Když se trávníku na zahradě nedaří

Perfektně zelený trávník je snem každého majitele zahrady, protože právě on je mnohdy jakousi vizitkou naší péče o zahradu. Jenže ne vždy a všude se mu daří. Komplikace nastanou třeba ve stínu vzrostlých stromů, v kamenité půdě nebo v těch částech zahrady, kam se nedostane technika nutná pro údržbu. Ale ani tak těmto koutům v zahradě neodpírejte zelenou, náhrady trávníku fungují totiž i ve ztížených podmínkách.

Na každé zahradě se určitě najde místo, kde okrasný nízko sečený trávník nefunguje. Zelený koberec totiž vyžaduje hlubokou na živiny bohatou půdu, velkorysou zálivku i bohatou nadílku slunečních paprsků, jenže tento luxus rozhodně není k dispozici všude. Zřejmě nejčastější problémy nastávají v zastíněných zahradách nebo v podrostu vzrostlých stromů.

Právě tady se trávníku dařit nebude už z několika důvodů. Stín, silně prokořeněná a často také kyselá půda způsobená rozkladem opadu listů nebo jehličí nejsou zrovna výhra, a pokud ani takové stanoviště nechcete nechat ležet jen tak ladem, pak prozkoumejte sortiment rostlin a vyberte alternativu z trvalek nebo půdopokryvných dřevin.

Zpevní svah a někdy jsou atraktivní i během zimy

Každý druh a dokonce i kultivar rostliny se pochlubí trochu jiným vzhledem i tím, co může nabídnout. I od náhrady trávníku můžeme chtít trochu jiné vlastnosti, ale mezi ty základní patří požadavek na nízký vzrůst. Ten by v případě náhrady trávníku neměl překročit 30 centimetrů, ale za ideální se považuje výška do 20 centimetrů. Většina rostlin nahrazujících zelený koberec ale přece jen v jedné zkoušce neobstojí na sto procent.

Jen málokterá rostlina totiž snese častou nebo dokonce pravidelnou zátěž, které odolává při chůzi trávník. Proto počítejte s tím, že tento půdní pokryv bude sloužit hlavně pro okrasu, ale i tak se najdou druhy, po kterých se můžete klidně projít nebo sena ně posadit ve stínu stromů, jen se to s tou zátěží nesmí moc často přehánět. Také si promyslete, zda od vysazených rostlin budete chtít celoroční efekt.

Rozdíl mezi působením stálezelených dřevin a trvalek, které na zimu zatahují do půdy, je markantní. Někdy je ale naopak důležitější proměnlivost a pestré květy, a ty stálezelené dřeviny jen tak nenabídnou. Jestliže ale náhrada trávníku musí zpevňovat svah, pak raději trvalky nepoužívejte, k tomuto účelu jsou vhodné nenáročné stálezelené listnaté nebo jehličnaté keře. Ty totiž po celý rok fungují jako protierozní ochrana a navíc půdu silně prokořeňují a tím pádem i zpevňují.

Nepřehlédněte: Jak na dokonalý trávník nejen na jaře

Tak trochu přidaná hodnota

Náhrada trávníku může nabídnout i další výhody kromě zpevnění svahu a relativní odolnosti vůči sešlapu. Když trávník nahradíte jedlým ovocem nebo bylinkami, užijete si tuto část zahrady i jinak. Jako náhrada trávníku se uplatňují třeba i lesní nebo měsíční jahody, ze kterých si během léta přinesete vitaminovou sklizeň. Ve stínu ale budou dobře prospívat i nenáročné bylinky jako česnek medvědí (Allium ursinum) nebo mařinka vonná (Galium odoratum).

Česneku odpusťte jeho krátkodobou působnost, jeho listy se totiž po odkvětu v průběhu května začnou zatahovat, takže půda zůstane holá, není to proto vhodná rostlina pro velkoplošné výsadby, které by přece jen mohly kvést nebo být alespoň do podzimu zelené. Náhrada trávníku může mít mnoho podob a každý rok může vypadat jinak. Při použití půdopokryvných letniček se dočkáte barevného efektu a v případě jedlé lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) do salátů i jiných slaných pokrmů vnesete barevnost jedlých květů. Další rok pak můžete stanoviště osázet zase jinou letničkou.

Řešení pro plné slunce a vysychavou půdu

Problematický není pouze stín v podrostu stromů, majitelé zahrad často hledají vhodné řešení i pro exponovaná stanoviště na slunci, která se doslova nedají „uzalévat“ během horkého léta. Problematické bývají také úzké pruhy volné půdy, které vznikají v dlažbě nebo v příjezdové cestě. Pro trávník jsou takovéto plochy naprosto nevhodné kvůli mělké půdě a rozpalování dlažby, takže by docházelo i k poškození okrajových částí trávníku.

Na extrémních stanovištích je zbytečné riskovat, proto rovnou vsaďte na osvědčený sortiment půdopokryvných sukulentů. Netřesky (Sempervivum) a rozchodníky (Sedum) jsou dostupné v mnoha zajímavých odrůdách a druzích. Kromě nestandardních podmínek snesou i přejezd vozem nebo chůzi, a když se z nich náhodou odlomí výhony, pravděpodobně znovu zakoření, sukulenty se přesně tímto způsobem řízkují.

Existuje ještě mnoho dalších rostlin, kterým nevadí přísušek, ale jedna nabízí i opravdu nízký vzrůst, krásné květy lákavé pro opylovače a navíc patří do skupiny léčivých rostlin. Mateřídouška (Thymus) nezklame nikoho, je totiž univerzální a v případě potřeby většího množství sazenic si ji snadno vypěstujete výsevem.

Bez péče i s nůžkami v ruce

Vzhledem k tomu, že se sortiment rostlin vhodných pro ozelenění zahrady hodně liší, je nutné počítat i s různou údržbou. Zatímco o některé rostliny se nebudete muset prakticky vůbec starat a bude stačit ze začátku sazenice občas zalít a trochu vyplít, u některých druhů půdopokryvných dřevin bude nutné provést tvarovací řez, aby keře nerostly moc do výšky a aby rychle zakryly půdní povrch. U některých trvalek bude vhodné na jaře odstranit odumřelou hmotu, ale není to pravidlo u všech. Třeba rozchodníky a netřesky jsou na péči naprosto nenáročné.

Mohlo by vás zajímat: Voda na zahradě v netradičním kabátě

Řešení pro kyselou půdu

V chudé a navíc i kyselé půdě nebude okrasný trávník nikdy dobře prosperovat. Okyselení bývá způsobeno zvýšeným obsahem organické hmoty s nízkým pH, což je třeba případ rašeliny, listovky nebo opadu jehličí. Do těchto podmínek se hodí nejlépe vřesovištní rostliny, kterým je běžně při výsadbě vhodné přilepšit přídavkem rašeliny. Dobrou volbou bude vřesovec pleťový (Erica carnea) nebo vřes obecný (Calluna vulgaris).

Text a foto: Lucie Peukertová

Poslat Messengerem

20.07.2021 | Zahrada