Čistě provedený řez zajistí přístup slunečních paprsků a vzduchu do koruny. Příliš husté stromy totiž snáze podléhají chorobám a škůdcům; ovoce je méně kvalitní a hůře se skladuje. Důležitý je nejen správný pracovní postup, ale také určité zahradnické znalosti. Měly by se ořezávat poškozené větve, vzájemně se křížící, přehoustlé nebo větve, které svým vzrůstem omezují dozrávání plodů. Vždy pracujte s kvalitními nůžkami nebo pilkou, nezapomeňte, že by se řezné plochy s průměrem větším než tři centimetry měly ošetřit štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.
Můj dům doporučuje |
|
◗ Jádroviny lze prořezávat už od ledna často až do dubna, u peckovin raději počkejte, až pominou poslední mrazíky. ◗ U teplomilných druhů (meruňka) můžete s řezem počkat až na dobu po odkvětu. Řez lze přizpůsobit množství nasazených plodů – je-li jich hodně, lze řezat více a hlouběji, při slabé násadě můžete naopak korunu hluboko seříznout, aniž byste se připravili o ovoce. ◗ Pozdně letní průklest peckovin, dříve doporučovaný, není vhodný – okraje řezných ran se nestačí do zimy pokrýt tzv. závalem. ◗ K nátěrům ran nepoužívejte syntetické a fermežové barvy, které dřevo impregnují do hloubky. Taková rána se špatně hojí a většinou se nikdy neuzavře. Při řezu stromů se vyvarujte velkých řezných ran, které se hojí dlouhou dobu. Stromy proto pečlivě tvarujte a prosvětlujte pravidelně každým rokem. (ZDROJ: BAUMAX) |
Pět ročních řezů
Jedním ze základních předpokladů dobrého zahradníka je rozeznávat řez zimní a letní, dále pak výchovný, udržovací a zmlazovací. Posláním zimního řezu je především údržba tvaru koruny a dobrého zdravotního stavu celého stromu, zatímco letní řez podpoří násadu květů pro nacházející sezonu. Výchovný řez se aplikuje výhradně u nově vysazených a mladých ovocných stromků – jeho úkolem je dát jim vhodný tvar a přivést je co možná nejrychleji do fáze plodnosti.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Ta je v životě stromu nejdůležitější, neobejde se ale bez udržovacího řezu. Jakmile stromy začnou jevit známky stárnutí (příliš husté koruny, dolů svěšené a prosychající větve), je třeba zmlazovacího řezu. Jeho posláním je tvorba nových výhonů s plodonosným obrostem, které ještě ponesou nějaký čas kvalitní ovoce. Co se samotného řezu týče, důležitý není ani tak výsledný vzhled stromu a koruny, jako spíše dostatek vzduchu a světla i mezi větvemi.
Podle čeho vybírat nástroje na tvarování dřevin? |
| RADÍ: Jiří Hlaváček, produktový specialista firmy Gardena |
| „V zásadě se používají pouze čtyři typy nůžek. Na čerstvé výhony a slabší mladé větve jsou vhodné zahradnické nůžky se dvěma ostřími, tzv. dvoubřité nůžky. Při stříhání působí nože proti sobě. Na starší větve a tvrdé dřevo doporučuji kovadlinkové nůžky s pevnou spodní částí. Pokud potřebujete přestřihnout silnější větve, sáhněte po dvojručních nůžkách – oboustranná páka umožní snadněji přestřihnout velké průměry větví a pomocí dlouhých ramen s nimi dosáhnete i na větší vzdálenost. V nabídkách firem jsou nůžky s teleskopickými rameny, které podstatně zvětšují dosah. Práci ve výškách bez použití žebříku umožní stříhací kopí. Jeho výhodou je dostatečný dosah a bezpečnější práce ze země. Pouze kvalitní nůžky zajistí čistý řez, při kterém není větev poškozená. Pokud je řez hladký s čistými a neroztřepenými okraji, sníží se riziko chorob stromů a keřů. Se šikovnými pomocníky – ať už na elektřinu či na benzin – si i na velkém pozemku poradí skutečně každý. Nemusí se přitom bát mozolů ani mnoha únavných hodin dřiny. Na kvalitním nářadí se opravdu nevyplatí šetřit.“ |
Odstranit je nutné především větve poškozené, usychající či napadené houbovými chorobami. Vadí i ty, které se kříží a překážejí si v dalším vývoji. Naopak šetřit je třeba takzvaný plodonosný obrost (výhony s květními pupeny), který je zdrojem dobré úrody. Při řezu je nutné dělat někdy kompromisy na úkor pěkného tvaru koruny. Na druhou stranu, příliš mnoho plodonosného obrostu může být i na škodu věci – strom by se následně mohl vyčerpávat, což má za následek nejen velké množství méně jakostního ovoce, ale i střídavou plodnost u některých odrůd.
text: Vlastimil Růžička, foto: archiv
