Stále platí, že nejlepší kámen je z blízkého lomu, že nejlepší dřevo je české či alespoň evropské (ať už je to akát, borovice nebo modřín). Trendem se dá nazvat i to, že napodobujeme práce starých mistrů truhlářů, kovářů či jiných řemeslníků. Je patrné, že více přemýšlíme o způsobu vedení cest, máme zájem ukázat návštěvníkům zahradu v celé kráse. Pravoúhle nalinkovaný prostor mívá k malebnosti daleko, ale ani divoké zátočiny plné barevných kamínků nepůsobí dobře.
Důkladně promyšlená realizace
Cesty a chodníky je žádoucí vyznačit už v projektu a uvažovat o nich v kontextu celé zahrady. S tím pak souvisejí i úvahy o vhodném materiálu a technologii pokládky, jež se pojí s účelem cesty i její možnou zátěží. Je třeba zvážit, zda půjde o komunikaci v zadní části zahrady nebo o hlavní cestu, zda bude často využívána a také zda bude zároveň sloužit jako parkovací místo.
Důležité je brát v potaz celkový styl zahrady a promýšlet vhodnou kombinaci s trávníkovými plochami a záhony. Jinak budeme postupovat u zahrad přírodních, jinak u orientálních či středomořských.
Materiál, který na vybudování cesty vybereme, by měl ladit s materiály použitými na podezdívkách a terasách. Hlavní a důležité cesty by měly být nenáročné a jednoduché. Své uplatnění zde najdou klasické kostky, dlaždice, umělý kámen nebo zatravňovací dlaždice.
Založení cesty z drobnějších materiálů, jakou jsou štěrk, oblázky či kůra, by měl předcházet výkop zemin, odstranění drnů a položení černé izolační fólie, která zabrání prorůstání trav a plevele. To je ale pouze nepatrná část z tisíce postupů, jak se vypořádat s cestami na zahradě. Obrazová část článku vám může být inspirací.
Návaznost cest, obrubníků a stěn
Cesty z pevných materiálů, jako jsou cihly, zámková dlažba, betonové dlaždice nebo přírodní a umělý kámen, jsou sice pracovně i finančně náročnější než cesty ze sypkých materiálů, na druhou stranu jsou mnohem odolnější a vydrží na zahradě podstatně déle.
K nejtrvanlivějším variantám pro zahradní chodníky patří zámková dlažba, pro dláždění venkovních ploch, teras, cest a dvorků pak betonová dlažba. Vyrábí se v široké škále tvarů, barev a rozměrů. Betonová dlažba v přírodním šedém provedení je levnější, za barevné modifikace si musíte připlatit. Stabilnější je zámková dlažba, neboť její pevnost je zvýšena do sebe zapadajícími výstupky a kapsami.
Volit můžete i z jiných materiálů. Krásná je například kabřincová dlažba ze zvláštních, ve vysokém žáru pálených cihel, kamenné dlažební kostky, kámen v původní neopracované podobě nebo dlaždice řezané z přírodního kamene, tyto materiály jsou však cenově náročnější a práce s nimi může být obtížnější.
Povrch dlažby je buď hladký, nebo je upraven tryskáním. V nabídkách se můžeme setkat také s technologií raženého betonu a ražené dlažby.
Cesty ve svahu
Pro cesty ve svahu můžete volit schody, palisády a opěrné zdi třeba v kombinaci s vyvýšenými záhony a terasami. Do menší přírodní, případně venkovské zahrady se asi nejlépe hodí přírodní kámen a dřevěná kulatina. Městská zahrada naopak lépe snese beton, kov nebo umělý kámen.
Je třeba počítat s tím, že schodiště nejsou jen praktickou nutností, ale i estetickým prvkem, který dotváří celkový ráz zahrady. V každém případě je vhodné dbát na jednotný design a celkový ráz zahrady. V jednotném střihu můžete mít krásné cesty, schody, obrubníky i opěrné stěny.
Před konečným rozhodnutím o použitém materiálu se vyplatí navštívit některou z realizovaných zahrad od vybraného dodavatele a na vlastní oči se přesvědčit, které schodišťové prvky, tvarovky pro ploty a opěrné zídky či palisády jsou ty pravé. Na místě se tak může stát, že zvolíte zcela jinou variantu a technologii, než o které jste předtím uvažovali, že dáte třeba přednost dřevu, suché zídce (systém volně ložených kamenů) nebo gabionům (kameny naplněný drátěný koš).
Nejjednodušším a současně nejlevnějším řešením mohou být schody z dřevěné kulatiny – zatlučené kolíky, za kterými je vodorovně upevněná kulatina nebo půlkulatina, jež tvoří výšku schodu. Nášlapná plocha bývá dosypávána drceným kamením a štěrkem. Nevýhodou takového schodiště je i přes impregnaci kulatin nižší trvanlivost, proto se hodí spíše do méně využívaných přírodních partií zahrad.
Text: Vlastimil Růžička, Foto: Presbeton, Wienerberger, Atelier Flera
