Jak dobře a hojně teď na jaře vysadíte, tak se budete radovat z plodů a krásy po zbytek roku. U dřevin a trvalek i v letech dalších,“ říká Jana Nováková.
Sázení dřevin
Prostokořenné dřeviny, tedy dřeviny s volnými kořeny, bez kořenového balu, se sázejí mimo vegetační sezónu, na podzim a zjara. Týká se to nejenom okrasných dřevin, ale zejména ovocných. Jana Nováková doporučuje pro meruňky a broskvoně jarní termín, vinnou révu sází nejraději v březnu a dubnu.
Podzimní termín bývá obvykle výhodnější proto, že stromy mají celý zimní čas na to, aby využily zimní vláhu a zakořenily. Nevýhodou je však riziko okusu zvěří. Důležité je zvolit vhodnou odrůdu podle požadavků na vlastnosti plodů a dobu sklizně a také podnož, která určuje, jaký vzrůst a odolnost bude stromek mít, i jakého věku se může dožít.
Pro malé zahrady se často pořizují stromky na slabě rostoucích podnožích, které v dospělosti dorostou výše jen několika metrů a mají nízko nasazené větve. Zvažte, zda není výhodnější mít na zahradě polokmen, a dobře a pohodlně využít i prostor pod jeho korunou. Při nedostatku místa jsou řešením i ovocné stěny (palmety).
Při samotném sázení je třeba kořeny stromků dobře prohlédnout, odstranit suché a poškozené, před výsadbou ponořit kořenový systém do nádoby s vodou. Jáma pro kořeny musí být dostatečně velká: hluboká minimálně půl metru a široká asi tři čtvrtě metru (tím větší, čím horší půda je na stanovišti).
Po vložení stromku ji postupně zasypávejte, substrát opatrně utužujte, můžete přidat kompost. Vysazený stromek zalijte, vyvažte a korunku upravte – ponechte 4 až 5 kosterních větví jako základ budoucí koruny, zkrácených na několik oček. Pokud to neuděláte, riskujete, že horní větve a terminál stromku zaschnou. Kontejnerované (a balové) dřeviny mají vytvořený kořenový systém, můžeme je tedy koupit a sázet od jara do podzimu, mimo horkých a suchých období. Sázejí se podobně, nebývá nutné zasahovat do kořenového balu ani koruny.
Květiny, bylinky, zelenina
Také pro bylinné druhy je třeba pečlivě vybírat a připravovat záhony. Mohou být ploché, zhruba v úrovni okolního terénu, nebo vyvýšené či k jihu klopené, běžné čtyřúhelníkové, nepravidelných organických tvarů se zvlněnými okraji, či speciálních tvarů (klíčové dírky, mandaly, bylinkové spirály). Na dně vysokých záhonů může být vrstva dřeva, větviček nebo štěpky, které se postupně rozkládají a průběžně tak záhon obohacují o živiny, a také mírně ohřívají uvolňujícím se teplem (nebezpečím však mohou být hlodavci, zejména hryzci).
Rostliny se vysazují nebo vysévají postupně podle jejich odolnosti vůči chladu, u zelenin berte v úvahu také délku dne: při nevhodné době sázení mají tendenci vybíhat do květu. Některé druhy zelenin se vysévají přímo na místo (zejména ty s kůlovým kořenem), jiné se vysazují jako předpěstované sazenice (rajčata, papriky, okurky a jiné plodové zeleniny, brukvovité), u jiných lze obojí (saláty, čtyřboč, mangold). Přímo vysévat lze například i dýně hokkaido.
Sadbu můžete koupit nebo si vypěstovat svou vlastní. Pro vypěstování vlastní sadby doporučuje Jana Nováková použít malé skleníčky ze specializovaných zahradnických obchodů, folií kryté květináčky nebo třeba nádobky vyrobené z recyklovaného papíru.
Bylinkové a květinové záhony se osazují podle počasí od dubna a dále. Zejména u vytrvalých druhů berte v úvahu rozměry, kterých rostlina v dospělosti dosáhne, a sázejte v dostatečných vzdálenostech. Volnou plochu můžete buď pokrýt mulčem, nebo první rok vysadit třeba barevně kvetoucí letničky či plazivé půdopokryvné rostliny. Oblíbené jsou také kombinace s jarními cibulovinami, ty se ale mezi trsy květin vysazují až od konce léta.
Text: Vlastimil Růžička, Foto: Jana Nováková, www.janinyzahrady.cz
