Hlasujte: Jakým způsobem máte zateplený dům? A) Kontaktní izolace 50% B) Provětraná fasáda 50% Jedním z míst, kde se o teplo a energie bojuje nejintenzivněji, jsou vnější stěny. Energetická ochrana fasády přitom může mít různé podoby a k dispozici jsou také různá technická řešení.

Poradna na Dumabyt.czOpatření, která mají zlepšit energetickou bilanci domu, míří nejčastěji na jeho obvodové stěny, kudy uniká nejvíce tepelné energie. Ty lze izolovat z vnitřní nebo z vnější strany, doporučuje se přitom ve většině případů druhá varianta. Vnitřní zateplení totiž přináší více nevýhod než výhod. Především je to riziko kondenzace vlhka uvnitř stavby, což znamená řadu následných problémů, jako je vznik plísní, hniloba dřeva nebo narušování materiálu stěny.

Také pak do­chází k značnému poklesu tepelné kapacity místnosti. Ale ani fakt, že se dodatečnou vnitřní izolací zmenší vnitřní prostor, není zanedbatelný. Tento princip se proto uplatňuje převážně v historických stav­bách, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.

Aktivní ochranná fasáda z umělého kamene pomocí komínového efektu udržuje a ozdravuje plášť domu (NOVABRIK).

Nejběžnější je kontaktní izolace

Tepelněizolační ochrana se proto orientuje většinou na vnější stranu obvodových zdí, kde se otevírá škála mnohem efektivnějších typů zateplení a úpravy vzhledu stěn. Nejrozšířenější jsou kontaktní zateplovací systémy s izolantem s polystyrenu nebo minerálních vláken. Jejich použití má v řadě evropských zemí více než třicetiletou tradici a úspěšně se díky nim dosahuje snížení tepelných ztrát staveb. Ochrana před přehříváním konstrukce v létě i před promrzáním v zimních měsících přispívá jak ke zvýšení stability domu, tak k celkové vyšší tepelné pohodě pro jeho obyvatele.

Polystyrenové desky se lepí s pomocí tmele přímo na obvodovou stěnu domu (SIG CZECH).

Polystyren i minerální vlna

Při aplikaci kontaktního systému se nejčastěji používají dva klasické izolační materiály - polystyren a minerální vlna. V případě polystyrenu se desky lepí pomocí tmele přímo na obvodovou stěnu, kotví se pak plastovými talířovými hmoždinkami. Součástí systému je souvrství vyrovnávací malty, sklotextilní síťovina a omítka.

Nevýhodou polystyrenu, uplatněného v kontaktním izolačním systému, je jeho malá propustnost pro vodní páru, tedy velký difuzní odpor, což může znamenat kondenzaci vlhkosti ve stěně. Proto je vhodný na stěny z materiálu, který má rovněž difuzní odpor vyšší - např. beton). Pro aplikaci na cihelné nebo plynosilikátové zdivo se hodí méně. Riziko kondenzace vodních par lze snížit použitím polystyrenových desek s malými otvory, které zajistí odvádění vodních par.

Při aplikaci kontaktního systému se nejčastěji používají dva klasické izolační materiály – polystyren a minerální vlna.

Finance a návratnost

Vedle technických kritérií má zásadní slovo i finanční stránka věci. Základní otázkou je pak návratnost investice. Jde o základní parametr, který nemusí být složité vypočítat, výchozím údajem je ži­votnost opatření - ta se v případě zateplení stěn pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti lety. Další faktor, který návratnost ovlivní, je účinnost, respektive účinek opatření a jeho finanční vyjádření.
Příkladem může být starší rodinný dům bez dodatečných izolací s plochou vnějších obvodových zdí domu 260 m2. Měrná spotřeba tepla má hodnotu 169 kWh na metr čtvereční a roční provozní náklady (topení, ohřev TUV) se v něm mohou pohybovat kolem 85 tisíc Kč. Aplikací kontaktní vnější izolace z dvanácticentimetrové vrstvy polystyrenu se energetická situace domu změní - spotřeba může klesnout až na 124 kWh/m2 za rok a roční úspora ve finančním vyjádření se dá odhadnout na 18 tisíc korun. Návratnost je pak při investici v hodnotě cca 320 tisíc korun (cena zateplení cca 1 250 Kč/m2) zhruba osmnáct let. V tomto případě ale výpočet návratnosti investice může změnit skutečnost, že investor dosáhne na dotaci z programu Zelená úsporám (úspora energie přesáhla 20 %) - ta může činit 650 Kč na metr obytné plochy a maximálně 50 % nákladů.

