivní stínění, vytápění, odvětrání a další náležitosti. Přirozené oslunění terasy se totiž přes den i během roku výrazně mění a je třeba kalkulovat s dispozicemi domu, se vzrůstem a rozmístěním okolních stromů, se vzdáleností a výškou okolní zástavby a s mnoha dalšími aspekty.
Ladění s domem
Umístění, tvar, výška a velikost zimní zahrady by měly konvenovat s celkovým stylem domu a také zahrady. Většinou se staví obdélníkový nebo čtvercový půdorys, zajímavé mohou být i pěti- a víceúhelníky.
Berte vždy v potaz orientaci vůči světovým stranám. Kupříkladu orientace k severu přináší celoročně nejmenší solární (tepelné) zisky. Na jedné straně výhoda, neboť v létě interiér netrpí přehříváním, v zimních měsících je však třeba počítat s většími tepelnými ztrátami. Opačná orientace zase klade požadavek na efektivní stínění a větrání (případně chlazení), přinese však nezanedbatelné tepelné zisky, což se může kladně projevit v energetické bilanci objektu jako celku. Východní strana podle odborníků svědčí rostlinám, okna směrem k západu prodlužují den, žádají si však rolety či žaluzie…
Základní požadavky |
| Z funkčního hlediska se doporučuje rozčlenit zimní zahradu do tří prostorových zón – odpočinkové, vegetační a komunikační. Má-li mít přístavba nějaký smysl, pak by její celková plocha měla mít alespoň 15 m2, hloubka minimálně 2,5 m a výška 3 m (do takto velkého prostoru se vejde sezení). Významnou roli zde pochopitelně hrají všechny pevné (neotvíravé) i pohyblivé plochy (tzv. francouzská okna, balkonové dveře, odsuvné stěny) obvodu, které spojují zimní zahradu s okolním prostředím – s navazující venkovní terasou nebo volným vstupem do zeleně. |
Na pevných základech
Přístavba skleněného pokoje je sice také stavbou, většinou ale vzhledem k rozměrům netřeba stavební povolení. Je bezesporu výhodnější objednat si výrobu tzv. na klíč, finální montáži ovšem musí předcházet zhotovení základové desky, vyvýšené nad úroveň terénu a vybavené systémem pro odvod srážkové vody a vlhkosti z tajícího sněhu.
Základová deska bude tvořit pevnou a rovnou podlahu, její tloušťku (výšku) a také finální vrstvu (keramická dlažba, beton, stěrka, dřevo) je vždy dobré projektovat s perspektivou případného využití podlahových konvektorů (rozvodů elektrického nebo teplovodního podlahového topení), které se postarají o vytápění, ale hlavně budou bránit kondenzaci vlhkosti na plochách obvodového pláště. Samozřejmostí je tepelná izolace a hydroizolace.
Obvodové konstrukce
Nejčastěji používanými materiály na nosné profily jsou (stejně jako u fasádních či střešních oken) plast s ocelovými výztuhami, hliník, dřevo s povrchovými úpravami a jejich kombinace. Upřednostnit to či ono řešení v podstatě nelze, každé disponuje určitými výhodami, každý však má i své „mouchy“.
Konstrukci v podstatě tvoří rámy ze vzájemně propojených profilů (většinou tedy nejde o samonosnou konstrukci) s pevnými nebo otevíravými (otočnými, posuvnými, vyklápěcími) prosklenými plochami. Výrobců profilů je skoro tolik jako výrobců oken, za zmínku však rozhodně stojí třeba profily značky Deceuninck, uvést lze i Proplast K, Alusystem nebo Stavo-plast.
Mýty a pravda reklamních sloganů
Někteří výrobci PVC profilů se honosí tím, že nabízejí výhradně výrobky třídy A, což značí odolnější materiál, větší pevnost i odolnost proti popraskání a lepší výkon. Pravda však je, že klasifikace okenních profilů do tříd A, B a C nemá žádný podstatný vliv ani na pevnost, ani na životnost nebo izolační vlastnosti. Norma ČSN EN 12608 sice klasifikuje tloušťky pohledových (vnějších) stěn do tříd A, B a C, ale vysloveně uvádí, že roztřídění profilů do těchto kategorií není určeno k naznačení rozdílů v kvalitě profilů či funkčnosti oken. Při výběru kvalitních oken je tudíž vhodnější sledovat především koeficienty tepelné prostupnosti (Uw – celým oknem, Uf – rámem, Ug – zasklením), zvukovou průzvučnost, odolnost proti zatékání, těsnost oken, typ a kvalitu zasklení.
PVC profily s recyklovaným jádrem
Z tvrzeného PVC se ve stavebnictví vyrábí armatury, desky, spojovací materiál, ale i okenní a dveřní profily. Jde zhruba o 60 % celosvětové produkce PVC.
Právě okna a dveře z PVC profilů velmi dobře izolují, snižují energetické náklady, nevyžadují žádnou náročnou údržbu, tlumí hluk přicházející z exteriéru. Výhodou je i pestrá barevná škála. Ovšem používání tzv. prvomateriálu s sebou nese značnou ekologickou stopu, primárním zdrojem pro výrobu PVC je totiž ropa. Naštěstí jsou na trhu firmy, které k výrobě používají recykláty. Znovuvyužívání PVC je i jedním z cílů Evropské unie. Nařízení prosazují větší objem použitého PVC v celkových objemech výroby této suroviny. Dobrovolná iniciativa Vinyl Plus (www.vinylplus.eu), která sdružuje všechny evropské výrobce PVC, si stanovila cíl recyklovat 800 tisíc tun PVC ročně až do roku 2020.
Jaké zvolit zastřešení
Minimální sklon střechy zimní zahrady by měl být 7°, nejlépe alespoň 10°, samozřejmostí je funkční okapový systém se žlaby, svody a dalšími nezbytnostmi a také kvalitní izolace ve styku zdiva a přistavěné střešní konstrukce. Nejčastěji projektovaným tvarem je střecha pultová, nabízejí se však i jiné možnosti.
Důležitým kritériem zastřešení je výběr pevného rámu a skla. Spodní tabule dvoj- nebo trojskla by tedy vždy měla být doplněna bezpečnostní fólií, která zajistí celistvost materiálu i při pádu předmětu (větev, uvolněná střešní taška aj.) na střechu zahrady. Horní vrstva zasklení by pak rozhodně měla být z tvrzeného skla, v krajním případě z velmi pevného drátoskla. Skrz střechu pochopitelně proniká nejvíce slunečních paprsků a je třeba uvažovat o jejich eliminaci.
Plošné zatížení |
|
K výhodám prosklené střechy patří kromě jiného i hvězdná obloha, uklidňující dešťové staccato a dostatek slunečních paprsků i v mrazivých dnech. Problémem však může být těžká sněhová duchna. Tady pak končí romantika a nastupuje přesný výpočet tzv. plošného zatížení střešní konstrukce. Figurují v něm hmotnost zasklení a rámů + hmotnost sněhové vrstvy (příklad: 20 cm vysoká vrstva sněhu vytvoří na ploše 1 m2 skleněné střechy zatížení 250 N – zhruba 25 kg). Statický výpočet dimenze nosníků vychází z plošného zatížení. Zásadní roli hraje velikost, skladba a hmotnost skleněných tabulí. Varianta: dvojsklo 6,4 – 12 – 6 (vnější sklo 6 mm, distanční rámeček o šířce 12 mm, vnitřní bezpečnostní sklo 6,4 mm), nebo jiné řešení: 6 mm conexu (vrstvené sklo ze dvou či více vrstev čirého, barevného nebo reflexního skla float s jednou nebo více vrstvami polyvinylbutyralové fólie) a 5–6 mm planibelu (průhledné sklo probarvené v hmotě). Zasklení dvojsklem o tloušťce 12 mm tedy může dosáhnout hmotnosti až 50 kg/m2! |
Prostup slunečního záření
Tím nejdůležitějším na prosklené ploše je samozřejmě sklo s jeho technickými vlastnostmi. Běžné trojsklo propustí méně slunečního záření než dvojsklo. Vzhledem k velkoplošnému prosklení zimních zahrad nelze v žádném případě kalkulovat s regulací potřebných či žádoucích a nežádoucích „dávek“ slunečního záření výhradně větráním a stíněním. Zasklení jako takové propouští velké množství sluneční energie (90–30 %). Prostup této energie lze snížit právě výběrem vhodného skla, ale vždy za cenu zhoršení prostupu světla. Chcete-li docílit obojího efektu, je vhodné poohlédnout se mezi výrobci izolačních trojskel.
