Celoskleněné stěny dnes nahrazují celé obvodové stěny. Mohou být zabudované „napevno“, v kombinaci s posuvnými plochami, s vsazenými otočnými dveřmi apod. Zimní zahrady se mohou stát přímou součástí obývacích pokojů a dalších obytných místností či střechami nad vnitřním bazénem. K vytvoření klimatické pohody v obytné zimní zahradě dnes mohou přispívat i nejrůznější čidla, počítačové programy, programovací a dálkově ovládaná zařízení. V každém případě jde vždy o velmi atraktivní a uživatelsky příjemnou součást bydlení v rodinném domě.
Zimní zahrada – nedílná součást domu
Sem tam si ještě lze vyslechnout názor, že zimní zahrada je vlastně takový skleník s nábytkem. Skutečnost je však diametrálně jiná, jejich poslání se v mnohém liší.
U nových rodinných domů se zimní zahrady řeší už od projektu, protože se stávají přirozenou součástí domu. Architekti jsou v tomto smyslu velice vynalézaví: prosklené útvary vybíhají například z roviny stěny, ve svislém řezu mají tvar lichoběžníku, v půdoryse obdélníku. S oblibou také tvoří roh budovy. V půdorysu jde o víceboký hranol, posazený na nároží domu. V horní části se sbíhá do jednoho bodu – špičky, která je ve svislé ose celé konstrukce zimní zahrady. Mohou být také různým způsobem zapuštěné do hmoty domu, prosklená může být celá fasáda, její část, vnější nebo vnitřní nároží stavby.
Pravidla pro přístavbu
U starších rodinných domů je stavba, resp. přístavba zimní zahrady poněkud složitější. Jde především o to, že tato přístavba výrazně změní vzhled domu. Na druhou stranu platí také určitá pravidla, například pro orientaci ke světovým stranám atd.
Dalším velkým problémem přístavby zimní zahrady je její napojení na stávající stavbu. Při nesprávném provedení se mohou vytvořit trhliny a dojít k narušení konstrukce zimní zahrady i poškození obvodového pláště domu. Nejedná se totiž „jen“ o napojení svislých konstrukcí, ale i o vybudování základů, které budou stabilitu svislých konstrukcí zajišťovat. Pokud tuto otázku podceníte, bude terén pod oběma stavbami pracovat jinak a k poruchám napojení bude docházet neustále.
V každém případě by se volba konstrukce a technologie napojení na obvodovou konstrukci domu měla odvíjet od tohoto problému a při jeho řešení se vyplatí obrátit se na statika. Odborníci dokonce doporučují postavit „hrubou“ stavbu zimní zahrady a nechat ji rok si „sednout“ (vysychání základů, sedání si půdy apod.) a teprve pak ji propojit s domem. Přístavbou zimní zahrady se také významně změní teplotní poměry na vnější straně obvodové konstrukce domu (a následně i v interiéru), ale i vlhkostní poměry a zatížení pod přístavbou.
Ať už provedete základy jakoukoli technologií, vždy by se měla mezi založením původního domu a založením zimní zahrady zachovat dilatační spára o šířce cca 2–3 cm, která umožní tlumit třecí plochy mezi oběma objekty. Pro eliminaci rozdílné roztažnosti materiálů mají výrobci celou řadu řešení a uzpůsobení – například používají gumové profily, které výkyvy konstrukce tlumí apod. Spolupráce s architektem nebo stavařem je proto důležitá již od samotného nápadu, jedině tak vznikne kvalitní funkční prostor.
Jedinečné kvality zimním zahradám a proskleným stěnám přidávají posuvné systémy, které umožňují odsunout širokou skleněnou plochu a vytvořit volné propojení mezi interiérem a exteriérem domu. Existuje řada konstrukčních řešení, nejatraktivnější jsou ty bezbariérové s vodicím mechanismem zapuštěným do podlahy a stropu. Vyžadují však pečlivou projektovou přípravu.
| Konstrukční systémy zimních zahrad |
| Rozhodující roli hraje volba materiálu na rámy a nosné prvky. Seřadili jsme je od těch nejlevnějších, ale ne vždy nejjednodušších až po ty nejdražší: 1. ocelové s vnějším obkladem a lepeným zasklením 2. dřevěné s kvalitním oplechováním 3. plastové 4. hliníkové 5. dřevěné s hliníkovým vnějším pláštěm |
Prosklení a zastřešení
Při rozhodování o podobě zimní zahrady hraje roli i rozhodnutí, zda zvolit plné nebo jen částečné prosklení. Zimní slunce je nízko a do zasklené části vstupuje svislými stěnami, zatímco v létě pálí především střechou a může dojít k velkému přehřívání. Využití stínicí techniky na svislé steny je poměrně jednoduché a běžné, stínění skleněné střechy však představuje problém. Doporučuje se střecha se stejnou nebo obdobnou krytinou, jakou má původní dům. Taková přístavba do architektury domu navíc lépe zapadá.
Pokud chcete využívat zimní zahradu jako ryze obytný prostor, určitě nešetřete na tepelněizolačním skle. I když rozdíl ceny oproti standardním dvojsklům je minimálně dvojnásobný, v celkové ceně zahrady to přináší zhruba 15–20% navýšení. Na ochranu před letním sluncem a přehříváním interiérů lze využít protisluneční skla.
Použití vrstvených skel přispívá ke zvýšení bezpečnosti proti vloupání, snižuje riziko poškození majetku nebo poranění osob úlomky skla. Při stavbě zimní zahrady je možné použít i jiné druhy zasklení, třeba skla s dekorem, neprůhledná, nebo plastové výplně ve spodní části prvků. Například polykarbonátové desky se vyznačují velmi dobrou tepelnou izolací, vysokou nárazovou houževnatostí, optimální propustností světla a slunečního záření. Jsou stabilizovány a odolávají povětrnostním vlivům a UV záření. Podobně jako u skel rozlišujeme polykarbonáty s probarvením ve hmotě a polykarbonáty s reflexní vrstvou.
| Protisluneční skla |
| Výrobci nabízejí dva typy: ▪ skla s absorpční charakteristikou – například skla Planibel, pohlcují sluneční záření, jsou probarvená ve hmotě v barvách bronz, zelená, šedá ▪ skla s reflexní a absorpční charakteristiko – například skla Stopsol a Solarbel, odrážejí a pohlcující sluneční záření, v barvách čirá, bronz, šedá, zelená |
Prosklení a vnitřní klima
Přistavěná zimní zahrada (oddělená od původního domu stěnou s dveřmi) působí jako zateplující prvek, zejména je-li orientovaná delší stěnou na jižní či západní stranu. Pro vyšší zeměpisné polohy, kde je sice hodně slunných dní, ale nižší teploty, se dokonce doporučuje.
Naopak pokud je zimní zahrada (nebo velká prosklená plocha) přímo integrovaná do obytného prostoru, je třeba počítat s možnou tepelnou ztrátou, ale zároveň i se solárními zisky a s přehříváním, a to jak v zimě, tak v létě. Výrazně se podílí na celkové energetické bilanci domu, zejména u energeticky pasivních domů, ovlivňuje řešení vytápění i chlazení a větrání (klimatizace).
Text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
