Kdoulovce
Rozkvétají kdoulovce (Chaenomeles), skvělé keře do parků i malých zahrádek. Snad nejčastěji se pěstuje kdoulovec japonský, dorůstající asi metrové výšky a dvoumetrové šířky, od země bohatě větvený. Většinou již počátkem dubna kvete sytě nebo cihlově červenými květy. Kulovité, žluté plody nádherně voní, jsou jedlé a mohou se zpracovávat na kdoulovcové želé a mošty. Často se setkáme i s hybridy Chaenomeles x superba, které kvetou v široké paletě odstínů od bílé, nazelenalé, růžové a meruňkové až po sytě červenou.
Výsevy přímo na záhon
Některé odolnější druhy zeleniny a letniček lze vysévat přímo na záhon, ušetří se značné množství práce se sadbou. K přímému výsevu se z květin hodí například černucha (Nigella), okrasné máky (Papaver somniferum a P. rhoeas), letní cypřišek (Kochia scoparia), krásenka (Cosmos), fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), laskavec (Amaranthus) nebo okrasné hrachory (Lathyrus). Vysévat rovnou do záhonu je možné i afrikány (Tagetes), pokvetou ale později, než kdybychom je předpěstovali v teple.
Okrasné meruzalky
Jarní dubnové zahradě velmi sluší rozkvetlá meruzalka. Tím není myšlen rybíz, ale okrasné odrůdy severoamerického keře, meruzalky krvavé (Ribes sanguineum). Běžně se pěstují kultivary s červenými květy, ale známé jsou i růžovo nebo bělokvěté. Zářivě žluté květy má blízce příbuzná meruzalka zlatá (R. aurea). Oba druhy dorůstají maximálně do dvou metrů a patří mezi nenáročné, hodí se tedy do většiny zahrad.
Palmy a mobilní zeleň
Ke konci měsíce je možné (podle počasí) umístit ven otužilejší druhy subtropických rostlin v nádobách, kterým nevadí poslední přízemní mrazíky. Patří mezi ně především oleandry, agáve nebo palmy, hlavně palma datlová (Phoenix dactylifera), Chamaerops a Trachycarpus. Keřům zastřihneme vytáhlé výhony a větvičky, na kterých je příliš vidět zimní nedostatek světla. Rostliny v menších nádobách přesazujeme každoročně, větší kusy stačí přesadit jednou za tři roky.
Text a foto: Romana Rybková, Botanická zahrada v Praze-Troji
