Alternativa k anglickým trávníkům

Ve známém vtipu položí turista starému zámeckému zahradníkovi tradiční otázku. „Jak to Angličané dělají, že se jim daří pěstovat tak perfektní trávník?“ Ten suše odpoví: „Velmi jednoduše. Stačí jen kosit a kropit.“ „Opravdu?“ „Ovšem. Ale musíte to dělat asi tak tři sta let.“

Pokoušet se o pravý anglický trávník je pro Středoevropana asi opravdu zbytečné. Sílu ostrovního klimatu, dostatek vláhy, který svědčí nejen trávníkům, ale také celé řadě rostlin, kapradin, keřům i zahradním stromům, nelze ničím nahradit. Najdeme však mnoho zajímavých alternativ. A to i těch, které se vážou k ekologickým přírodním zahradám. Zkušená zahradnice Jana Nováková zmiňuje především pestrobarevné kvetoucí trávníky a loučky, které vzniknou buď kosením původního porostu v zahradě, nebo osetím mnohodruhovou směsí.

„Někteří lidé si přejí mít na zahradě celozelený anglický trávník, ať už proto, že mají rádi pořádek nebo jako jednobarevný kontrast k pestrým záhonům. Takovýto trávník má ale řadu nevýhod,“ začíná svůj výklad. „Aby vypadaly podle očekávání, musejí se pravidelně a často sekat. Ale hlavně – je to ve své podstatě monokultura nebo směs několika málo druhů (komerční směsi obsahují obvykle 3 až 5 druhů). Koření ve stejné hloubce (obvykle mělce), takže čerpají živiny ze stejné vrstvy půdy. A stejně tak vláhu – mnohem snadněji tak trávník v suchém období vyschne. Jako v každé monokultuře se tu snadno šíří škůdci a choroby (třeba plíseň sněžná).

Navíc v nich není vůbec nic pro hmyz – chybí kvetoucí druhy, a vlastně ani pro lidi pro zpestření kuchyně,“ vysvětluje nevýhody. Nelze ovšem popřít, že středoevropské verze anglických trávníků jsou podstatně rychlejší a mnohdy i dostačující. Pečlivě vysejete připravenou směs na speciálně upravenou plochu nebo položíte hotový travní koberec. Hlavní výhody lze spatřovat zejména u nových zahrad rodinných domů s dětmi, které si chtějí hrát hned (nikoli až za 300 let), nechtějí dokonce čekat ani rok či dva, neboť rostou ještě rychleji než trávník. Plocha je navíc velmi úhledná a uspořádaná, dá se zcela bezpečně krotit supermoderní sekačkou. Pro rekreační rodinné zahrady ideální záležitost.

Prostor pro živou přírodu

Vždy je důležité rozhodnout se, jakou úlohu bude trávník na zahradě plnit. Zda má funkci spíše optického prvku či pozadí pro barevné rostliny, nebo je více praktický, určený především pro hry a relaxaci. Pestré barevné kvetoucí trávníky a loučky mohou plnit obě úlohy. Vznikají buď kosením původního porostu, nebo osetím mnohodruhovou směsí (např. www.plantanaturalis. com). K dispozici jsou směsi pro různé podmínky stanoviště a pro téměř všechny požadavky zákazníků na porost – od výsledné výšky, typu využití až po převládající barevnost.

Takovéto trávníky jsou druhově velmi bohaté (směs obsahuje desítky druhů, oblíbený Zelený chodníček např. 66). Najdete v nich také jedlé rostliny, bylinky a koření. Lze je nechat vykvést pro hmyzí pastvu, výborně působí proti erozi, protože obsahují druhy kořenící různě hluboko. „Je fakt, že i tyto porosty je třeba pečlivě založit, což předpokládá mít pro ně vyčištěnou plochu, osít, uválet, zalít a pravidelně opatrně citlivě sekat. A přitom pár měsíců počkat, než se z nich stane krásná barevná loučka,“ dodává Jana Nováková a nabízí svůj postup při zakládání důstojné alternativy k anglickým trávníkům (viz její internetové stránky).

Další možnosti osázení

Abyste si ušetřili práci a současně měli zahradu co nejbarevnější a přátelskou pro další druhy živočichů, Jana Nováková doporučuje založit louky v odlehlejší části zahrady, které budete kosit jen několikrát do roka. Jsou rovněž krásné a ocení je kromě vás i hmyz, žáby či ježci. Navíc si můžete usušit vlastní seno pro domácí mazlíčky. A co se zakládání týče, platí o nich totéž co o trávnících. Volit můžete také půdopokryvné rostliny, kterými se osází část zahrady. Lze vybrat druhy nízké, často tvořící výběžky, které se snadno rozrůstají a snášejí i mírné sešlapávání.

Nabízí se například zběhovec, rozrazily, rožec, barvínek, do vlhka pak žlutě kvetoucí vrbina penízková, do suchých podmínek oranžové nebo žluté jestřábníky a mochny. Na místa, kam potřebujete vstoupit jen občas (třeba sklidit ovoce nebo si utrhnout kytičku bylinek do kuchyně), můžete volit i mnohé další druhy, které mohou být třeba i vyšší a občasné sešlápnutí jim nevadí, ale dobře jim budou vyhovovat podmínky daného prostředí, takže rychle zakryjí povrch půdy. Tyto druhy mohou kvést, být jedlé, mohou poskytovat plody ptákům (třeba různé bobule) a zejména není třeba je sekat. Vybírejte je podle vlastností stanoviště. Jako univerzální druhy nabízí Jana Nováková třeba kontryhel, kuklíky, kakosty, zvonky, od jara kvetoucí mochničku trojčetnou.

Do sucha pak rozchodníky a netřesky, mateřídoušky, čistec vlnatý, jahodníky, do vlhka třeba touleň srdčitou, pomněnky, vrbiny či sítiny. „Zvláště vhodné je využití trvalek ve stínu, kde trávník prospívá hůře, ale mohou tu dobře růst například bohyšky, kakost oddénkatý, bergenie, plicník, violky, biky, kociánek dvoudomý, libavka, stálezelená Pachysandra, na jaře krásně modře kvetoucí pupkovec jarní a kamejka modronachová, které vytvářejí rozlehlé porosty,“ připomíná Jana Nováková.

text: Vlastimil Růžička, foto: Jana Nováková

Poslat Messengerem

11.08.2015 | Zahrada