Jak ochránit zahradu

Už poněkolikáté, jen s odstupem pár let, pozorujeme s velkými obavami, jak vytrvale prší a voda zaplavuje krajinu. O vlivu „nezvaného deště“ na přírodní zahrady jsme hovořili s Janou Novákovou, odbornicí na permakulturu.

Počasí je opravdu stále obtížněji předvídatelné. A podle slov známého geologa, klimatologa a krajinného ekologa Václava Cílka to bude postupem času stále složitější. K tomuto názoru se připojuje i Jana Nováková, která označuje ekozahrady za „malé krajiny“ a déletrvající srážky považuje za velký problém pro všechny zahradníky. Zejména proto, že smíšené lesy, které dobře zachycovaly srážkovou vodu a pozvolna ji uvolňovaly do spodních vod, byly nahrazeny smrkovými monokulturami bez podrostu, louky a mokřady v záplavových oblastech v lepším případě poli, v horším případě obytnými budovami, betonovými nebo asfaltovými plochami. Dešťová voda se nemá kam vsakovat a napřímenými toky rychle opouští krajinu.

Aby voda neškodila

V přírodní zahradě však můžeme vhodným uspořádáním jednotlivých prvků a rozumným hospodařením aspoň trochu přispět k tomu, aby následky povodní a přívalových dešťů nebyly u nás tak vážné. „Možná si už ti, kteří sledují naši rubriku, povšimli, že barevný kvetoucí trávník přečkal dlouhá období mokra i sucha lépe než ten tzv. anglický. Že záhony s trvalkovými výsadbami jsou méně poškozené než ty s holým povrchem, jen s jednoletými květinami nebo zeleninou v řádcích,“ připomíná Jana Nováková a radí, co udělat, aby naše přírodní zahrada byla v budoucnu odolnější proti nepřízni počasí a navíc ještě krásnější: čím více v ní bude rostlinných pater (stromy, keře, byliny, liány, plazivé rostliny pokrývající povrch), tím více srážkové vody zachytí, vydá ji postupně a ochrání povrch půdy i život v ní. Pěstování rostlin, které koření hlouběji, bývá jednoznačně výhodou. A také obohacování půdy o organickou složku – humus.

Zachycení vody napomáhají i různé prohlubně a terénní nerovnosti. V trávníku by asi překážely kosení, ale dají se dobře začlenit třeba do trvalkových výsadeb. Pokud máme zahradu ve svahu, kde je při prudkých deštích riziko povrchového odtoku vysoké, je dobré svah přerušit terasami, výsadbami keřů, eventuálně doplnit o příkopy (tzv. svejly), které vodu zachytí a umožní její vsáknutí. Dobré je budovat různé vodní nádrže, případně další plochy (na principu polderů), které mohou vodu pojmout.

Co dělat po přívalovém dešti

Voda a bahno, které zaplavily pozemek, mohly obsahovat i nebezpečné látky. Pracujte proto v rukavicích a holínkách, oděv dobře vyperte nebo nechte vyčistit. Jana Nováková doporučuje při čištění zahrady od nánosů bahna postupovat stejně jako v bytě – odshora dolů. Nejdříve očistit stromy a keře (oklepat, spláchnout), potom květiny a trávník. Bahno rozhodně nedávejte na kompost, který pak budete vracet do zahrady.

Počítejte s tím, že jedlé plodiny v tomto roce už nepůjde konzumovat. Kromě kontaminace při záplavách navíc budou díky zvýšené vlhkosti náchylnější k chorobám a škůdcům. „Velká voda nám možná některé nedokonale zakořeněné rostliny odnesla, ale pravděpodobně i některé nežádoucí rostliny, respektive jejich semena, přinesla,“ vysvětluje a ukazuje na obrázcích příklady dlouhotrvajícího zamokření.

Problémy jsou zejména na těžkých půdách (jíly, slíny), kde působí škody citlivějším druhům, a to i u dřevin (třešně, višně). Měli bychom zkusit co nejdříve půdu kypřit, aby se netvořil škraloup a vysychala. Se setím a sázením počkat až na vhodnou vlhkost. Stejně tak je třeba pomoci obnovit půdní život. Vhodné je zelené hnojení (rostliny brukvovité, bobovité, svazenka, pohanka, některé obiloviny). Při výsadbách použijte mykorhizní preparáty (např. Symbiom) a doplňujte živiny, které voda z půdy vyplavila. 

Odbornice preferuje přírodní formy (zejména kompost, který doplní i organickou hmotu), použít se dá i prach z lomu (předem si zjistěte složení) na doplnění minerálů. Posilujte odolnost rostlin bylinnými výluhy a jíchami. Samostatnou kapitolu představuje znečištění studny, zejména pokud je zdrojem pitné vody. Zde je nutné postupovat podle metodiky Ministerstva zdravotnictví ČR. Možná došlo i k zanesení koupacího jezírka – také to je třeba vyčistit, kal odvézt, případně doplnit zónu vodních rostlin a počkat, až se obnoví přírodní rovnováha.

text: Vlastimil Růžička, foto: Jana Nováková

Poslat Messengerem

29.10.2015 | Zahrada