Minerální vlna se v kontaktním zateplovacím sytému uplatňuje ve formě minerálních desek, které tvoří sendvič s kolmými nebo podélnými vlákny. Desky se lepí na fasádu a kotví se plastovými hmož­dinkami. Sendvič je uchycen i vrstvou lepidla a v konstrukci jsou ještě armovací výztuže a omítka. Desky se po­užívají na všechny typy zděných a betonových konstrukcí.

Riziko kondenzace se ale týká částečně i kontaktních systémů, které jako izolantu využívají minerální vlnu, pokud je použit lepicí tmel. Pokud chceme předejít případným problémům s kondenzací vodní páry ve stěnách, je vhodnější použít minerální tenkovrstvé omít­ky. I když jsou dražší, jsou podstatně difuzně propustnější.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Pozor na chyby

V případě kontaktního vnějšího zateplení jde o ucelený stavební systém a jeho funkčnost a životnost zaručí jen použití certifikovaných materiálů a výrobků. Stej­ně důležitá je i kvalita přípravy a vlast­ních prací při realizaci zateplení. K častým chybám patří provádění zateplení zcela bez projektu nebo podle špatně provedeného projektu, který neřeší podrobně jednotlivé detaily zateplovacího systému.

Patřičnou pozornost je také nutné věnovat provedení řemeslných prací - přípravě podkladu před lepením tepelného izolantu, lepení desek tepelného izolantu a správnému provedení armovací vrstvy. Ke vzniku vad u kontaktních systémů často také dochází kvůli nevyhovujícím povětrnostním podmínkám při zateplování.

V pružném kontaktním zateplovacím systému Weber Terranova se uplatňuje polystyren.

Výhody provětrávaného systému

Vedle kontaktních systémů se při zateplování vnějších plášťů budov uplatňuje i systém provětrané fasády. Nejčastěji používaným materiálem jsou minerální desky s hydrofobizační, vodoodpudivou úpravou, které se vkládají do profilů nebo držáků fasádního obkladu ukot­vených ve stěně. Mezi nimi a izolační vrstvou je větraná vzduchová mezera. Vnější úprava skýtá různé možnosti s použitím osvědčených materiálů. Systém je univerzální a hodí se jak pro velké administrativní budovy, tak pro rodinné domky.

Díky tomu, že je izolace vložena do roštu, lze v konstrukci provětrávané fasády použít i poměrně měkkých a vysoce prodyšných desek minerální vlny. Tím, že mezi vatou a krycími deskami je odvětraná mezera, není odchod vodní páry ze stěny prakticky nijak omezen. Proto se tento systém hodí zejména pro dodatečné izolování starších staveb, jejichž zdivo bylo sanováno proti vlhkosti a nestačilo ještě zcela vyschnout. Vzduchová mezera zároveň snižuje tepelnou zátěž v letních měsících. K výhodám provětrávaných fasád patří i skutečnost, že tato technologie umožňuje suchou montáž, takže stavba není tolik závislá na počasí a ročním období.

Cena takové fasády je ale oproti kontaktnímu systému vyšší a také řešení detailů je obtížnější.

Systém Novabrik svým charakterem, vzhledem i vlastnostmi připomíná přírodní kámen.

Design není vedlejší

Kromě praktických výhod nabízejí provětrávané fasády i pestré možnosti estetického řešení. K možnostem patří obkladové materiály na bázi dřeva, plasty s různou povrchovou úpravou, vláknocementové desky, obklady z keramických desek, obkladové prvky z umělého nebo z přírodního kamene, ale i obklady na bázi kovů a skla. Lze tak dosáhnout vnější fasády se stálým vzhledem, dlouhou životností a snadnou údržbou.

Provětrávaná fasáda s kvalitním vnějším obkladem je proto vhodnou variantou jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce stávajících starších domů. Výhodou u druhého typu použití je to, že není zapotřebí původní fasádu upravovat a její statické zajištění lze provést současně s upevňováním nosné konstrukce.

text: David Daniel, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem