Podle čínské legendy žil kdysi císař, který se doslechl o kouzelné rostlině, která mu mohla zajistit věčné mládí. Rostla však na Dračím ostrově a najít a utrhnout ji směly pouze děti. Nesčetné výpravy však nenalezly kouzelné rostliny, ale zlatou chryzantému.
Květina japonských císařů
Japonská pověst zase praví, že chryzantéma vznikla z božského náhrdelníku, a protože japonský císař byl za božského považován, staly se stylizované úbory chryzantém rodovým znakem japonské císařské rodiny. Po deset století byla císařským symbolem chryzantéma s 16 okvětními plátky a až do konce 2. světové války je dokonce nikdo jiný než císař nesměl ve svém znaku použít. V květinové symbolice země vycházejícího slunce mají chryzantémy podobný význam jako sakura a jsou znamením dlouhého šťastného života.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Tisíce barev kromě modré
Japonsko je rovněž zemí, odkud pochází většina hybridů, jejichž počet lze odhadnout na tisíce. Kvetou ve všech barvách a odstínech kromě modré. Listopadka je značně proměnlivá, najdeme skupiny s obřími úbory dokonale kulatého tvaru, jiné svinují okvětní lístky do elegantních jehlic, trubiček nebo lžiček; existují chryzantémy pomponkovité, kaskádovité, sasankovité, paprsčité, kučeravě kulovité, jednoduché a další – prostě každý si vybere podle svého vkusu.
Některé kultivary jsou z evropského hlediska až přešlechtěné, protože jejich dlouhé, nádherně formované okvětní lístky potřebují oporu ve formě drátěného kroužku. Samozřejmě je možné se rozhodnout i podle velikosti, nabízí se v květináčích pěstované trpasličí formy, stejně jako metrové stromkové kultivary, zaštipované do pravidelné korunky kulovitého tvaru. Také naše barevné listopadky mají původ na Dálném východě – v Japonsku a v Číně. Vznikly křížením několika planých druhů chryzantém (Chrysanthemum indicum, Ch. morifolium, Ch. erubescens a dalších, které se dnes již nepěstují). Šlechtění trvá již více než dva tisíce let.
JAK JE TO? |
LISTOPADKY, ŘIMBABA, KOPRETINA A JINÍ PŘÍBUZNÍV učebnicích se píše, že chryzantémy nebo také listopadky patří mezi rostliny hvězdnicovité (Asteraceae). Rod Chrysanthemum potrápil už hodně botaniků i zahradníků, protože učení pánové se dodnes nedokázali shodnout, zdali rod rozebrat na spoustu menších pod jmény řimbaba, kopretina, vratič, zlateň, nebo je rozdělit jen do různých sekcí v rámci rodu Chrysanthemum. Dnes se listopadka řadí spíše do samostatného rodu Chrysanthemum a její kultivary bývají uváděné jako Chrysanthemum morifolium. Jména Dendranthema x hortorum, Chrysanthemum indicum nebo Chrysanthemum grandifl orum jsou neplatná synonyma, často se však s nimi setkáte v zahradnictvích nebo v prodejnách. |
Pro mlsné jazyky
Na své si přijde dokonce i gourmet – jeden druh (Ch. morifolium) se v jihovýchodní Asii pěstuje jako zelenina, jeho listy se vaří v polévkách nebo se obalené smaží. Jedlé jsou i okvětní plátky, používají se třeba do zeleninových salátů. Ale pozor – do jídla se dávají skutečně jen okvětní lístky, řapíky a středy jsou hořké a pokazily by celý pokrm! Čaj z květů se v Číně používá jako detoxikující, pomáhá proti bolestem hlavy a závratím, léčí nachlazení i nerovnováhu jater a prý i zlepšuje zrak. Japonci dokonce slaví svátek chryzantém (Kiku no sekku). Připadá na 9. den 9. měsíce lunárního kalendáře a u nás ho připomíná japonská ambasáda a Národní galerie ve sbírkách asijského umění. Vystavují se japonské barevné malby, dřevořezby, kimona a porcelán se stylizovanými vzory chryzantém a další umělecké předměty inspirované těmito květinami.
Jak chryzantémy pěstovat
Chryzantémy se podle různých hledisek rozřazují do mnoha skupin. Pro pěstování v zahradě je důležitý výběr spolehlivě zimovzdorné odrůdy, která vydrží i tuzemské mrazy. I velmi odolné odrůdy se do plné krásy vyvíjejí především v teplejších vinorodých oblastech, mlhavý, mokrý a studený podzim jim nesvědčí. Půda by měla být ve „staré síle“, hlubší a výživnější, kyprá, stanoviště slunné a chráněné. Zatímco v létě vyžadují bohatou zálivku, v zimě ocení přísušek a lehký kryt z jehličnatých větví. Zdaleka ne všechny kultivary jsou ovšem mrazuvzdorné, odrůdy chryzantém ze skupiny „Multifl ora“, dostupné v zahradnických centrech, se hodí jako nádobové rostliny pro podzimní dekoraci zahrady.
Skleníkové chryzantémy skupiny „Multifl ora“ se dělí na dva typy odrůd. První se pěstují podle přirozené intenzity světla a podle ranosti kvetou od srpna do prosince. Druhé jsou ve velkovýrobě řízeny uměle, protože silně reagují na délku dne, intenzitu světla a teplotu, ty kvetou v různých termínech během roku, jak jsou naprogramovány (obojí však lze pěstovat při normální intenzitě světla a pak kvetou na podzim, jak se na chryzantémy sluší).
Substrát potřebují těžší, humózní a dobře propustný, používá se směs kompostové země, rašeliny a může se přidat písek. Velmi důležité je světlo, vyžadují co nejsvětlejší umístění. Většina odrůd jsou rostliny krátkodenní a květy zakládají a vyvíjejí jen při krátkých dnech, kdy je 10 a více hodin nepřetržitá tma, tedy od konce léta a během podzimu. Důležitá je i teplota, při zakládaní a vyvíjení květů rostliny potřebují 16 až 23 °C, po vybarvení poupat se teplota snižuje na 12 až 14 °C. Pokud není pěstování řízené, vyhovují obvykle venkovní podmínky pařeniště nebo balkonu až do října, poté je nutné rostliny přenést na chladné místo v interiéru. Většina odrůd snese pokles teplot pod nulu, ale naši zimu venku nepřežije.
Chryzantémy lze zimovat v nevytápěném skleníku či chladné místnosti, přes zimu potřebují alespoň tři týdny teploty pod 5 °C, aby rozkvetly i v dalším roce. Velkokvěté chryzantémy jsou zejména v nabídce řezaných rostlin, protože jejich pěstování je poměrně náročné: vyžadují totiž hodně světla, pěstují se ve sklenících. Jsou opravdovými stálicemi a společně s růžemi patří k jedněm z nejoblíbenějších řezaných květin.
text a foto: Romana Rybková