Cesty zahradou s architektem

Jak správně navrhnout cesty v zahradě?

Nejdůležitější je dobrý koncept. Uvědomit si, k čemu budou jednotlivé části zahrady sloužit. Podle toho by se měl zvolit správný tvar i materiál cesty. Koncepce a uspořádání zahrady by měly vyhovovat celé rodině. Do úvah o budoucnosti zahrady zapojte proto všechny členy domácnosti. Docílíte tím, že budou mít zahradu rádi a přijmou ji za svou. Pokud máte hodně dětí a domácí zvířata, dejte jim volnost, máte-li staré rodiče, je třeba myslet na to, aby se jim v zahradě dobře a bezpečně chodilo. Budete-li o tom přemýšlet, věřte, že dokážete vše dokonale skloubit dohromady.

Na co při úvahách o cestní síti nezapomenout?

Základní požadavky na cesty jsou – praktičnost, pohodlnost a bezpečnost. Typ a materiál pěšiny volte podle toho, proč a kam potřebujete po cestě dojít. Zamyslete se nad určitou hierarchií, kterou má cestní síť v zahradě splňovat. Cesta k zapomenuté lavici nemá stejnou důležitost jako cesta ke garáži a zároveň nabídne úplně jinou atmosféru.

Z jedné z vašich přednášek si pamatuji, že zahrada by měla upoutat, přimět opustit dům či posezení na terase a začít se zajímat o to, co se v ní nachází. Cesty a cestičky jsou tu tedy od toho, aby nás vylákaly do prostoru zahrady. Čím vším může dnešní zahrada své uživatele potěšit a přilákat?

Cesty mají v zahradě dvě funkce. Tu praktickou, kdy nás vedou bezpečně a pohodlně z bodu A do bodu B. A estetickou, kde je naopak vítána trocha dobrodružství, zážitek ze zahrady. Dopřejte si procházku hustým záhonem, na jejímž konci na vás plaše vykoukne krásná socha nebo utajený potůček. Nechte se zlákat ke staré lavičce pod stromem, projděte se skrz všechny „zelené pokojíčky“ zahrady, poznejte zahradu komplexně. Obzvlášť u velkých krajinných celků rád projektuji podobné stezky zahradou. Předem vytipuji, odkud je hezký výhled zpátky na dům nebo do krajiny, a tam umístím posezení – lavičku, pár špalků, kávový stolek nebo třeba skrytou zašívárnu v podobě kadibudky.

Hraje při návrhu uspořádání zahrady roli, kudy a jak se vychází z domu a kudy vedou k domu přístupové cesty z ulice?

Pohodlné propojení domu se zahradou musí být samozřejmostí. Dopřejte si odstup a nadhled při promýšlení variant, zapojte architekta. Jeho nadhled vám dokáže přinést do zažitého chování nečekané nápady, jež mohou život v domě výrazně proměnit. Za ta léta, co se projektování zahrad věnuji, jsem už klienty přesvědčil o nejednom nově probouraném okně nebo o dveřích směrem do zahrady.

Co se týče přístupové cesty z ulice, můžete posunutím pozice vrátek v plotě zcela změnit směr a tvar cesty ke vstupním dveřím do domu. Zkuste na chvíli zavřít oči a představit si, že máte možnost vytvořit vchody úplně znovu, že můžete stávající situaci úplně zrušit, a pokud bude navrhované řešení praktičtější a přívětivější, jděte do toho. Vždyť po té cestičce budete chodit každý den…

Jak již bylo řečeno, realizaci cest a chodníků je ideální vyznačit už v projektu a uvažovat o nich v kontextu celé zahrady. Z čeho doporučujete vycházet při výběru materiálů a technologie pokládky?

Podstatná je vazba na architekturu a materiály domu. Dalším důležitým hlediskem je samotná funkce cesty. Na přístupové cesty před dům volte nejpevnější materiály – kámen, beton, dlažbu. Vždy ale v neprobarvených, přírodních podobách. Když beton, tak přirozeně šedivý. Snad ke všem domům a na všechny zahrady se hodí kamenné kostky, s těmi neuděláte chybu! A stále také platí, že nejlepší kámen je z blízkého lomu. Kolem terasy a u vstupů do domů vybírejte také z těchto pevných materiálů. Z mlatové či štěrkové cesty byste si do domu či na terasu tahali na botách zbytečně nepořádek.

Dál v zahradě používám rád měkké povrchy – mlat, štěrk, písek, ideálně v kombinaci s kamennými nebo dřevěnými nášlapy. Tyto materiály nejsou drahé, dobře odvádějí vodu, takže nechodíte v loužích a působí v zahradě odlehčeně.

Jak zvolit správný tvar cesty?

Šíři a tvar volte podle funkce cesty. Pokud na ní budete každý den vozit kolečko se zahradnickým nářadím, měla by být dostatečně široká, případně s pozvolnými oblouky. Hustým záhonem, který vede naše pohledy ke vzdálené lavičce, stačí vést úzkou klikatící se stezku.

Kdy volit nášlapy a kdy cestu z jednoho materiálu?

Nášlapy působí v zahradě vzdušně, dodávají prostoru atmosféru, šmrnc a vzbuzují zvědavost. Umějí také dobře propojit dva materiály mezi sebou, moc rád jimi spojuji například trávník a kamennou plochu. Je však umění navrhnout nášlapy ve správné vzdálenosti, aby se po nich pohodlně chodilo malým i velkým, rychlým i pohodářským obyvatelům zahrady. Při uvažování o rozestupech nášlapů si jednoduše na několika krocích zkuste, co by vám pro daný účel vyhovovalo, a podle toho nášlapy usazujte. Já je po zkušenostech radím napojit takřka jeden na druhý s minimální zelenou spárou tak, aby tvořily spíše cestičku a vy jste si spár při chůzi vůbec nemuseli všímat. Rychlý krok má totiž jinou délku než klidný, procházkový.

Nášlapy vždy ukládejte do propustného lože. Na nášlapy se hodí stejně tak hladká betonová dlažba jako hrubě sekaný kámen (desky o síle čtyři až pět centimetrů), trámy, cihly nebo kamenné kostky. Celistvé cesty mají několik výhod – jsou kompaktní, jemnější a nepřikazují nám tak jednoznačně jako nášlapy, jak dlouhé kroky máme dělat. Bývá však o něco náročnější je založit. Nejkrásnější cesta však může být také ta, která se jen tak vyseká do vyššího trávníku nebo louky, pokud vede na vaše oblíbené místo.