Radí: David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach
Jak velký skleník?
Pokud jste limitování prostorem, volte samozřejmě menší rozměry skleníku. Pokud prostor neřešíte, nenechte se velikostí příliš omezovat. Na trhu existují skleníky, které lze prodloužit a dodatečně nastavit. Minimální rozměry skleníku by měly být alespoň 2,5 x 2 metry, v menším je obtížné pracovat a řešením je pařeniště, které k pěstování zdravé zeleniny poslouží dostatečně.
Tradiční skleník je obdélníkového půdorysu se svislými bočními stěnami a sedlovou střechou poskytuje nejlépe využitelný prostor. Umožňuje i umístění polic. Skleník s šikmými bočními stěnami zvaný japan poskytuje rostlinám maximální možné množství světla. Šikmé boční stěny ho propouštějí více než svislé, které ho zčásti odrážejí.
Kam skleník umístit?
Najít pro skleník správné stanoviště nemusí být nijak jednoduché. jsou poměrně nápadné, a tak je situujeme spíše za dům než do ulice. pokud jste si vybrali prostor v blízkosti hranic pozemku, potřebujete získat souhlas souseda. Velmi dobře se osvědčily skleníky, které se „přilepí“ na zadní stranu stavby, domu nebo garáže, kdy stěna domu funguje jako akumulátor i základna pro rozvod vody a elektřiny. takovým skleníkům se říká pultové a svědčí jim jižně či jihovýchodně orientované zdi.
Skleník musí stát na co nejslunnějším místě. Přebytek slunce lze v létě regulovat rohožemi, žaluziemi či bílým nátěrem vápenným mlékem, jeho nedostatek se ale nijak napravit nedá. Odborníci se shodují, že v ideálním případě stojí podélný skleník severojižním směrem, protože taková poloha zajišťuje po celé léto maximální množství světla. Chcete-li ale ve skleníku zimovat rostliny a preferujete zimní osvětlení, zvolte východozápadní orientaci.
Čím skleník vybavit?
Každý skleník musí mít střešní větráky a platí, že jich není nikdy dost. Dobré je alespoň na některé z nich namontovat automatické otvírače, které zabrání přehřívání v době, kdy nezvládáte větrat. Automatický otvírač oken je stálým hitem, který se drží na žebříčku nejprodávanějších skleníkových doplňků.
Stínovky jsou podobné roletám a slouží k zastínění skleníku. Rozvinuté by měly poskytnout ochranu jak stěnám, tak i střeše. Na vnitřní stínění se využívají speciální tkaniny s UV stabilizací nebo polyuretanové stínicí sítě. Pohodlnější je vnitřní stínění, které zajistí, aby rostliny lépe prospívaly i za krátkého dne.
Každý skleník musí být zavlažován, o což se může postarat automatické zavlažování. Pro truhlíkové rostliny je vhodná spodní závlaha, zatímco rostliny na záhoně se mohou zalévat závlahou kapkovou. Alternativním řešením je zalévání dešťovou vodou, kterou budete sbírat do sudu umístěného v blízkosti skleníku.
Pro předpěstování sadby, která už brzy na jaře vyžaduje dostatek slunce i tepla, se budou hodit police, které lze namontovat po celé délce skleníku. Později jsou využitelné k letnění pokojových rostlin. Když je nepotřebujete, sundáte je a do úchytů na konstrukci lze navázat provázky pro pěstování rajčat nebo upevnit síť pro okurky.
Těm, kteří mají potíže s ohýbáním, usnadní práci pěstební stoly. Pro udržení vlhkosti i teploty se na jejich dna pokládají speciální geotextilie či rohože, na nichž pak můžete v substrátu pěstovat především pokojové květiny, kaktusy, citrusy nebo bonsaje. Prostor pod stoly se dá využít pro pěstování žampionů a dalších druhů domácích hub.
Nezbytným doplňkem pro kontrolu teploty je přirozeně teploměr. Na trhu jsou výrobky, které měří teploty od minus čtyřiceti až do plus padesáti stupňů Celsia.
Co to je množárna ve skleníku?
Množárna se říká místu, které svými podmínkami umožní vyprodukovat z rostlin semena a řízky. Ideální je množárna s mlžením. Při použití separovaného místa už nebývá nutné vytápět celý skleník, ale postačí vyčlenit odpovídající prostor. V něm oceníte zdroj energie a termostatem regulované elektrické vytápění. Jejich funkčnost lze ještě vylepšit vrtulkovým ventilátorem a doplňkovým osvětlením, které zajistí, aby rostliny lépe prospívaly i za krátkého dne.
Text: Markéta Klocová | Foto: Hornbach a iStock