Cíleně regulovaný stín |
-u_188x139.jpg) Stínění vyžadují zejména zimní zahrady s jižní a západní orientací. Nezbytným vybavením prosklených ploch jsou tedy žaluzie nebo rolety, které kromě ochrany před sluncem garantují i nezbytnou intimitu obyvatel domu a podílejí se i na akustické izolaci interiéru. Na trhu dnes najdete třeba screenové rolety ze skelného vlákna (brání pohledu dovnitř při nerušeném pohledu ven). Při výběru se zajímejte o hustotu a propustnost materiálu, což je jinak řečeno zmíněná průsvitnost a neprůhlednost (a naopak) a pečlivě zvažte i způsob ovládání, manipulace a regulace. Na výběr jsou i chytré systémy s možností programování nebo dokonce se světelnými čidly. |
„Skleník“ potřebuje vzduch
Máte-li jasno ve všech výše uvedených kritériích, je třeba vyřešit i způsob otevírání oken, bezbariérový vstup i výstup ze zimní zahrady, což dává možnost efektního a efektivního propojení interiéru s exteriérem.
Tuto službu skýtají posuvné systémy – posuvně-sklopný (sklopně-odsuvný) a zdvižně-posuvný. V prvním případě se manipulací s ovládací klikou křídlo o několik centimetrů odsune od rámu a kolečka v kolejnicích (zapuštěná do podlahy a zavěšená na kolejnici pod stropem) je odvezou stranou. Stejnou klikou ovládáte i vyklopení okna pro ventilaci.
Pohodlnější z hlediska ovládání jsou pak zdvižně-posuvné dveře, jež se po mírném nadzdvihnutí snadno dají do pohybu. Přirozené větrání zajistí proudění vzduchu pomocí komínového efektu (dole vstupuje studený vzduch, který se zahřeje a stoupá vzhůru, kde vychází ven). O nucené větrání se postarají odvětrávací systémy zabudované v okenních rámech, ventilátory či složitější vzduchotechnika.
Je vhodná klimatizace?
Prostředí, v němž člověk žije, by mělo splňovat určité požadavky. K těm zásadním patří také vzduch optimálních parametrů (teplota, vlhkost, čistota, proudění, tlak). Efektivní větrání, tedy přívod čistého vzduchu do interiéru, má na starosti vzduchotechnika, vlastnosti vzduchu upravuje klimatizace. Klimatizace je tedy systém vzduchotechniky, vytápění a chlazení spojený do jednoho celku.
Vytváření správného klimatu vnitřního prostředí ovlivňují tři veličiny: teplota, relativní vlhkost a průtok vzduchu. Za optimální komfort se považuje rozmezí teplot 21 až 24 °C, relativní vlhkost od 35 do 65 % a rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,15 m/s. Kýženého stavu lze docílit jedině pomocí klimatizace. Na vnitřní klima působí také další vnitřní vlivy, k nimž patří osoby, vybavení, zařízení, spotřebiče, osvětlení a v zimních zahradách také zeleň.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce
