Nejčastějšími důvody poškození bazénové fólie pod vodou jsou díry prodřené od schůdků, nad vodou to bývá prodřená fólie od ostrých hran krycích lišt na okraji bazénu. Na měkčené plasty (především PVC) se používají kontaktní, čirá, polyuretanová lepidla. Lepí se s nimi všechny nafukovací předměty, ale i bazénové a rybníčkové fólie a plachty. Výhodou speciálních lepidel na měkčené plasty je to, že se s nimi dají lepit tyto plasty i pod vodou. Nemusíte tak odpouštět drahou vodu z bazénu s neméně drahými chemickými prostředky. Kvalitní lepidla obsahují v sadě záplatu, která vystačí i na více oprav.
Bazény z tvrdého plastu
Plastové polypropylenové bazény občas překvapí popraskáním, zkroucením, vybouleným dnem i stěnami. Jejich výhodou i prokletím je jednoduchost výroby a relativně nízká výrobní cena. Jsou hojně vyráběné technologií svařování plastových desek (z polypropylenu). Tento materiál je vhodný především na septiky a jímky, ale na bazény se moc nehodí. Tento typ plastu má totiž mimořádně velkou tepelnou roztažnost. Pokud svítí slunce, ohřívá horní část plastového bazénu, která není chlazená vodou, plast se zvětšuje a nabývá a dochází v něm k velkému pnutí, které má za následek vyboulení stěn bazénu a někdy i popraskání bazénu.
Pokud svítí slunce, nesmí se plastový bazén vůbec vypouštět, jinak dojde během několika hodin k jeho úplnému zničení. Stěny i dno se vyboulí a popraskají, a to i u bazénů, které mají na stěnách výztuhy. Polypropylen navíc průběhem stárnutí mění částečně svoji strukturu a dále degraduje působením slunečního záření a stykem s chlorovanou bazénovou vodou. Proto bývá oprava takového bazénu někdy nemožná i přes opětovné navaření nového materiálu nebo přidání nového sváru.
Na polypropylen, který je tzv. „mastný“, neexistuje lepidlo nebo tmel, kterým by bylo možné prasklinu v bazénu opravit. Pokud nic nepomůže a bazén propouští vodu, zbývají dvě možnosti. Buď kompletní rekonstrukce – tedy vykopání a osazení nového skeletu, což je poměrně náročný proces, nebo jednodušší řešení – zachovat původní skelet a ten vyvařit těžkou bazénovou fólií, což je materiál na bázi měkčeného PVC. Při tomto způsobu opravy, i když není odstraněna příčina prasknutí původního plastového bazénu, zůstává materiál dostatečně elastický a tyto tlaky je schopen pojmout.
Sklolaminát
Výroba laminátových bazénů je technologicky velmi náročná, kromě jiného se musí při laminování dodržet nejen správná teplota, ale i vlhkost vzduchu. Ne každý výrobce disponuje klimatizovanou výrobní halou. V důsledku může u laminátových bazénů dojít k tzv. osmóze gelu či gelcoautu – na vnitřní hladké lesklé straně bazénu se začnou tvořit malé i velké boule, které časem praskají a následně dochází k odlupování. Pro opravu sklolaminátového povrchu vlastními silami jsou použitelné dvousložkové polyesterové nebo epoxidové tmely nebo pryskyřice. Pro zabarvení opravy je možné použít dvousložkový polyuretanový email (např. Telpur T300), který vám v prodejnách mohou namíchat na různé odstíny podle ČSN a vzorníků RAL.
Trhliny a keramický obklad
Trhliny vznikají zejména u bazénů s keramickým obkladem. Spáry mezi obkládačkami nasáknou vodou, která v zimě zamrzne a působením roztažnosti ledu vzniknou trhliny. Dají se utěsnit speciálními stavebními hmotami. Určitou část keramického obkladu v místě trhlin odstraňte a do trhlin vtlačte příslušnou hmotu podle návodu (např. Aquafin-P1, Ascoret-RM a zpětně dolepte dlaždice lepidlem Asodur). Pokud jde o lepidla na uvolněné dlaždice, na trhu najdete různé produkty vhodné k tomuto účelu. Je nutné dodržet návod, který předepisuje výrobce pro jejich aplikaci. Podklad pod lepicí hmotou obkladu musí být odmaštěný a hladký. Dlaždice lze lepit lepidly nebo použít různé speciální malty pro obkládačky. Styk obkladu s betonovou konstrukcí je pak důležité trvale utěsnit elastickými polyuretanovými nebo silikonovými tmely.
Pevnost z betonu
Asi nejčastěji při rekonstrukcích starých objektů narazíte na poškozený betonový bazén. Ideálním řešením je oprava betonové konstrukce a následné potažení těžkou fólií DLW – DW. Podle odborníků je betonová či zděná vana potažená touto fólií jednoznačně nejkvalitnějším řešením stavby bazénu s ověřenou životností minimálně 35 let. Novodobé betonové bazény mají stěny postaveny z betonových nebo polystyrenových tvárnic vylitých betonem. Celý betonový skelet se nejprve zevnitř kompletně vylepí silným syntetickým vlisem – geotextilií o tloušťce cca 4 mm s antibakteriální a protiplísňovou úpravou, a po osazení kotvicími lištami se následně obloží (potáhne) tzv. těžkou bazénovou fólií DLW – DW, která se svařuje za tepla přímo v bazénu do jeho tvaru.
Tato speciální bazénová fólie se vyrábí už více než 40 let a celou tuto dobu se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Je složena ze speciálně vyvinutého měkčeného PVC, je velmi silná (1,5 mm) a uvnitř je vyztužena rohoží ze skelné – polyesterové tkaniny, která jí dodává nedostižnou pevnost. Má antibakteriální povrch, který zamezuje usazování bakterií a plísní, a je možné ji využít i k opravě poškozených ocelových a nerezových bazénů. Betonový bazén potažený těžkou bazénovou fólií DLW – DW bez problémů vydrží bez poškození i koupání vašeho psího miláčka větší váhové kategorie. Takže, nechcete-li jednou v budoucnu opravovat, už víte…
Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem
