Zahrada na úpatí Jizerských hor vznikla jako společné dílo majitele-stavaře a zahradního architekta. Investor se pustil do staveb v zahradě, ale s tím, co vytvořil, nebyl moc spokojený – ze svažitého terénu čněly nápadné holé zdi.
Majitelům se nelíbily, ale byli v koncích s nápady. Zásah zahradního architekta byl šťastný a dnes to vypadá, jako by spolu tvořili již od začátku.
Pánové a zemní stroje
Majitel disponuje těžkou technikou na zemní práce. Domluvil se s architektem na principech tvorby zahrady a společně modelování řídili. V bezprostřední blízkosti domu vznikly valy, které poměrně vysoký dům opticky snížily a samy se staly pěkným kompozičním prvkem. Kromě toho se ušetřilo za odvoz výkopu z jezírka – byl použit na tvorbu terénních vln. Terén měkce sbíhá do spodní části zahrady a pak plynule navazuje na okolní krajinu.
Splněná přání
Manželé s dospělými dětmi si přáli zahradu krásnou, nabízející místo pro relaxaci, estetické požitky a propojení domu s krajinou. Přáli si přírodě blízké úpravy, a proto vznikly nejen valy, které v menším měřítku napodobují okolní krajinu, ale i jezírko a kořenová čistírna. Ta přečišťuje vodu, která splňuje zákonem nařízené limity už v okamžiku, kdy do ní vtéká. Plochu kořenové čistírny byste ale v zahradě těžko hledali, protože je zarostlá a dokonale navazuje na blízké trvalkové výsadby.Soukromí a výhledy
Tvrdým oříškem při navrhování zahrad bývá hledání správného místa pro vyhlídkovou terasu v dosahu obytného prostoru: většinou se stane, že je z ní dobře vidět, ale není na ní dost soukromí, anebo naopak je intimní, ale daleko z ní vidět není. V zahradě u Jablonce nad Nisou se to ale povedlo. Z terasy je vidět do údolí, ale z okolí byste ji hledali jen stěží – tak dobře ji maskují rostliny a ze severní strany ji chrání a cloní dům. Okolí terasy je upraveno tak, aby co nejdelší část roku bylo opravdu přitažlivé – majitelé se rádi dívají na jezírko s bujnými břehovými porosty.Technické záležitosti
Majitel si sám vybudoval hlavní zahradní cesty. Mají šotolinový povrch, okraje jsou stabilizovány žulovými kostkami zasazenými do maltového lože. Cesty tak vypadají velmi přirozeně a hodí se do zdejšího prostředí.Vzhledem ke štěrkovému podloží z rozpadlých kyselých hornin nebylo nutné provádět při zakládání trávníku žádné „drsné“ zásahy v ploše – drenážování štěrkem, odvádění vody z plochy atd. Díky tomu zůstává srážková voda na pozemku. Ve zdejší nadmořské výšce dost prší i sněží a vzduch je celkově poměrně vlhký. Nebylo proto nutné instalovat závlahový systém, a přesto trávník i rostliny vypadají dobře celou sezónu.
