Jak naložit s dešťovou vodou

Nejběžnějším a pohodlným zdrojem vody je ve většině případů veřejný vodovodní řad, v mnoha rodinných domech k zásobování vodou slouží studna. Pohodlí první možnosti výrazně determinuje závislost na dodavateli, řešení pomocí vlastního zdroje závisí na vydatnosti pramene a jeho kvalitě. Alternativní řešení pak nabízí sama příroda. O možnosti využití srážkové vody hovoříme s Ing. Ondřejem Samkem ze společnosti Nicoll Česká republika.

Dešťovka a její využití v domě i kolem něj je v současnosti možná mnohem aktuálnějším tématem než kdykoli v minulosti. Nesporně k tomu přispěla i státní dotační akce, nicméně hospodaření s vodou se v podstatě stává (nebo už stalo) životní nutností. Zaznamenali jste zvýšený zájem ze strany veřejnosti? A jak jste na něj reagovali?

„Zájem o naše řešení využívání srážkové vody byl a je i bez dotací. Architekti a projektanti k novostavbám navrhují dešťové nádrže standardně. Mnohým z nich pomáháme navrhovat akumulační nádrže, filtraci, čerpadla. S příchodem dotací MŽP se samozřejmě zájem výrazně zvýšil. Nutno ale říci, že většina lidí o využití srážkové vody ví velmi málo a mnohé překvapilo, že např. využití na splachování WC není vůbec jednoduché a obnáší určité stavební úpravy. Zhruba 70–80 % tazatelů navíc zjistilo, že na dotaci nedosáhne, nebo mělo jinou představu o finanční náročnosti.“

Jímání dešťové vody spousta lidí stále velmi zjednodušeně chápe jako svedení okapového systému do nějaké sběrné „nádoby“, a když zkrátka naprší… V nabídce je ovšem spousta sofistikovanějších řešení…

„Jak pro využití srážkové vody na zálivku, tak ke splachování WC je třeba nejprve vodu před vstupem do podzemní nádrže filtrovat a následně ji čerpat na místo určení. Pro celoroční využití srážkové vody je třeba zajistit relativně stálou teplotu vody (asi 10 °C) i její kvalitu. Toho dosáhnete v podzemních nádržích, které v zimě nepromrzají a v létě se v nich voda nekazí.

Systémy pro využití na zálivku a na splachování se ovšem liší, jednodušší sestava je určitě pro využití na zálivku. Užitková voda musí mít v domě samostatný okruh, oddělený od pitné.

Zároveň je ale třeba doplňovat pitnou vodu do rozvodu užitkové pro případ, že dešťová voda v podzemní nádrži dojde. Dle norem musí doplňování splňovat poměrně přísná kritéria, aby nemohlo dojít ke kontaminaci vodovodního řadu. Lze to řešit např. domácí vodárnou, která pitnou vodu doplňuje přes 15litrovou oddělovací nádržku s bezpečnostními přelivy.“

Co všechno tedy pořízení některé z nabízených sestav obsahuje a jaké jsou celkové náklady na kompletní zařízení + související práce?

„Ukážeme si to na příkladu sestavy pro využití srážkové vody na splachování toalet a zálivku pro novostavbu s půdorysem střechy kolem 100 m2. Potřebujete filtrační šachtu, akumulační nádrž 4,5 m3 s kopulí a pochozím poklopem, jemný filtr, domácí vodárnu s plovoucím sáním. To vše asi za 60 tisíc Kč včetně DPH. Za předpokladu minimálních nákladů na rozdělení vnitřních rozvodů, jejichž trasy se nebudou příliš lišit od rozvodů pitné vody.

Další náklady ovšem představuje výkop, zásypový materiál (štěrk), bezpečnostní přeliv, instalace nádrže, okapových svodů (včetně potrubí), odborná instalace čerpadla a filtrů a expanzní nádoby. Zhruba dalších 50 000 Kč. Celkem tedy kolem 110 tis. Kč vč. DPH. S dotací to nyní vychází většinou tak, že zákazník investuje 60 % ze svého a 40 % činí dotace.“ 

Někteří naši čtenáři se obávají zemních prací a poškození toho, co léta pracně na svých pozemcích budovali. Jsou tyto obavy oprávněné? 

„Hodně záleží na tom, jak jsou u stávajících domů v zemi vedeny okapové svody. Pokud nejsou svedeny do jednoho místa, mohou být zemní práce hodně komplikované a obavy jsou celkem na místě. Je proto důležité vybrat si osvědčenou a specializovanou firmu. Rýhy pro vedení dešťové kanalizace lze kopat i ručně, ovšem výkop pro nádrž a zásyp štěrkem se bez větší techniky zpravidla neobejde. Každopádně je třeba práce provádět za suchého počasí.“

Prognózy na příštích dvacet pětadvacet let hovoří o období sucha, extrémních teplot a nedostatku přirozených srážek. Nebude-li co „chytat“, není investice do sběrného zařízení tak trochu sázkou do loterie? 

„To si nemyslím. Na věc je třeba dívat se tak, že když už nějaké srážky spadnou, tak je zachytíte a využijete. A pokud to bude se srážkami tak zlé, určitě se nebude smět zalévat pitnou vodou a budete rádi za každou kapku, která spadne na vaši střechu. Splachování pitnou vodou např. mně osobně zní dost nelogicky. Proč bychom měli tak vzácnou vodou splachovat toalety. Řekl bych to asi tak, že kdo přemýšlí trochu ekologicky a má rád přírodu, je pro něj využívání dešťové vody zajímavé. Kdo myslí pouze ekonomicky a řeší, zda se mu to na příštích 20 let vyplatí, ten do toho nepůjde.“

Poraďte zájemcům o toto zařízení, co musí udělat, zjistit, zařídit, vybavit…

„Je třeba znát půdorysné plochy, které budete odvodňovat, pro využití v domě to bývají nejčastěji pouze střechy. Plochu zahrady pro zálivku, počet osob žijících v domě, lokalitu. Zvážit, kam instalovat čerpadlo – zda do technické místnosti, garáže nebo použít ponorné přímo do nádrže. U využití na splachování toalet je třeba kromě odděleného okruhu užitkové vody ještě provést prostupy (ze sklepa nebo základovou deskou) pro vedení vody v nezámrzné hloubce (min. 800 mm pod terénem). Naše společnost ráda poradí, připraví zdarma návrh i cenovou kalkulaci. Nebo mohou zájemci využít kalkulátor na našem webu.“

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce