Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google
Cihla zahradě sluší
Zahradní cestičky, obruba záhonů, opěrné zídky, optické předěly, schody, plácek pro gril nebo zahradní krb? Ve všech těchto případech se dobře uplatní cihly.
Logicky vzato, cihla se na zahradu hodí už svým složením, protože pálená hlína si se zahradní zeminou musí rozumět. Takže pokud vám zůstaly po stavbě nějaké cihly, najdete pro ně snadné uplatnění na zahradě, pokud vám žádné nezůstaly, není nic jednoduššího než si je opatřit. Cihlové kreace totiž zahradu vždy nenásilným způsobem ozvláštní.
Dvojí přístup
Pokud v kůlně najdete staré cihly, rozhodně je nevyhazujte, protože se dají na zahradě využít. Poučenější čtenář možná namítne, že přece není cihla jako cihla a že obyčejná cihla se na zahradě za pár let rozpadne na padrť. To je sice pravda, ale každý rok, kdy vám stará cihla poslouží, se počítá. Navíc pozvolný rozpad vtiskne vaší zahradě punc starobylosti a ten je k nezaplacení. Tento přístup je tedy také možný a mohli bychom ho nazvat řešením dočasným. Pak tu přirozeně existují řešení trvalá, ale ta se neobejdou bez cihel vhodných do exteriéru.
Klinkery či zvonivky
Podstatnou vlastností, která rozhodne, zda je cihla určena do náročných venkovních podmínek či nikoliv, je kromě jiného nasákavost. To znamená, že venkovní cihla nesmí mít strukturu, která bude nasávat vodu jako houba (aby pak popraskala při prvním mrazivém dni), ale naopak do sebe nesmí vodu pustit. Toto beze zbytku splňují ostře pálené cihly, které nazýváme cihly lícové, režné nebo klinkerové – z německého klinken (zvonit). Naši dědové tyto ostře pálené cihly nazývali zvonivky, podle charakteristického zvonivého zvuku, který při poklepu vydávaly.
Tyto cihly se vyrábějí ze směsi hlín a příměsí různých druhů písků a kovů. Díky druhému vypálení při teplotě 1 000–1 100 °C vzniká široký rejstřík barev a odstínů, které ani po letech neztrácejí na intenzitě. Druhým výpalem se zvyšuje také odolnost cihel vůči klimatickým a venkovním vlivům. Pálené lícové cihly se vyrábějí v široké škále barev, dezénů a povrchových úprav, např. hladké, hrubé, pískované, škrábané, se zkosenými nebo zaoblenými rohy. Kromě standardních řad lícových cihel a obkladových pásků jsou na trhu také tzv. doplňkové formáty, různé tvarovky, krycí a parapetní desky a nosné překlady, které mají na povrchu lícové tvarovky, ale jádro je ze železobetonu.
Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Dlážděný chodník
Zhotovení cihelné zahradní cestičky dlážděné klinkerovým materiálem nepatří k nijak náročným činnostem, protože dlažbu zvládne vyskládat každý šikovnější kutil, ale pověřit lze pochopitelně i odborníka. Dlažba se pokládá do pískového nebo maltového lože, u venkovních ploch se upřednostňuje spíše pískový podklad. Prvním krokem pro vznik chodníku je výkop, do nějž se klade nosná, resp. mrazuvzdorná vrstva z drceného kameniva nebo štěrkopísku v potřebné tloušťce.
Pro pochozí a pojezdné plochy je třeba zvolit různé tloušťky podkladních vrstev. Vše je nutné dostatečně zhutnit. Na tento základ poté přijde písek, do kterého se cihla či dlaždice klade. Kompletně uložená a vyspárovaná plocha se na závěr zamete a znovu zhutní. Nakonec je vhodné hotovou dlažbu postříkat jemným proudem vody, který vplaví písek do spár a zároveň smyje z dlažby nečistoty. Pro zaručený vzhled se vyplatí používat výhradně písky, případně malty bez rozpustných solí a jiných výkvětotvorných příměsí (Wienerberger Klinker malta).
SPÁROVANÁ DLAŽBA |
Klinkerovou dlažbu je možné klást také na vyzrálé betonové plochy do flexibilních lepidel a spárovat flexibilními spárovacími maltami určenými pro širokou spáru. Pro dosažení ideálního vzhledu i snadného spárování u dlažeb klinker činí optimální šířka spáry 5–10 mm. |
Obrubník a travní lem
Velmi efektní je využít klinkerové cihly k obrubě chodníčků. Dělalo se to už za našich pradědů a kromě estetiky je to také praktické: hlína ze záhonů se pak totiž nevyplavuje na chodníky. Obrubníky z klinkerových cihel či dlaždic se vsazují do betonového lože buď „naplocho“, nebo „nastojato“ (takzvaně na kant) – podle vašeho přání či návrhu architekta. Pokud tedy vaši zahradu ovládá chaos a trávník vám zarůstá do okrasných záhonků, dodejte jí řád!
Kromě obrubníků vykukujících nad povrch trávníku je skvělým pomocníkem tzv. travní lem z pálených cihel. Nejenže zabrání prorůstání travního koberce do záhonů s květinami, ale umožní také snazší sekání trávy. Kolečko sekačky nepojede po záhonu, ale po travním lemu. Lemy navíc zahrádku opticky rozdělí a při použití různých barevných variant mohou být výrazným dekorativním prvkem zahrady.
! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Půlení klinkerů
Nepočítejte s tím, že se vám povede chodník dláždit jen celými klinkery – tedy pokud nechcete mezery vyplňovat poněkud netradičně, třeba oblázky nebo mozaikou. Některé klinkery zkrátka budete muset přepůlit či jinak upravit. K tomu se používají lámačky nebo rozbrušovačky s vhodným kotoučem. Na horní straně proveďte 2cm zářez a pak cihlu opatrně zespoda rozklepněte kladivem. Rozštípnutou plochu směrujte dovnitř dlážděné plochy.
Recyklujte!
Cihly na zahradu nemusejí být zrovna stoprocentní – malý otluk tu a tam se snese. Dobrou zprávou je, že ve stavebninách nebo od stavebních firem bývají k mání klinkery ve výprodeji za příznivější cenu. Často to bývají půlené cihly, které zkrátka zbyly, ovšem na lemy záhonů, nízké zídky nebo úzké cestičky jsou ideální.
NAŠE RADA |
Celkovou skladbu cihelných chodníků, zahradních schodů, obrubníků záhonů a zídek pod svahy můžete dotvořit i dekorativními sloupky z cihel, byť by neměly jiný účel než pro potěchu oka. Vyniknou tak vertikální stavební prvky zahrady, které vyváží přesilu plochých a podélných linií. Tyto optické záchytné body pomohou sjednotit zahradu, navíc pokud je částečně necháte porůst břečťanem či na ně dáte květník s letničkami nebo ptačí budku, zahrada získá další dimenzi. |
Krby a udírny
Také zahradní krby zděné z cihel působí velmi originálně a na rozdíl od zahradních krbů z vymývaného betonu působí opravdově. Vnitřní část krbů se většinou staví z bílých komínových či šamotových cihel, to kvůli mrazuvzdornosti a odolnosti vůči extrémně vysokým teplotám. Zdění krbu je potřeba provádět šamotovou maltou či jiným zednickým žáruvzdorným tmelem, protože obyčejná malta by po prvním grilování popraskala.
text: Adam Krejčík, foto: archiv firem
22.05.2014 | Zahrada
Tisk | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google