První část seriálu najdete zde.
Oplocení se prakticky dělí do dvou skupin. Na ploty pohledové (staví se většinou před průčelím domu) a ploty bariérové (boční a zadní strana zahrady, většinou z drátěného pletiva). Pokud se hodláte pustit do stavby plotu sami, zpracujte plánek se zakreslením koncových a rohových sloupků, sloupků umístěných v terénních zlomech a také s umístěním vstupní branky a vjezdových vrat. Stabilita vratových a brankových sloupků má vliv na funkci vrat.
Umělý kámen
Všeumělové si určitě poradí s dlážděním, sestaveným z napodobeniny kamene, zhotovené z navlhčené směsi cementu s pískem v poměru 1:3. Výsledek připomíná pískovec. Do rozkládací formy (sbité z prken nebo nepravidelně tvarovaného plastového pásu či kartonu apod. výšky 4 až 6 cm) se vloží papír, nasype mokrá směs a vrstva se důkladně upěchuje. Spodní plochu vlhkého betonu lze osadit oblázky, což dává dlaždicím hrubě zrnitý povrch. Před úplným zatvrdnutím je vhodné z plochy dlaždice okartáčovat vysrážený cement.
Schody jako funkční i estetický prvek
Pro stavbu schodiště můžete využít armovaný beton, plochý kámen, žulové silniční obrubníky, železniční pražce (pozor – „roní“ asfalt a páchnou), trámy, kulatinu, plné cihly, tvarovky atd. Pořídit si můžete i betonovou stavebnici. Je však nutné vycházet z únosnosti terénu (navršená zemina se časem sesedá) a vzít v potaz je třeba i spád, určující počet schodišťových stupňů.
Optimální šířka je asi 80 až 120 cm, výška stupňů kolem 15 cm a hloubka zhruba 30 až 40 cm. Schodišťové komponenty nabízí například systém CSB – Naturblok Schod, najdete je i v programech dalších výrobců (Best, Presbeton). Schodiště je dobré dovybavit osvětlením.
Zahradní promenády
Zahrada je vlastně mikrosvět sám o sobě a ke snadnému a bezpečnému pohybu osob potřebuje systém odolných komunikací. Zahradní cesty a cestičky samozřejmě plní především své prioritní poslání, zároveň však mohou dotvářet celkovou koncepci zahrady.
Zvažte, kudy dlážděné, sypané či jinak zhotovené spojnice vést a k čemu budou sloužit, na tom totiž záleží jejich povrch i způsob založení. V bezprostředním okolí domů se nachází pojezdové komunikace, parkovací stání, plochy dvorků nebo teras, ale i schodiště.
Jako u každé jiné stavby zde roli hraje nejen zvolený materiál, ale také rozměry. Kupříkladu vhodná šířka „hlavní cesty“ by měla být nejméně metr, vedlejší cestičky mohou být široké 70 cm. Jednoduchým řešením povrchů jsou maloformátové dlažební prvky (kostky), betonová zámková dlažba s obrubníky, existují i nejrůznější vegetační dlaždice a další možnosti.
Ploty, zídky
Před stavbou plotu byste měli mít pozemek zaměřený od geodeta s kulatým razítkem, vyhnete se tak případným pozdějším sporům se sousedy či obcí. Volba charakteru plotu, jeho tvaru, výšky, ale i použitého materiálu a konstrukce by vždy měla korespondovat s architektonickou koncepcí domu i okolní zástavby. Stabilita a pevnost vyzdívaného oplocení stojí na nosných sloupcích.
Zahrada ve svahu
Výškové rozdíly na pozemku lze řešit pomocí svahů nebo teras s opěrnými zídkami a stupni (schodišti). „Srovnáním povrchu si zásadně zvětšíte použitelnou plochu zahrady – a o to tu jde! Pozor, při výšce opěrné zídky nad 1 m již musí být opatřena zábradlím, jinak raději rozdělte výšku na více menších teras,“ připomíná zahradní architekt Jiří Prouza.
Poměrně snadnou a rychlou montáž nabízejí tzv. svahovky. Tvarem jsou velmi variabilní, tvoří se z nich květinové stěny i dekorativní zákoutí. Spotřeba je proměnlivá podle značky a typu svahovek a pohybuje se v rozmezí od 8 do 14 ks/1 m2 stěny.
Třetí a poslední část seriálu, tentokrát na téma Voda v zahradě, najdete v této rubrice zítra.
Text: Petr Saulich, Foto: Thinkstock, Shutterstock.com, Archiv
